Whisky: Porovnání verzí
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m →Druhy whisky: Opraven překlep značka: editace z mobilní aplikace |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
* {{Flagicon|Irsko}} '''[[Irská whiskey]]''', třikrát destilovaná a minimálně tři roky skladovaná v [[dub]]ových sudech. |
* {{Flagicon|Irsko}} '''[[Irská whiskey]]''', třikrát destilovaná a minimálně tři roky skladovaná v [[dub]]ových sudech. |
||
* {{Flagicon|USA}} '''Americká whiskey''' je nejčastěji destilovaná z [[kukuřice setá|kukuřice]]. |
* {{Flagicon|USA}} '''Americká whiskey''' je nejčastěji destilovaná z [[kukuřice setá|kukuřice]]. |
||
** [[Bourbon (whiskey)|Bourbon]] je americká whisky pocházející ze státu [[Kentucky]] obsahující nejméně 51 % kukuřice (např. [[ |
** [[Bourbon (whiskey)|Bourbon]] je americká whisky pocházející ze státu [[Kentucky]] obsahující nejméně 51 % kukuřice (např. [[Jim Beam]]). Ke zrání se ukládá do výhradně nových dubových sudů, které jsou před použitím zevnitř požahovány, což Bourbonu dává charakteristickou kouřově-dřevitou chuť. |
||
** Whisky z jiných amerických států se většinou neoznačuje jako bourbon i když podle amerických potravinářských norem bourbonem je, nejznámější je [[Tennessee whiskey]] (např. [[ |
** Whisky z jiných amerických států se většinou neoznačuje jako bourbon i když podle amerických potravinářských norem bourbonem je, nejznámější je [[Tennessee whiskey]] (např. [[Jack Daniels]]). |
||
** Rye whisky, americká žitná whisky, obsahující min. 51% žita |
** Rye whisky, americká žitná whisky, obsahující min. 51% žita |
||
* {{Flagicon|Kanada}} '''Kanadská whisky''', většinou jemnější a z více druhů obilovin, obsahuje většinou [[žito]], byť v malém množství, výjimkou je whisky Alberta Premium, která je téměř stoprocentní žitnou. |
* {{Flagicon|Kanada}} '''Kanadská whisky''', většinou jemnější a z více druhů obilovin, obsahuje většinou [[žito]], byť v malém množství, výjimkou je whisky Alberta Premium, která je téměř stoprocentní žitnou. |
Verze z 24. 3. 2016, 19:45
Whisky je alkoholický nápoj destilovaný z obilnin, zrající v dřevěných sudech (většinou dubových). Podle znalců nechutnají žádné dvě značky whisky stejně. Převážně v Americe se ale whisky připravuje destilací z kukuřice. Není pravda, že míchané whisky jsou podřadnější. Některé z nejdůležitějších whisky na světě jsou směsi.
Druhy whisky
Na světě existuje několik základních druhů whisky. Zatímco ve Skotsku, Walesu, a Kanadě se používá označení whisky, v Irsku a Spojených státech je to whiskey.
- Skotská whisky, nejčastěji dvakrát destilovaná z ječmenného sladu, sušeného většinou kouřem z rašeliny.
- Irská whiskey, třikrát destilovaná a minimálně tři roky skladovaná v dubových sudech.
- Americká whiskey je nejčastěji destilovaná z kukuřice.
- Bourbon je americká whisky pocházející ze státu Kentucky obsahující nejméně 51 % kukuřice (např. Jim Beam). Ke zrání se ukládá do výhradně nových dubových sudů, které jsou před použitím zevnitř požahovány, což Bourbonu dává charakteristickou kouřově-dřevitou chuť.
- Whisky z jiných amerických států se většinou neoznačuje jako bourbon i když podle amerických potravinářských norem bourbonem je, nejznámější je Tennessee whiskey (např. Jack Daniels).
- Rye whisky, americká žitná whisky, obsahující min. 51% žita
- Kanadská whisky, většinou jemnější a z více druhů obilovin, obsahuje většinou žito, byť v malém množství, výjimkou je whisky Alberta Premium, která je téměř stoprocentní žitnou.
U whisky je dále rozeznáváno stáří, přesněji řečeno doba zrání ve dřevěných sudech (v lahvích totiž již whisky nezraje). Skotské whisky mají ze zákona danou minimální dobu zrání 3 roky.
Další důležitou rozlišovací vlastností je to, jestli se jedná o jednodruhovou (single malt) nebo směsnou whisky (blend). Jednodruhové whisky jsou oceňovány znalci pro svou originální chuť, závislou na konkrétní palírně i roku výroby. Směsné jsou oblíbeny spotřebiteli, protože díky kontrolovanému namíchání mají vždy zaručenu stabilní kvalitu a chuť.
Výroba
Při výrobě Irské whisky single malt se obilí namáčí v pramenité vodě, která má svůj vliv na charakteristiku destilátu (tóny rašeliny, tóny vřesu). Zvlhlý ječmen se nechává tradičním způsobem naklíčit na tzv. malting floor (sladová podlaha), i když dnes už mnoho výrobců používá mechanizované linky na sladování. Během klíčení se škrob v zrnu mění na cukr, a vzniká tak syrový materiál na kvašení. Po vyklíčení se obilí vysuší, což také ovlivňuje chuť nápoje. Vysušené obilí nebo slad se pak pomele a zalije horkou vodou. Tato obilná tekutina se přečerpá do nádrže, kde se do ní přidají kvasinky a kvasný proces může začít. Vykvašená tekutina, nazývaná také mash, je základem pro destilaci single malt whisky.
Skotská single malt se destiluje v obrovské měděné nádobě, ve které se mash ohřívá a mění na destilát, který se před uložením do dubových sudů na minimálně tři roky předestiluje ještě alespoň jednou. Dubové sudy na dozrávání jsou většinou použity po dozrálém bourbonu, nebo sherry, v poslední době i po jiných druzích vína, což do whisky přináší sladkost a charakteristickou chuť.
Název
Název whiskey pochází z irské gaelštiny uisge/uisce beatha ([ɪʃkʲə bʲahə]IPA), což znamená „voda života“. Tento fakt znamená, že se používala údajně pro své léčivé účinky. Tvar whisky (plurál whiskies) je používán pro destiláty ze Skotska, Walesu, Kanady a Japonska, zatímco původní tvar whiskey je používán v Irsku a USA.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo whisky ve Wikislovníku