Chorion: Porovnání verzí
m robot odebral: nl:Chorion; kosmetické úpravy |
Pravopis: terciální -> terciární |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== U člověka == |
== U člověka == |
||
Chorion vzniká z tzv. [[trofoblast]]u, což je povrchová vrstva buněk v [[blastocysta|blastocystě]]. Konkrétně vzniká z hlouběji uloženého [[cytotrofoblast]]u, který proráží povrchový [[syncytiotrofoblast]] a vytváří tzv. primární klky. Chorion produkuje hormon [[choriogonadotropin]]. Později se klky primární mění na klky sekundární a později i |
Chorion vzniká z tzv. [[trofoblast]]u, což je povrchová vrstva buněk v [[blastocysta|blastocystě]]. Konkrétně vzniká z hlouběji uloženého [[cytotrofoblast]]u, který proráží povrchový [[syncytiotrofoblast]] a vytváří tzv. primární klky. Chorion produkuje hormon [[choriogonadotropin]]. Později se klky primární mění na klky sekundární a později i terciární - změna spočívá zejména v tom, že se do klků dostávají cévy umožňující lepší příjem živin z cévního systému matky.<ref name=jelinek>{{citace elektronické monografie| url=http://old.lf3.cuni.cz/histologie/materialy/doc/skripta.pdf| titul=Histologie embryologie| autor=R. Jelínek, et al| vydavatel=3. lékařská fakulta UK}}</ref> |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 18. 12. 2009, 03:29
Chorion (mimo savce také seróza[1]) je jeden ze zárodečných obalů amniotických obratlovců. Chorion je vnější obal kolem celého embrya. U plazů a ptáků umožňuje přežití citlivých embryonálních tkání na souši. Savci se vyvíjí v těle své matky, ale i u nich hraje chorion významnou roli: v děloze matky se chorion zvrásňuje do podoby klků, čímž zvyšuje svůj povrch a umožňuje příjem vyživujících látek z matčiny krve.[1]
U člověka
Chorion vzniká z tzv. trofoblastu, což je povrchová vrstva buněk v blastocystě. Konkrétně vzniká z hlouběji uloženého cytotrofoblastu, který proráží povrchový syncytiotrofoblast a vytváří tzv. primární klky. Chorion produkuje hormon choriogonadotropin. Později se klky primární mění na klky sekundární a později i terciární - změna spočívá zejména v tom, že se do klků dostávají cévy umožňující lepší příjem živin z cévního systému matky.[2]
Reference
- ↑ a b Zbyněk Roček. Obecná morfologie živočichů, Kapitola 3 Embryonální původ orgánových soustav a tělních dutin [online]. Dostupné online.
- ↑ R. Jelínek, et al. Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. Dostupné online.