Tomáš Sartorius: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Život: gymnázium
dodatky dle literatury
Řádek 94: Řádek 94:


== Život ==
== Život ==
Tomáš Sartorius se narodil ve východočeském [[Broumov]]ě, kde také absolvoval benediktinské gymnasium. V roce 1663 byl zvolen břevnovským opatem, v té době však byl hlavním centrem břevnovských benediktinů právě Broumov. Jako opat se dostal do ostrého sporu s klášterními poddanými, jenž vyvrcholil jejich [[Broumovská rebelie|povstáním]] v roce 1680. V době, kdy stál v čele komunity, byla zahájena rozsáhlá stavební činnost v obou jeho klášterech – v [[Broumovský klášter|Broumově]] i v [[Břevnovský klášter|Břevnově]]. V té pak pokračoval jeho nástupce [[Otmar Daniel Zinke|Otmar Zinke]].<ref name="zdějin">{{Citace monografie
Tomáš Sartorius se narodil ve východočeském [[Broumov]]ě, kde také absolvoval benediktinské gymnasium. Dále studoval filozofii a teologii, teze jeho disputace byla ilustrována jeho portrétem. V roce 1663 byl zvolen broumovským opatem, v té době byl Broumov hlavním centrem benediktinů a Břevnov pouze jeho proboštstvím. V konfirmační listině císaře Leopolda II. ze dne 7. ledna 1664 se Sartorius jmenuje pouze opatem broumovským<ref>Gelasius DOBNER, ''Monumenta historica Boemiae nusquam antehac edita..'', svazek 10, Praha 1785, s.232-233</ref>. Jako opat se dostal do ostrého sporu s klášterními poddanými, jenž vyvrcholil jejich [[Broumovská rebelie|povstáním]] v roce 1680.

⚫
Byl velkým mariánským ctitelem: v Broumově založil Bratrstvo sedmi bolestí Panny Marie<ref>Walter Baier, Benediktinische Spiritualität im Kloster Břevnov-Braunau, in: ''Tausend Jahre der Benediktiner in den Klöstern Břevnov, Braunau und Rohr''. St. Ottilien 1993, s.374</ref>. Při klášteře konstituoval německou sodalitu laiků (''Sodalitas germanica''), založenou již jeho předchůdcem Augustinem Seyfertem.
Jeho osobní heslo znělo: Quod nocet, docet (Co uškodí, to poučí). Podporoval broumovské gymnázium, v němž dal zřídit divadlo<ref>Beda Franz Menzel: Das Gymnasium der Benediktiner in Braunau, in: ''Tausend Jahre der Benediktiner in den Klöstern Břevnov, Braunau und Rohr''. ed. P.Johannes Hoffmann O.S.B. St. Ottilien 1993, s. 710</ref>.

⚫
Vykonával funkci vizitátora v pražské arcidiecézi.

== Dílo ==
V čele komunity zahájil rozsáhlou stavební činnost v obou klášterech, jejich proboštstvích a patronátních kostelech.: roku 1665 zahájil stavbu kostela ve Svatém Janu pod Skalou, dále zbudoval 1674 špitál v Broumově, 1676 na místě luteránského kostela v Broumově kostel sv. Václava, roku 1677 dřevěný kostel v Otovicích. Roku 1674 v [[Břevnovský klášter|Břevnově]] dal vystavět prepozituru, kanceláře, sýpku a tzv. Sartoriovo křídlo konventu, které zčásti podlehly ohni. V [[Broumovský klášter|Broumově]] rozmnožil knihovnu a pokračoval v barokní přestavbě. V té pak razantně nastoupil jeho nástupce [[Otmar Daniel Zinke|Otmar Zinke]].<ref name="zdějin">{{Citace monografie
| titul = Tisíc let benediktinského kláštera v Břevnově
| titul = Tisíc let benediktinského kláštera v Břevnově
| vydavatel = Benediktinské opatství sv. Markéty v Praze-Břevnově
| vydavatel = Benediktinské opatství sv. Markéty v Praze-Břevnově
Řádek 107: Řádek 115:
| url = http://www.klasterbroumov.cz/klasterni-knihovna
| url = http://www.klasterbroumov.cz/klasterni-knihovna
}}</ref>.
}}</ref>.
⚫
Byl velkým mariánským ctitelem, v Broumově založil Bratrstvo sedmi bolestí Panny Marie<ref>Walter Baier, Benediktinische Spiritualität im Kloster Břevnov-Braunau, in: ''Tausend Jahre der Benediktiner in den Klöstern Břevnov, Braunau und Rohr''. St. Ottilien 1993, s.374</ref>. Jeho osobní heslo znělo: Quod nocet, docet (Co uškodí, to poučí). Podporoval broumovské gymnázium, v němž dal zřídit divadlo<ref>Beda Franz Menzel: Das Gymnasium der Benediktiner in Braunau, in: ''Tausend Jahre der Benediktiner in den Klöstern Břevnov, Braunau und Rohr''. ed. P.Johannes Hoffmann O.S.B. St. Ottilien 1993, s. 710</ref>
⚫
Vykonával funkci vizitátora v pražské arcidiecézi.


