Evangeliář: Porovnání verzí
m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.) |
slovo "klášter" je deklinováno podle vzoru město (tedy pád lokativ plurálu = klášterech), nikoliv podle vzoru moře (klášteřích; nominativ plurálu není klášterE, ale klášterY) ! |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
* pouze bohoslužebná čtení (evangelistář – [[perikopa|perikopy]]). |
* pouze bohoslužebná čtení (evangelistář – [[perikopa|perikopy]]). |
||
Evangeliáře obvykle obsahují ještě srovnávací tabulky čtyř evangelií, seznamy čtení na neděle a svátky, předmluvy k jednotlivým knihám atd. Protože ke čtení evangelia při mši o velkých svátcích býval zván i panovník nebo císař, patřily evangeliáře mezi nejvzácnější a nejvíce zdobené rukopisy raného středověku. Některé z nejznámějších patrně vznikly z podnětu [[Karel Veliký|Karla Velikého]], který je objednával v různých |
Evangeliáře obvykle obsahují ještě srovnávací tabulky čtyř evangelií, seznamy čtení na neděle a svátky, předmluvy k jednotlivým knihám atd. Protože ke čtení evangelia při mši o velkých svátcích býval zván i panovník nebo císař, patřily evangeliáře mezi nejvzácnější a nejvíce zdobené rukopisy raného středověku. Některé z nejznámějších patrně vznikly z podnětu [[Karel Veliký|Karla Velikého]], který je objednával v různých klášterech. |
||
Z českých evangeliářů jsou zvlášť významné ty, jež jsou psány v češtině – například Evangeliář olomoucký nebo zábrdovický – a evangeliáře či Čtveroevangelia ve staroslověnštině. Z latinsky psaných například [[Kodex vyšehradský]] (1085) a další kodexy (evangelistáře) z jeho skupiny. |
Z českých evangeliářů jsou zvlášť významné ty, jež jsou psány v češtině – například Evangeliář olomoucký nebo zábrdovický – a evangeliáře či Čtveroevangelia ve staroslověnštině. Z latinsky psaných například [[Kodex vyšehradský]] (1085) a další kodexy (evangelistáře) z jeho skupiny. |
||
Verze z 31. 5. 2012, 23:52
(Začátek Janova evangelia, 8. stol.)
Evangeliář (od evangelium) je křesťanská bohoslužebná kniha, obsahující texty evangelií, a to buď
- úplné texty (evangeliář) nebo
- pouze bohoslužebná čtení (evangelistář – perikopy).
Evangeliáře obvykle obsahují ještě srovnávací tabulky čtyř evangelií, seznamy čtení na neděle a svátky, předmluvy k jednotlivým knihám atd. Protože ke čtení evangelia při mši o velkých svátcích býval zván i panovník nebo císař, patřily evangeliáře mezi nejvzácnější a nejvíce zdobené rukopisy raného středověku. Některé z nejznámějších patrně vznikly z podnětu Karla Velikého, který je objednával v různých klášterech.
Z českých evangeliářů jsou zvlášť významné ty, jež jsou psány v češtině – například Evangeliář olomoucký nebo zábrdovický – a evangeliáře či Čtveroevangelia ve staroslověnštině. Z latinsky psaných například Kodex vyšehradský (1085) a další kodexy (evangelistáře) z jeho skupiny.
Odkazy
Literatura
- P. Černý, Evangeliář zábrdovický a Svatovítská apokalypsa. Praha: Academia 2004 - 378 s. ISBN 80-200-1035-1
- Ottův slovník naučný, heslo Evangeliář. Sv. 8, str. 835
- J. Vašica, Staročeské evangeliáře: studie průpravná. Praha: Česká akademie věd a umění 1931
Související články
Externí odkazy
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.