Kategorický imperativ: Porovnání verzí
Poupravil jsem vysvětlení druhé formulace kategorického imperativu o idei humanity a vysvětlení ohledně vztahu ke zlatému pravidlu. značka: editace z Vizuálního editoru |
m stylistická úprava značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
''' |
'''Kategorický imperativ''' je základem přirozené [[morálka|morálky]], kterou rozebírá ve svých knihách [[Immanuel Kant]]. Jeho hodnocení mravnosti vychází z motivů jednání, ne z jejich důsledků. |
||
Znění [[imperativ]]u (jeden z možných překladů jedné z formulací): |
Znění [[imperativ]]u (jeden z možných překladů jedné z formulací): |
||
Verze z 2. 2. 2016, 21:20
Kategorický imperativ je základem přirozené morálky, kterou rozebírá ve svých knihách Immanuel Kant. Jeho hodnocení mravnosti vychází z motivů jednání, ne z jejich důsledků.
Znění imperativu (jeden z možných překladů jedné z formulací):
Jednej jen podle té maximy (zásady), od níž můžeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem.[1]
Neboli: „Jednej podle zásady, o které bys chtěl, aby se stala obecným zákonem.“ V principu to znamená chovat se tak, jak bychom si představovali chování ostatních lidí.
Jiná formulace zní:
Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikdy pouze jako prostředek[2]
Znamená to, že lidé jako svobodné racionální bytosti mají právo být zodpovědní za své vlastní činy. Pokud bychom druhého člověka použili jako prostředku k nějakému cíli, upřeli bychom mu toto výsadní právo a neumožnili mu jednat jako svobodná bytost.
Kantův kategorický imperativ je základem mnoha morálních systémů a filosofických argumentací. Jeho obdobu v sobě obsahují i všechna velká náboženství[zdroj?] v podobně "zlatého pravidla", které ovšem sám Kant kritizuje, protože neobsahuje povinnost k sobě samému, ani povinnost lásky k bližnímu.[3]
Reference
Související články
Externí odkazy
Téma Kategorický imperativ ve Wikicitátech
