Mars (mytologie): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 12620779 uživatele 185.7.47.116 (diskuse) zrušena
pravopis
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Thorvaldsens Museum - Mars and love.JPG|thumb|Mars, autor [[Bertel Thorvaldsen]]]]
[[Soubor:Thorvaldsens Museum - Mars and love.JPG|thumb|Mars, autor [[Bertel Thorvaldsen]]]]
'''Mars''' (2. pád ''Marta'') byl starořímský bůh slunce a letního (vegetativního) období, a tudíž i úrody a plodnosti. Jakožto ochránce před zimou, hladem a dalšími pohromami byl často zobrazován jako válečník s kopím, přilbou a štítem – proto byl později ztotožňován s řeckým bohem války [[Áres|Áreem]], i když se vlastnostmi podobal spíše řeckému [[Apollón]]ovi.
'''Mars''' (2. pád ''Marta'') byl starořímský bůh Slunce a letního (vegetativního) období, a tudíž i úrody a plodnosti. Jakožto ochránce před zimou, hladem a dalšími pohromami byl často zobrazován jako válečník s kopím, přilbou a štítem – proto byl později ztotožňován s řeckým bohem války [[Áres|Áreem]], i když se vlastnostmi podobal spíše řeckému [[Apollón]]ovi.


Podle pozdějšího podání byl Mars synem nejvyššího boha [[Jupiter (mytologie)|Jova]] a jeho manželky, bohyně [[Juno (mytologie)|Juno]]. Martovou manželkou byla bohyně [[Bellona]].
Podle pozdějšího podání byl Mars synem nejvyššího boha [[Jupiter (mytologie)|Jova]] a jeho manželky, bohyně [[Juno (mytologie)|Juno]]. Martovou manželkou byla bohyně [[Bellona]].

Verze z 16. 7. 2015, 08:35

Mars, autor Bertel Thorvaldsen

Mars (2. pád Marta) byl starořímský bůh Slunce a letního (vegetativního) období, a tudíž i úrody a plodnosti. Jakožto ochránce před zimou, hladem a dalšími pohromami byl často zobrazován jako válečník s kopím, přilbou a štítem – proto byl později ztotožňován s řeckým bohem války Áreem, i když se vlastnostmi podobal spíše řeckému Apollónovi.

Podle pozdějšího podání byl Mars synem nejvyššího boha Jova a jeho manželky, bohyně Juno. Martovou manželkou byla bohyně Bellona.

Mars byl nejvýznamnější římský bůh. Podle římských mýtů byl pravým otcem Romula a Rema, zakladatelů Říma. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta byl na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se jmenoval první měsíc v roce, v římském kalendáři to byl březen, Martius. Odtud také pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků.

Na Martův svátek se tradičně konaly equirie (koňské dostihy) a obětování dobytka na Martově poli před římskými hradbami. Zde se také konala vojenská cvičení, lidová shromáždění a sčítání římského lidu. Na Martově poli stával jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Martovi, další významný chrám stával na římském Foru, kde o přízeň boha prosil každý římský vojevůdce odcházející do války a po úspěšném tažení zde bohu daroval nejcennější kusy z kořisti.

Již ve starověku byla podle římského boha války pojmenována čtvrtá „krvavě rudá“ planeta sluneční soustavy Mars.

Odkazy

Literatura

  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí. Praha 1996. (ISBN 80-85946-29-7)
  • Kolektiv autorů: Encyklopedie antiky. Praha 1973.

Související články

Externí odkazy