Odsolování: Porovnání verzí
m Robot: úpravy referencí |
m robot změnil: it:Dissalazione |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Shevchenko BN350.gif|thumb|right|200px|Reaktorová hala [[jaderná elektrárna|jaderné elektrárny]] a odsolovací stanice Ševčenko u [[Kaspické moře|Kaspického moře]]]] |
|||
'''Odsolování''' (cizím slovem '''desalinace''') je proces, při kterém dochází k odstraňování soli z [[Mořská voda|mořské]] nebo [[Brakická voda|brakické vody]]. |
'''Odsolování''' (cizím slovem '''desalinace''') je proces, při kterém dochází k odstraňování soli z [[Mořská voda|mořské]] nebo [[Brakická voda|brakické vody]]. |
||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
[[hu:Sótalanítás]] |
[[hu:Sótalanítás]] |
||
[[id:Desalinasi]] |
[[id:Desalinasi]] |
||
[[it: |
[[it:Dissalazione]] |
||
[[ja:海水淡水化]] |
[[ja:海水淡水化]] |
||
[[nl:Ontziltingsinstallatie]] |
[[nl:Ontziltingsinstallatie]] |
||
Verze z 22. 5. 2009, 11:06
Odsolování (cizím slovem desalinace) je proces, při kterém dochází k odstraňování soli z mořské nebo brakické vody.
Oblasti využití
Tento způsob získávání pitné vody používají země s omezenými zdroji sladké pitné vody (státy severní Afriky, státy na Arabském poloostrově, Somálsko, Jihoafrická republika, Izrael, …). Zemí, která nejvíce používá desalinaci, jsou Spojené státy americké.[zdroj?]
Odsolování z hlediska životního prostředí
Podle Evropské agentury pro životní prostředí i v mnoha evropských regionech roste význam odsolování mořské vody, které má z hlediska životní prostředí značné negativní dopady, neboť je vysoce energeticky náročné.[1] Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) odsolování mořské vody může závažně přispívat ke změnám klimatu. WWF hodnotí odsolování jako velmi drahý a energeticky náročný způsob získávání pitné vody, který produkuje velké množství skleníkových plynů.[2]
Problémy s odsolenou vodu v zemědělství
Izraelští odborníci zkoumající závlahy polí odsolenou mořskou vodou a došli k závěru, že více škodí než prospívá. Odsolená voda postrádá nejen ionty sodíku a chlóru, ale ztrácí i vápníkové, hořčíkové a síranové ionty, které jsou důležité pro růst rostlin. Na porostech zavlažovaných odsolenou vodou se záhy projevil nedostatek hořčíku a zemědělci museli hnojením chybějící prvek nahradit. Do vody také začali přidávat určitá množství vápence a kyseliny sírové. Velkým probléme je také bór, který zůstává v mořské vodě i po odsolení a který je pro rostliny toxický. V Izraeli bór z odsolené mořské vody vážně poškodil některé sady a vedl k poklesu úrody rajčat a podzemnice olejné.[3]
Reference
- ↑ Miroslav Šuta: Voda? Žijeme si nad poměry …, respekt.cz, 20. března 2009
- ↑ Pavla Hložková: Odsolování mořské vody – spása nebo časovaná bomba?, Ekolist, 17. července 2008
- ↑ Jaroslav Petr: Odsolená mořská voda škodí polím, osel.cz, 14.11.2007
Externí odkazy
Pavla Hložková: Odsolování mořské vody – spása nebo časovaná bomba?, Ekolist, 17. července 2008