Podjazykový nerv: Porovnání verzí
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám he:עצב תת-הלשון |
m r2.7.3) (Robot: Přidávám uk:Під'язиковий нерв |
||
Řádek 55: | Řádek 55: | ||
[[sr:Подјезични живац]] |
[[sr:Подјезични живац]] |
||
[[te:అధో జిహ్వ నాడి]] |
[[te:అధో జిహ్వ నాడి]] |
||
[[uk:Під'язиковий нерв]] |
|||
[[zh:舌下神经]] |
[[zh:舌下神经]] |
Verze z 23. 10. 2012, 18:09
Šablona:Infobox anatomie Podjazykový nerv (latinsky: nervus hypoglossus), jinak též XII. hlavový nerv, je hlavový nerv, který se evolučně vyvinul u některých pokročilejších obratlovců splynutím několika týlních nervů.[1] Je to poslední lidský hlavový nerv a jeho hlavní funkcí je motorická inervace jazyka.
Průběh
Tento nerv vychází z mozkového jádra nucleus nervi hypoglossi uloženého v prodloužené míše na spodině IV. komory. Z prodloužené míchy vystupuje celá řada kořenových vláken, které se následně spojují a vytváří kmen podjazykového nervu. Ten prochází otvory v kondylech týlní kosti. Následně přijímá některé vlákna z prvních tří krčních nervů a také několik parasympatických a sympatických vláken důležitých pro regulaci cévního systému v jazyku. Nejprve se z nervu odštěpují provazce původem z krčních nervů C1-C3, které inervují různé podjazylkové svaly v krku. Konečné větve podjazykového nervu inervují téměř všechny svaly jazyka, a to jak intraglosální, tak extraglosální (vyjma m. palatoglassus).[2]
Poškození nervu
Při poškození tohoto nervu může na příslušné straně jazyka dojít k obrně jazykových svalů, což se projevuje vykláněním jazyka určitým směrem při jeho vypláznutí.[2]
Reference
- ↑ ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů, Nervová soustava [online]. Geologický ústav AV ČR. Dostupné online.
- ↑ a b ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. Praha: Grada, 2004.