Nicejské vyznání: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m doplnění |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Společné vyznání víry vyznávající božství [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], přijaté na 1. nicejském koncilu ([[325]]). Je přijímáno naprostou většinou křesťanských církví. 1. konstantinopolský koncil ([[381]]) z tohoto vyznání vycházel, když formuloval své, tzv. [[Nicejsko-cařihradské vyznání]] víry, které se dodnes používá jako vyznání křesťanské víry např. při liturgii. |
Společné vyznání víry ([[krédo]]) vyznávající božství [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], přijaté na [[1. nikajský koncil|1. nicejském koncilu]] ([[325]]). Je přijímáno naprostou většinou křesťanských církví. 1. konstantinopolský koncil ([[381]]) z tohoto vyznání vycházel, když formuloval své, tzv. [[Nicejsko-cařihradské vyznání]] víry, které se dodnes používá jako vyznání křesťanské víry např. při liturgii. |
||
Jeho formulace je z velké části namířena proti [[ariánstvi|aiánům]]. Týká se to jednak závěrečného anatematismu (vyloučení z církve), jednak důrazu na [[Ježíš Kristus|Ježíšovo]] božství a na jeho rovnost s Otcem (proslulá termín ''soupodstatný'', řecky ''homoúsios'', zde přel. jako ''jedné podstaty s''. |
|||
== Znění nicejského kréda == |
|||
Věříme v jednoho Boha, vševládnoucího Otce, Stvořitele všeho viditelného i neviditelného. |
|||
A v jednoho p8na Ježíše Krista, jednorozeného Syna ožího, zrozeného z Otce, to jeste z podstaty Otce, Boha z Boha, Světlo ze Světla, pravého oha z pravého Boha, zrozeného, ne stvořeného, jedné podstaty s Otcem, skrze něhož vše vzniklo - to, co je na nebi, i to, co je na zemi -, který pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil a vtělil se, stal se člověkem, trpěl a třetího dne vstal (z mrtvých), vystoupil na nebesa a přijide soudit živé i mrtvé. |
|||
A v Ducha svatého. |
|||
Ty však, kteří říkají: "Byl (čas), kdy nebyl" a "před svým zrozením nebyl" a že vznikl z nebytí anebo z jiné hypostaze nebo podstaty, kteří tvrdí, že Boží Syn podléhá změně nebo proměně, ty všeobecná a apoštolská církev anatematizuje. |
|||
==Odkazy== |
==Odkazy== |
||
*[[Koncil]] |
*[[Koncil]] |
||
*[[1. nikájský koncil]] |
|||
[[Kategorie:Křesťanství]] |
[[Kategorie:Křesťanství]] |
Verze z 5. 2. 2005, 15:50
Společné vyznání víry (krédo) vyznávající božství Ježíše Krista, přijaté na 1. nicejském koncilu (325). Je přijímáno naprostou většinou křesťanských církví. 1. konstantinopolský koncil (381) z tohoto vyznání vycházel, když formuloval své, tzv. Nicejsko-cařihradské vyznání víry, které se dodnes používá jako vyznání křesťanské víry např. při liturgii. Jeho formulace je z velké části namířena proti aiánům. Týká se to jednak závěrečného anatematismu (vyloučení z církve), jednak důrazu na Ježíšovo božství a na jeho rovnost s Otcem (proslulá termín soupodstatný, řecky homoúsios, zde přel. jako jedné podstaty s.
Znění nicejského kréda
Věříme v jednoho Boha, vševládnoucího Otce, Stvořitele všeho viditelného i neviditelného.
A v jednoho p8na Ježíše Krista, jednorozeného Syna ožího, zrozeného z Otce, to jeste z podstaty Otce, Boha z Boha, Světlo ze Světla, pravého oha z pravého Boha, zrozeného, ne stvořeného, jedné podstaty s Otcem, skrze něhož vše vzniklo - to, co je na nebi, i to, co je na zemi -, který pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil a vtělil se, stal se člověkem, trpěl a třetího dne vstal (z mrtvých), vystoupil na nebesa a přijide soudit živé i mrtvé.
A v Ducha svatého.
Ty však, kteří říkají: "Byl (čas), kdy nebyl" a "před svým zrozením nebyl" a že vznikl z nebytí anebo z jiné hypostaze nebo podstaty, kteří tvrdí, že Boží Syn podléhá změně nebo proměně, ty všeobecná a apoštolská církev anatematizuje.