Sretenjská ústava: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 3 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q1252882)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Počet parametrů; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[File:Ustav 1835. prva strana.jpg|thumb|První strana dokumentu]]
[[Soubor:Ustav 1835. prva strana.jpg|thumb|První strana dokumentu]]
'''Sretenjská ústava''' ({{Vjazyce|sr}} {{Cizojazyčně|sr|'''Сретењски устав'''}}) byla první moderní [[ústava|ústavou]] autonomního [[Srbské knížectví|Srbského knížectví]]. Dokument, který byl vypracován po vzoru francouzského z roku [[1814]] a belgické ústavy z roku [[1830]] byl na svou dobu velmi liberální, pokrokový a zařadil se mezi první svého druhu v Evropě.
'''Sretenjská ústava''' ({{Vjazyce|sr}} {{Cizojazyčně|sr|'''Сретењски устав'''}}) byla první moderní [[ústava|ústavou]] autonomního [[Srbské knížectví|Srbského knížectví]]. Dokument, který byl vypracován po vzoru francouzského z roku [[1814]] a belgické ústavy z roku [[1830]] byl na svou dobu velmi liberální, pokrokový a zařadil se mezi první svého druhu v Evropě.


Řádek 6: Řádek 6:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==


{{Wikizdroje|sr:Устав Србије од 1835. године|Sretenjská ústava}}
{{Wikizdroje|sr:Устав Србије од 1835. године}}


[[Kategorie:Dějiny Srbska]]
[[Kategorie:Dějiny Srbska]]

Verze z 19. 2. 2014, 15:27

První strana dokumentu

Sretenjská ústava (srbsky Сретењски устав) byla první moderní ústavou autonomního Srbského knížectví. Dokument, který byl vypracován po vzoru francouzského z roku 1814 a belgické ústavy z roku 1830 byl na svou dobu velmi liberální, pokrokový a zařadil se mezi první svého druhu v Evropě.

Ústava se zmiňovala o demokratických institucích, jakými jsou například volený parlament, schvalující zákony a rozpočet – jako „centrální orgány moci“ uváděla knížete, státní radu a národní skupštinu. Taková ústava se přirozeně nemohla líbit oběma garantům srbské autonomie, tedy Rusku a Osmanské říši, kde panovaly mnohem více autoritářské režimy, obávající se přirozeně růstu vlivu liberálních sil. Nespokojenost vyjádřilo i sousední Rakousko. Kníže Miloš Obrenović se tak nakonec rozhodl ústavu nepřijmout.

Externí odkazy

CHYBA: {{Wikizdroje}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „autor“, „dílo“, „kategorie“, „rozcestník“, „edice“.