Kaučuk: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 3. 7. 2012, 11:59

Kaučuk je polymerní materiál přírodního nebo syntetického původu, vyznačující se velkou pružností, tedy schopností se účinkem vnější síly výrazně deformovat a poté opět zaujmout původní tvar. Je to tedy tzv. elastomer. Kaučuky jsou základní surovinou pro výrobu pryží, nesprávně označovaných i jako guma. Pryž vzniká z kaučuku vulkanizací, což je teplem a/nebo katalyzátory (urychlovači) podporovaná reakce vulkanizačního činidla (např. síry nebo sirných sloučenin). Ta vede ke vzniku disulfidických můstků mezi makromolekulami kaučuku a k tvorbě řídké trojrozměrné polymerní sítě. Čím déle vulkanizace probíhá, tím více můstků vzniká a tím je výsledná pryž tvrdší. Vulkanizací se obvykle zásadně zlepší vlastnosti kaučuků, např. pevnost v tahu, vratnost deformace, strukturní pevnost, odolnost k oděru, rozpustnost apod.

Přírodní kaučuk

Z chemického hlediska jde o cis-1,4-polyisopren. Z tropického stromu kaučukovníku brazilského (Hevea brasiliensis) se nařezáváním jeho kůry získává surový kaučuk (latex). Ten se upravuje srážením např. kyselinou mravenčí, pere vodou a suší na materiál zvaný krepa. Jeho dalšími úpravami (přídavkem plniv, dalších aditiv a vulkanizací) se vyrábí "přírodní kaučuk" čili přírodní pryž.

Syntetický kaučuk

Vyrábí se polymerací nebo kopolymerací některých nenasycených uhlovodíků, může mít různé složení. Mezi nejběžnější typy patří polybutadienové kaučuky, kopolymerní butadien-styrenové kaučuky, ethylen-propylenové kaučuky a isoprenové kaučuky (jejich monomerem je isopren, tedy jsou chemickou obdobou přírodního kaučuku). Mezi syntetické kaučuky patří i silikonové kaučuky, což jsou zesíťované polysiloxany, ale také polychloropren a další halogenované kaučuky. Z kaučuků na bázi uhlovodíků se pryž vyrábí přídavkem plniv, antioxidantů, vulkanizačních činidel a následnou vulkanizací.

Termoplastický elastomer

Termoplastické elastomery se používají jako náhrada termoplastů a vulkanizovaných kaučuků pro svou vysokou houževnatost. Jsou to polymerní materiály s měkkými i tvrdými doménami a různými teplotami zeskelnění. Vyznačují se jednodušším zpracováním, možností recyklace, citlivostí na vlhkost a rozdíly teplot při zpracovávání. Při pokojové teplotě mají vlastnosti elastomeru ale zpracovávají se jako termoplasty. Odpadá tedy potřeba vulkanizace při zachování analogických užitných vlastností.

Historie

Přírodní kaučuk byl v Evropě znám zhruba od poloviny 18. století. Kaučukovníky pro jeho produkci se pěstovaly až do druhé poloviny 19. století jen v Jižní Americe, později i v Jihovýchodní Asii. Rozhodující pro širší využití přírodního (a posléze i syntetického kaučuku) byl vynález vulkanizace, který se obvykle připisuje Američanu Charlesi Goodyearovi a datuje se do roku 1844. Prvními synteticky připravenými kaučuky byl polyisopren (1909 v Německu) a polybutadien (1910 v Rusku). Významný byl i vynález butadien-styrenového kaučuku, který učinili němečtí chemici v roce 1935.

Externí odkazy

Učebnice makromolekulární chemie

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Latex dripping.JPG|thumb|Syrový kaučuk odkapávající z kaučukovníku]]
-'''Kaučuk''' je [[polymerní materiál]] přírodního nebo syntetického původu, vyznačující se velkou [[pružnost]]í, tedy schopností se účinkem vnější síly výrazně deformovat a poté opět zaujmout původní tvar. Je to tedy tzv. [[elastomer]]. Kaučuky jsou základní surovinou pro výrobu [[pryž]]í, nesprávně označovaných i jako [[guma]]. Pryž vzniká z kaučuku [[vulkanizace|vulkanizací]], což je teplem a/nebo [[katalyzátor]]y ([[urychlovač]]i) podporovaná reakce vulkanizačního činidla (např. [[síra|síry]] nebo sirných sloučenin). Ta vede ke vzniku disulfidických můstků mezi [[makromolekula]]mi kaučuku a k tvorbě řídké trojrozměrné polymerní sítě. Čím déle vulkanizace probíhá, tím více můstků vzniká a tím je výsledná pryž tvrdší. Vulkanizací se obvykle zásadně zlepší vlastnosti kaučuků, např. [[pevnost v tahu]], vratnost deformace, strukturní pevnost, [[odolnost k oděru]], rozpustnost apod.
+'''Kaučuk''' je [[polymerní materiál]] přírodního nebo syntetického původu, vyznačující se velkou [[pružnost]]í, tedy schopností se účinkem vnější síly výrazně deformovat a poté opět zaujmout původní tvar. Je to tedy tzv. '''[[elastomer]]'''. Kaučuky jsou základní surovinou pro výrobu [[pryž]]í, nesprávně označovaných i jako [[guma]]. Pryž vzniká z kaučuku [[vulkanizace|vulkanizací]], což je teplem a/nebo [[katalyzátor]]y ([[urychlovač]]i) podporovaná reakce vulkanizačního činidla (např. [[síra|síry]] nebo sirných sloučenin). Ta vede ke vzniku disulfidických můstků mezi [[makromolekula]]mi kaučuku a k tvorbě řídké trojrozměrné polymerní sítě. Čím déle vulkanizace probíhá, tím více můstků vzniká a tím je výsledná pryž tvrdší. Vulkanizací se obvykle zásadně zlepší vlastnosti kaučuků, např. [[pevnost v tahu]], vratnost deformace, strukturní pevnost, [[odolnost k oděru]], rozpustnost apod.
 == Přírodní kaučuk ==