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 117: Řádek 123:
=== Literatura ===
=== Literatura ===
* Walter Baier, Benediktinische Spiritualität im Kloster Břevnov-Braunau, in: ''Tausend Jahre der Benediktiner in den Klöstern Břevnov, Braunau und Rohr''. ed. P.Johannes Hoffmann O.S.B. St. Ottilien 1993, s.359-379
* Walter Baier, Benediktinische Spiritualität im Kloster Břevnov-Braunau, in: ''Tausend Jahre der Benediktiner in den Klöstern Břevnov, Braunau und Rohr''. ed. P.Johannes Hoffmann O.S.B. St. Ottilien 1993, s.359-379
* Hieronymus Franciscus Růžička: ''Chronicon breve Břevnoviense et Braunense''. Břevnov 1858, s. 33-34.


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
{{Pahýl}}


{{DEFAULTSORT:Sartorius, Tomáš}}
{{DEFAULTSORT:Sartorius, Tomáš}}

Verze z 4. 5. 2019, 22:07

Tomáš Sartorius
OSB
břevnovsko-broumovský opat
Církevřímskokatolická
PředchůdceAugustin Jeroným Seifert z Löwenthalu
NástupceOtmar Daniel Zinke
Zasvěcený život
Institutbenediktini
Opatská benedikce1663
Osobní údaje
Místo narozeníBroumov,
Datum úmrtí1700
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Sartorius, též Thomas Sartor († 1700 Broumov) byl český benediktin a v letech 1663–1700 opat břevnovsko-broumovský.

Život

Tomáš Sartorius se narodil ve východočeském Broumově, kde také absolvoval benediktinské gymnasium. Dále studoval filozofii a teologii, teze jeho disputace byla ilustrována jeho portrétem. V roce 1663 byl zvolen broumovským opatem, v té době byl Broumov hlavním centrem benediktinů a Břevnov pouze jeho proboštstvím. V konfirmační listině císaře Leopolda II. ze dne 7. ledna 1664 se Sartorius jmenuje pouze opatem broumovským[1]. Jako opat se dostal do ostrého sporu s klášterními poddanými, jenž vyvrcholil jejich povstáním v roce 1680.

Byl velkým mariánským ctitelem: v Broumově založil Bratrstvo sedmi bolestí Panny Marie[2]. Při klášteře konstituoval německou sodalitu laiků (Sodalitas germanica), založenou již jeho předchůdcem Augustinem Seyfertem. Jeho osobní heslo znělo: Quod nocet, docet (Co uškodí, to poučí). Podporoval broumovské gymnázium, v němž dal zřídit divadlo[3].

Vykonával funkci vizitátora v pražské arcidiecézi.

Dílo

V čele komunity zahájil rozsáhlou stavební činnost v obou klášterech, jejich proboštstvích a patronátních kostelech.: roku 1665 zahájil stavbu kostela ve Svatém Janu pod Skalou, dále zbudoval 1674 špitál v Broumově, 1676 na místě luteránského kostela v Broumově kostel sv. Václava, roku 1677 dřevěný kostel v Otovicích. Roku 1674 v Břevnově dal vystavět prepozituru, kanceláře, sýpku a tzv. Sartoriovo křídlo konventu, které zčásti podlehly ohni. V Broumově rozmnožil knihovnu a pokračoval v barokní přestavbě. V té pak razantně nastoupil jeho nástupce Otmar Zinke.[4] Sartorius velmi pečoval o broumovskou knihovnu, v níž se snažil zajistit dostatek knih pro studenty.[5].

Odkazy

Reference

  1. ↑ Gelasius DOBNER, Monumenta historica Boemiae nusquam antehac edita.., svazek 10, Praha 1785, s.232-233
  2. ↑ Walter Baier, Benediktinische Spiritualität im Kloster Břevnov-Braunau, in: Tausend Jahre der Benediktiner in den Klöstern Břevnov, Braunau und Rohr. St. Ottilien 1993, s.374
  3. ↑ Beda Franz Menzel: Das Gymnasium der Benediktiner in Braunau, in: Tausend Jahre der Benediktiner in den Klöstern Břevnov, Braunau und Rohr. ed. P.Johannes Hoffmann O.S.B. St. Ottilien 1993, s. 710
  4. ↑ Tisíc let benediktinského kláštera v Břevnově. Praha: Benediktinské opatství sv. Markéty v Praze-Břevnově, 1993. Kapitola Z dějin břevnovského opatství, s. 16. 
  5. ↑ Klášterní knihovna [online]. Klášter Broumov [cit. 2015-03-21]. Dostupné online. 

Prameny

  • Národní archiv ČR, Řádový archiv Benediktini Břevnov, kartón 2, fasc. A.VII.11.K: Memorabilia quae post mortem reverendissimi D.Thomae Sartorij abbatis ... facta sunt.

Literatura

  • Walter Baier, Benediktinische Spiritualität im Kloster Břevnov-Braunau, in: Tausend Jahre der Benediktiner in den Klöstern Břevnov, Braunau und Rohr. ed. P.Johannes Hoffmann O.S.B. St. Ottilien 1993, s.359-379
  • Hieronymus Franciscus Růžička: Chronicon breve Břevnoviense et Braunense. Břevnov 1858, s. 33-34.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tomáš_Sartorius&oldid=17210433“