Železniční trať Železný Brod – Tanvald: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
různé drobné úpravy; VH město
Jirha (diskuse | příspěvky)
2 350 editací
mBez shrnutí editace
Řádek 36: Řádek 36:


== Historie ==
== Historie ==
=== Co vypovídají staré jízdní řády ===
Listem povolení Františka Josefa Prvního ze dne 31.června 1872 byla vydána koncese pro společnost [[Jihoseveroněmecké spojovací dráhy]] "ku stavění a užívání železnice lokomotivní k prodloužení jihoseveroněmecké železnice spojovací z Liberce na Friedland až ke hranicím zemským u Seidenberka, též ke křídelní železnici ze Železného Brodu do Tanwaldu." <ref>List povolení ku stavbě a zřízení dráhy č.62/1872 Sb. ze dne 31.března 1872 </ref>
Listem povolení Františka Josefa Prvního ze dne 31.června 1872 byla vydána koncese pro společnost Jihoseveroněmecké spojovací dráhy ku stavění a užívání železnice lokomotivní k prodloužení jihoseveroněmecké železnice spojovací z Liberce na Friedland až ke hranicím zemským u Seidenberka, též ke křídelní železnici ze Železného Brodu do Tanwaldu." <ref>List povolení ku stavbě a zřízení dráhy č.62/1872 Sb. ze dne 31.března 1872 </ref>


V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Železný Brod, Eugenthal, Navarov, Plavy, Svárov, Tannwald-Šumburk.
V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Železný Brod, Eugenthal, Navarov, Plavy, Svárov, Tannwald-Šumburk.
Dráhu vlastnila a provozovala společnost Jihoseveroněmecká spjovací dráha od zahájení dopravy 1.&nbsp;7.&nbsp;1875 až do svého zestátnění 1.&nbsp;1.&nbsp;1908.
Dráhu vlastnila a provozovala společnost Jihoseveroněmecká spjovací dráha od zahájení dopravy 1.&nbsp;7.&nbsp;1875 až do svého zestátnění 1.&nbsp;1.&nbsp;1908.

⚫
=== Dopravní zatížení tratě v pracovní dny ===


{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
⚫
|+ Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
|-
|-
!width="80" style="background:#c0c0c0"|rok
!width="80" style="background:#c0c0c0"|rok
Řádek 68: Řádek 68:
|2002/03||036 Liberec – Tanvald - Železný Brod||14 Os
|2002/03||036 Liberec – Tanvald - Železný Brod||14 Os
|-
|-
|2005/06||035 Železný Brod – Tanvald||4 R + 11 Os
|2012/13||035 Železný Brod – Tanvald||4 R + 11 Os + 3 Os Velké Hamry - Tanvald
|-
|2012/13||035 Železný Brod – Tanvald||3 R + 11 Os; 3 Os Tanvald – Velké Hamry
|-
|-
|colspan="3"|Vysvětlivky: R – ''rychlík'', Os – ''osobní vlak''
|colspan="3"|Vysvětlivky: R – ''rychlík'', Os – ''osobní vlak''

Verze z 25. 4. 2013, 06:13

Šablona:Infobox železniční trať |} Železniční trať Železný Brod - Tanvald (číslo 035) je jednokolejná regionální trať z Železného Brodu do Tanvaldu. Trať vede podél řeky Kamenice často velmi obtížně přístupným terénem a prochází dvěma tunely. Doprava byla zahájena v roce 1875 a v době zastavení provozu na trati Tanvald - Harrachov byla součástí trati 036.

Historie

Co vypovídají staré jízdní řády

Listem povolení Františka Josefa Prvního ze dne 31.června 1872 byla vydána koncese pro společnost Jihoseveroněmecké spojovací dráhy ku stavění a užívání železnice lokomotivní k prodloužení jihoseveroněmecké železnice spojovací z Liberce na Friedland až ke hranicím zemským u Seidenberka, též ke křídelní železnici ze Železného Brodu do Tanwaldu." [1]

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Železný Brod, Eugenthal, Navarov, Plavy, Svárov, Tannwald-Šumburk.

Dráhu vlastnila a provozovala společnost Jihoseveroněmecká spjovací dráha od zahájení dopravy 1. 7. 1875 až do svého zestátnění 1. 1. 1908.

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků
1900 65 Železný Brod - Tannwald-Šumburk 4 Os
1921 léto 160 Železný Brod - Tannvald-Šumburk 5 Os
1928/29 zima 130 Železný Brod - Tanvald-Šumburk n. D. 5 Os
1937/38 zima 124 Železný Brod - Tanvald-Šumburk n. D. 8 Os
1944/45 160r Železný Brod – Groß Hammer – Tannwwald-Schumburg 9 Os
1945/46 3e Železný Brod - Tanvald-Šumburk nad Desnou 7 Os
1959/60 3c Železný Brod - Tanvald-Šumburk nad Desnou 10 Os
1988/89 036 Liberec – Tanvald - Železný Brod 10 Os
2002/03 036 Liberec – Tanvald - Železný Brod 14 Os
2012/13 035 Železný Brod – Tanvald 4 R + 11 Os + 3 Os Velké Hamry - Tanvald
Vysvětlivky: R – rychlík, Os – osobní vlak

Navazující tratě

Železný Brod

  • Trať 030 Jaroměř - Stará Paka - Železný Brod - Turnov - Liberec
  • vlečka továrny Liebig v Železném Brodě odbočovala z širé trati, dochoval se ocelový most přes Jizeru
  • zrušená drážka vápenky má dosud zachované zbytky spodní stavby

Tanvald

  • Trať 036 Liberec - Smržovka - Tanvald - Harrachov

Odkazy

Související články

Reference

  1. ↑ List povolení ku stavbě a zřízení dráhy č.62/1872 Sb. ze dne 31.března 1872

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Železný Brod – Tanvald na Wikimedia Commons

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Železný_Brod_–_Tanvald&oldid=10244531“