Pařížská modř: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
b značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Ultramarinepigment.jpg|vpravo|náhled|[[Ultramarin|Syntetický ultramarin]] se svým odstínem velmi podobá '''pařížské modři'''.]] |
[[Soubor:Ultramarinepigment.jpg|vpravo|náhled|[[Ultramarin|Syntetický ultramarin]] se svým odstínem velmi podobá '''pařížské modři'''.]] |
||
'''Pařížská modř''' (zvaná také '''berlínská modř''' nebo '''pruská modř''') je název pro jednu z mnoha uměleckých [[modř]]í. Využívá se hlavně při malbě [[Olejová barva|olejem]] a [[Tempera|temperou]]. Její číselný kód je '''1056''' a chemicky se jedná o [[hexakyanoželeznatan železitý]] (Fe<sub>4</sub>[Fe(CN)<sub>6</sub>]<sub>3</sub>). Tato modř je jedna z nejjasnějších a dá se říci, že se svým [[odstín]]em velmi blíží [[Ultramarin|syntetickému ultramarinu]]. V medicíně se používá jako protijed při užití toxických těžkých kovů, například |
'''Pařížská modř''' (zvaná také '''berlínská modř''' nebo '''pruská modř''') je název pro jednu z mnoha uměleckých [[modř]]í. Využívá se hlavně při malbě [[Olejová barva|olejem]] a [[Tempera|temperou]]. Její číselný kód je '''1056''' a chemicky se jedná o [[hexakyanoželeznatan železitý]] (Fe<sub>4</sub>[Fe(CN)<sub>6</sub>]<sub>3</sub>). Tato modř je jedna z nejjasnějších a dá se říci, že se svým [[odstín]]em velmi blíží [[Ultramarin|syntetickému ultramarinu]]. V medicíně se používá jako protijed při užití toxických těžkých kovů, například thalia.<ref>{{Citace periodika |
||
| příjmení = Hoffman |
| příjmení = Hoffman |
||
| jméno = Robert S |
| jméno = Robert S |
||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
| url = http://link.springer.com/10.2165/00139709-200322010-00004 |
| url = http://link.springer.com/10.2165/00139709-200322010-00004 |
||
| datum přístupu = 2021-04-08 |
| datum přístupu = 2021-04-08 |
||
}}</ref> |
}}</ref>Byla objevena roku 1704 . |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 6. 4. 2022, 17:22
Pařížská modř (zvaná také berlínská modř nebo pruská modř) je název pro jednu z mnoha uměleckých modří. Využívá se hlavně při malbě olejem a temperou. Její číselný kód je 1056 a chemicky se jedná o hexakyanoželeznatan železitý (Fe4[Fe(CN)6]3). Tato modř je jedna z nejjasnějších a dá se říci, že se svým odstínem velmi blíží syntetickému ultramarinu. V medicíně se používá jako protijed při užití toxických těžkých kovů, například thalia.[1]Byla objevena roku 1704 .
Odkazy
Reference
- ↑ HOFFMAN, Robert S. Thallium Toxicity and the Role of Prussian Blue in Therapy:. Toxicological Reviews. 2003, roč. 22, čís. 1, s. 29–40. Dostupné online [cit. 2021-04-08]. ISSN 1176-2551. DOI 10.2165/00139709-200322010-00004. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu pařížská modř na Wikimedia Commons
