Pulzační motor: Porovnání verzí
Jazykové úpravy |
m robot přidal: ru:Пульсирующий воздушно-реактивный двигатель |
||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
[[no:Pulsjet]] |
[[no:Pulsjet]] |
||
[[pl:Silnik pulsacyjny]] |
[[pl:Silnik pulsacyjny]] |
||
[[ru:Пульсирующий воздушно-реактивный двигатель]] |
|||
[[simple:Pulse jet engine]] |
[[simple:Pulse jet engine]] |
||
[[sr:Пулзо-млазни мотор]] |
[[sr:Пулзо-млазни мотор]] |
Verze z 24. 11. 2010, 08:59
Pulzační motor je reaktivní motor jednoduché konstrukce, fungující na podobném principu jako náporový motor.
Princip fungování
Pulzační motor funguje na velmi jednoduchém principu spalování směsi paliva a vzduchu ve spalovací komoře. Oproti náporovému motoru dosahuje vyššího výkonu při rychlostech nepřesahující rychlost zvuku (nadzvukový pulzní motor se nevyrábí) díky použití lamel, které uzavřou nasávací otvor a vytvoří tak uzavřenou spalovací komoru s výstupní tryskou. Proces nasátí vzduchu, vytvoření směsi s palivem a jeho zapálení je velmi rychlý a proběhne jich několik desítek během sekundy.
Podobně jako náporový motor, také pulzační motor je možné používat až při dosažení určité rychlosti potřebné pro jeho fungování – tato rychlost je obvykle přes 200 km/h. Tato rychlost bývá udělena vystřelením letadla (například z katapultu) nebo startovacími raketovými motory na tuhé palivo.
Pro pulsační motor v letu jsou typické charakteristické kroužky žhavých plynů, které vylétají ze spalovací trysky, a bzučivý zvuk, který vydává.
Využití
- Modelářství
- Jednoduché bezpilotní letouny
- Řízené střely
V současné době je využití náporových motorů minimální, kromě využití v modelářství kvůli dosažené realističnosti se takřka nevyužívají. Známé využití náporového motoru bylo u letounové střely Fi 103 (V-1) Německem ve druhé světové válce.