Diskuse:Kolmice: Porovnání verzí
m fix data v šabloně zajímavost |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
Asi máš pravdu, že jinak by se to těžko nadefinovalo. Dík. --[[Wikipedista:ŠJů|ŠJů]] 20:31, 20. 7. 2006 (UTC) |
Asi máš pravdu, že jinak by se to těžko nadefinovalo. Dík. --[[Wikipedista:ŠJů|ŠJů]] 20:31, 20. 7. 2006 (UTC) |
||
Přímka může být kolmá nejen ke křivce, ale i ploše, pak se nazývá normála. Musí mít tečnou rovinu (podobně jako křivka musí mít tečnu). |
|||
== Pravítko s ryskou == |
== Pravítko s ryskou == |
||
Řádek 22: | Řádek 24: | ||
:Považovat trojúhelník s ryskou za druh pravítka úplný nesmysl není. Má základní funkce pravítka a ještě něco navíc. Narozdíl od křivítek. Ale vaše změna byla k lepšímu. --[[Wikipedista:ŠJů|ŠJů]] 01:27, 24. 7. 2006 (UTC) |
:Považovat trojúhelník s ryskou za druh pravítka úplný nesmysl není. Má základní funkce pravítka a ještě něco navíc. Narozdíl od křivítek. Ale vaše změna byla k lepšímu. --[[Wikipedista:ŠJů|ŠJů]] 01:27, 24. 7. 2006 (UTC) |
||
Pravítko ve tvaru nerovnoramenného trojúhelníku rysku nemá! |
|||
Protože to tvrzení o kolmosti přímky na sebe je ptákovina, tak jsem to smazal. Skalární součin je definován tak, že je v jednom z argumentů antilineární (tj. obsahuje komplexní sdružení), právě proto, aby se se takovým "legračním" výsledkům zabránilo. |
Protože to tvrzení o kolmosti přímky na sebe je ptákovina, tak jsem to smazal. Skalární součin je definován tak, že je v jednom z argumentů antilineární (tj. obsahuje komplexní sdružení), právě proto, aby se se takovým "legračním" výsledkům zabránilo. |
Verze z 17. 3. 2016, 12:57
Dvě přímky, které jsou kolmé na nějakou třetí přímku, jsou rovnoběžky. ... Platí pouze v rovině! --A.Vítek 21:31, 5. 11. 2005 (UTC)
K tomu tvrzení, že přímka může být kolmá sama na sebe: pokud máme komplexní vektorový prostor, pak je z různých (závažných) důvodů nutno definovat skalární součin s komplexním sdružením v jednom ze dvou argumentů. Takže není pravda, že vektor se složkami (1,i) je kolmý sám na sebe, protože 1*1+i*i=0. Správně je 1*1+i*(-i)=2 (používám sdružení v druhém argumentu). Tudíž přímka nemůže být kolmá na sebe (aspoň v plochých prostorech, kde je pojem kolmosti triviální).
K čemu může být kolmice kolmá?
Nenazývá se kolmicí také přímka, která je kolmá v určitém bodě ke křivce? --ŠJů 20:21, 20. 7. 2006 (UTC)
Asi máš pravdu, že jinak by se to těžko nadefinovalo. Dík. --ŠJů 20:31, 20. 7. 2006 (UTC)
Přímka může být kolmá nejen ke křivce, ale i ploše, pak se nazývá normála. Musí mít tečnou rovinu (podobně jako křivka musí mít tečnu).
Pravítko s ryskou
Ve škole děti rýsují kolmice podle trojúhelníku s ryskou. Dovolím si tedy odmáznout zmínku o pravítku s ryskou. Máte-li někdo fotku takového pravítka prosím o její zaslání. Posypu si hlavu popelem a vrátím změnu zpět.--MiF 22:08, 23. 7. 2006 (UTC)
- Považovat trojúhelník s ryskou za druh pravítka úplný nesmysl není. Má základní funkce pravítka a ještě něco navíc. Narozdíl od křivítek. Ale vaše změna byla k lepšímu. --ŠJů 01:27, 24. 7. 2006 (UTC)
Pravítko ve tvaru nerovnoramenného trojúhelníku rysku nemá!
Protože to tvrzení o kolmosti přímky na sebe je ptákovina, tak jsem to smazal. Skalární součin je definován tak, že je v jednom z argumentů antilineární (tj. obsahuje komplexní sdružení), právě proto, aby se se takovým "legračním" výsledkům zabránilo.