Mars (mytologie): Porovnání verzí
m robot změnil: vls:Mars (god) |
m pravopis, typografie |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Thorvaldsens Museum - Mars and love.JPG|thumb|Mars, autor [[Bertel Thorvaldsen]]]] |
[[Soubor:Thorvaldsens Museum - Mars and love.JPG|thumb|Mars, autor [[Bertel Thorvaldsen]]]] |
||
'''Mars''' (2. pád ''Marta'') byl starořímský bůh slunce a letního (vegetativního) období a tudíž i úrody a plodnosti. Jakožto ochránce před zimou, hladem a dalšími pohromami byl často zobrazován jako válečník s kopím, přilbou a štítem |
'''Mars''' (2. pád ''Marta'') byl starořímský bůh slunce a letního (vegetativního) období, a tudíž i úrody a plodnosti. Jakožto ochránce před zimou, hladem a dalšími pohromami byl často zobrazován jako válečník s kopím, přilbou a štítem – proto byl později ztotožňován s řeckým bohem války [[Áres|Áreem]], i když se vlastnostmi podobal spíše řeckému [[Apollón]]ovi. |
||
Podle pozdějšího podání byl Mars synem nejvyššího boha [[Jupiter (mytologie)|Jova]] a jeho manželky, bohyně [[Juno (mytologie)|Juno]]. Martovou manželkou byla bohyně [[Bellona]]. |
Podle pozdějšího podání byl Mars synem nejvyššího boha [[Jupiter (mytologie)|Jova]] a jeho manželky, bohyně [[Juno (mytologie)|Juno]]. Martovou manželkou byla bohyně [[Bellona]]. |
Verze z 10. 12. 2010, 03:26
Mars (2. pád Marta) byl starořímský bůh slunce a letního (vegetativního) období, a tudíž i úrody a plodnosti. Jakožto ochránce před zimou, hladem a dalšími pohromami byl často zobrazován jako válečník s kopím, přilbou a štítem – proto byl později ztotožňován s řeckým bohem války Áreem, i když se vlastnostmi podobal spíše řeckému Apollónovi.
Podle pozdějšího podání byl Mars synem nejvyššího boha Jova a jeho manželky, bohyně Juno. Martovou manželkou byla bohyně Bellona.
Mars byl nejvýznamnější římský bůh. Podle římských mýtů byl pravým otcem Romula a Rema, zakladatelů Říma. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta byl na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se jmenoval první měsíc v roce, v římském kalendáři to byl březen, Martius. Odtud také pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků.
Na Martův svátek se tradičně konaly equirie (koňské dostihy) a obětování dobytka na Martově poli před římskými hradbami. Zde se také konala vojenská cvičení, lidová shromáždění a sčítání římského lidu. Na Martově poli stával jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Martovi, další významný chrám stával na římském Foru, kde o přízeň boha prosil každý římský vojevůdce odcházející do války a po úspěšném tažení zde bohu daroval nejcennější kusy z kořisti.
Již ve starověku byla podle římského boha války pojmenována čtvrtá „krvavě rudá“ planeta sluneční soustavy Mars.
Literatura
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí. Praha 1996. (ISBN 80-85946-29-7)
- Kolektiv autorů: Encyklopedie antiky. Praha 1973.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mars na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Mars (deus)
- Wikidata: Mars (god)
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat: