Plíseň: Porovnání verzí
m Editace uživatele „213.220.200.127“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „TobeBot“ |
Dva zástupci a něco onich |
||
| Řádek 65: | Řádek 65: | ||
[[uk:Пліснява]] |
[[uk:Пліснява]] |
||
[[wa:Tchamosseure]] |
[[wa:Tchamosseure]] |
||
[[zh:黴菌]] |
|||
== PLÍSEŇ HLAVIČKOVITÁ == |
|||
V domácnostech se často vyskytuje líseň hlavičková, jejímž bělavé kožíškovité povlaky pokrývajé různé dlouho skladované potraviny (zahnívající zelenina, kyselé mléko, sýr). Pomocí lupy je možno pozorovat z podhloubí vyčnívající stopkavé nosiče výtrusnic s černými hlavičkovitými výtrusnicemi. Uvolněné výtrusy jsou velmi lehké a snadno se šíří vzduchem. Je to hniložijná houba. |
|||
== ŠTĚTIČKOVEC == |
|||
Zelenošedé pvlaky na zavařeninách nebo na citrónech a pomerančích vytváří štětičkovec. Mikroskopem je možno pozorovat štětičkovité se rozvětvující podhoubí s přehrádkami, z jehž koncových větviček se uvolňují výtrusy. Jiný druh štětičkovce potlačuje výskyt bakterií. Tento poznatek je využitý při přípravě antibiotik - léků proti bakteriálním chorobám. Příbuzné dpuhy štětičkovců se používají pri výrobě sýrů. |
|||
Verze z 28. 3. 2010, 15:16
Termín plíseň představuje nesystematické označení pro skupinu hub, které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným myceliem.
Mezi plísně zahrnujeme fykomycety (pravé plísně) s rody Absidia, Mucor (plíseň hlavičková) a Rhizopus, vřeckaté houby (mj. s rody Bysochlamys a Neurospora) a Fungi imperfecti (houby nedokonalé) s rody Alternaria, Aspergillus, Botrytis, Cladosporium, Fusarium, Penicillium, Scopulariopsis, Sporotrichum, Stachobotrys a Trichothecium. Plísně jsou většinou saprofytické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. enzymy v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící mykózy lidí i zvířat, tvořící mykotoxiny, rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, papír, textilie aj.).
Využití plísní
Různé druhy hub, které nazýváme plísněmi využíváme ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je jistě využití druhu Penicillium notatum, který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé mikroorganismy, zejména bakterie). Prášky, které se z tohoto druhu vyrábějí, známe pod názvem penicilin. Za objev penicilinu dostal roku 1945 Nobelovu cenu Alexander Fleming a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. Jiné plísně využíváme v potravinářství např. Penicillium roqueforti či Penicillium camemberti, známé sýrové plísně.
Literatura
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
Galerie Plíseň na Wikimedia Commons
PLÍSEŇ HLAVIČKOVITÁ
V domácnostech se často vyskytuje líseň hlavičková, jejímž bělavé kožíškovité povlaky pokrývajé různé dlouho skladované potraviny (zahnívající zelenina, kyselé mléko, sýr). Pomocí lupy je možno pozorovat z podhloubí vyčnívající stopkavé nosiče výtrusnic s černými hlavičkovitými výtrusnicemi. Uvolněné výtrusy jsou velmi lehké a snadno se šíří vzduchem. Je to hniložijná houba.
ŠTĚTIČKOVEC
Zelenošedé pvlaky na zavařeninách nebo na citrónech a pomerančích vytváří štětičkovec. Mikroskopem je možno pozorovat štětičkovité se rozvětvující podhoubí s přehrádkami, z jehž koncových větviček se uvolňují výtrusy. Jiný druh štětičkovce potlačuje výskyt bakterií. Tento poznatek je využitý při přípravě antibiotik - léků proti bakteriálním chorobám. Příbuzné dpuhy štětičkovců se používají pri výrobě sýrů.