Prokuratura v Československu: Porovnání verzí
m narovnání odkazu - Národní výbor (1945-1990) -> Národní výbor (1945–1990) |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
== Zánik == |
== Zánik == |
||
Do zřízení [[Státní zastupitelství|státního zastupitelství]] byla podle Ústavy České republiky pověřena vykonáváním jeho funkcí prokuratura České republiky.<ref name="U105">čl. 109 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [https://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html Dostupné online.]</ref> |
|||
[[účinnost (právo)|Účinností]] zákona č. 283/1993 Sb., [[zákon o státním zastupitelství|o státním zastupitelství]], byla k 1. lednu 1994 nahrazena soustavou [[státní zastupitelství|státních zastupitelství]].<ref>{{PVS|§§ 45 a 46 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.|283|1993}}</ref> |
[[účinnost (právo)|Účinností]] zákona č. 283/1993 Sb., [[zákon o státním zastupitelství|o státním zastupitelství]], byla k 1. lednu 1994 nahrazena soustavou [[státní zastupitelství|státních zastupitelství]].<ref>{{PVS|§§ 45 a 46 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.|283|1993}}</ref> |
||
Verze z 27. 5. 2019, 00:39
Prokuratura v Československu byla státním orgánem, který v pozici veřejné žaloby zastupoval stát v trestním řízení a plnil další úkoly.
Vývoj a struktura
Za první republiky existovala krajská a vrchní státní zastupitelství, nejvyšším orgánem ale byla Generální prokuratura.[1] Po druhé světové válce bylo pojmenování sjednoceno a byla vybudována soustava okresních a krajských prokuratur, v čele opět s Generální prokuraturou.
Ústava Československé socialistické republiky a zákon o prokuratuře pak prokuratuře svěřily výkon dozoru nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů orgány státní správy, národními výbory, soudy, hospodářskými a jinými organizacemi a občany.[2] Prokuratura byla strážcem socialistické zákonnosti a ve své činnosti se řídila zásadou centralizace, nezávislosti na místních orgánech, zásadou monokratického rozhodování a zásadou jednotnosti.[3]
V ČSSR se vnitřně členila na tyto články:
- Generální prokuratura Československé socialistické republiky v čele s generálním prokurátorem ČSSR a se sídlem v Praze
- Generální prokuratura České socialistické republiky a Generální prokuratura Slovenské socialistické republiky v čele s generálními prokurátory
- Krajská prokuratura v čele s krajským prokurátorem a Městská prokuratura v Praze v čele s městským prokurátorem
- Okresní prokuratura; v Brně, Bratislavě, v Košicích, Ostravě a v Plzni městská prokuratura, v Praze obvodní prokuratury
- Vyšší a obvodní vojenské prokuratury
Zánik
Do zřízení státního zastupitelství byla podle Ústavy České republiky pověřena vykonáváním jeho funkcí prokuratura České republiky.[4]
Účinností zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, byla k 1. lednu 1994 nahrazena soustavou státních zastupitelství.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ § 3 odst. 1 zákona č. 201/1928 Sb., o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví
- ↑ Čl. 104 úst. zák. č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ MADAR, Zdeněk, et al. Právnický slovník: Díl II. 4., zcela přepracované a doplněné vyd. Praha: Panorama, 1978. 688 s. S. 140.
- ↑ čl. 109 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Šablona:PVS
