Nekrofilie: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 42 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q181843) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Nekrofilie''' (též '''nekromanie''') je [[parafilie]] (tj. sexuální úchylka) projevující se erotickou náklonností k mrtvolám. Slovo vzniklo složením starořeckého ''νεκρός'' (''nekrós'', „mrtvý, zemřelý“) a ''φιλία'' (''filia'', „obliba, láska k něčemu“). Termín samotný byl zřejmě poprvé použit v roce [[1886]] v práci ''Psychopathia Sexualis'' německého sexuologa [[Richard von Krafft-Ebing|Richarda von Krafft-Ebing]]. |
'''Nekrofilie''' (též '''nekromanie''') je [[parafilie]] (tj. sexuální ,,úchylka'') projevující se erotickou náklonností k mrtvolám. Slovo vzniklo složením starořeckého ''νεκρός'' (''nekrós'', „mrtvý, zemřelý“) a ''φιλία'' (''filia'', „obliba, láska k něčemu“). Termín samotný byl zřejmě poprvé použit v roce [[1886]] v práci ''Psychopathia Sexualis'' německého sexuologa [[Richard von Krafft-Ebing|Richarda von Krafft-Ebing]]. |
||
Jsou známy případy nekrofilů, kteří se vloupali do márnice a vykonávali pohlavní styk s mrtvolami. Existují i vrahové, kteří nejdříve zabili ženu a teprve poté ji "znásilnili". Tyto případy byly zaznamenány i v České republice, a to nejednou. Nekrofil však nemusí být vrah nebo zločinec, který se vloupává do márnic, může to být normální člověk, může mít normální sex s kýmkoli, ale nebude mu to připadat přirozené. |
Jsou známy případy nekrofilů, kteří se vloupali do márnice a vykonávali pohlavní styk s mrtvolami. Existují i vrahové, kteří nejdříve zabili ženu a teprve poté ji "znásilnili". Tyto případy byly zaznamenány i v České republice, a to nejednou. Nekrofil však nemusí být vrah nebo zločinec, který se vloupává do márnic, může to být normální člověk, může mít normální sex s kýmkoli, ale nebude mu to připadat přirozené. |
||
Verze z 26. 2. 2014, 17:44
Nekrofilie (též nekromanie) je parafilie (tj. sexuální ,,úchylka) projevující se erotickou náklonností k mrtvolám. Slovo vzniklo složením starořeckého νεκρός (nekrós, „mrtvý, zemřelý“) a φιλία (filia, „obliba, láska k něčemu“). Termín samotný byl zřejmě poprvé použit v roce 1886 v práci Psychopathia Sexualis německého sexuologa Richarda von Krafft-Ebing.
Jsou známy případy nekrofilů, kteří se vloupali do márnice a vykonávali pohlavní styk s mrtvolami. Existují i vrahové, kteří nejdříve zabili ženu a teprve poté ji "znásilnili". Tyto případy byly zaznamenány i v České republice, a to nejednou. Nekrofil však nemusí být vrah nebo zločinec, který se vloupává do márnic, může to být normální člověk, může mít normální sex s kýmkoli, ale nebude mu to připadat přirozené.
Literatura
- WEISS, Petr. Sexuální deviace: Klasifikace, diagnostika a léčba. Praha: Portál, 2002. 351 s. ISBN 80-7178-634-9.
