Dákové: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot automaticky nahradil text: (-ş +ș, -ţ +ț, -Ţ +Ț, -Ş +Ș)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 13: Řádek 13:
== Etymologie ==
== Etymologie ==


Původně se podle [[Strabón|Strabóna]] označení Dákové (''dáoi'' Δάοι) vztahovalo pouze na jeden z thráckých kmenů v severozápadní Dácii. Později se objevovalo především v [[balkán]]ském vnitrozemí a Dalmácii. Dákům blízcí [[Getové]] obývali břehy [[Černé moře|Černého moře]] až k [[Dněstr]]u. Jméno Dákové se prosazovalo především od dob vlády [[Burebista|Burebisty]] a [[Decebalus|Decebala]] kdy byla Dácie politicky a vojensky na vrcholu.
Původně se podle [[Strabón]]a označení Dákové (''dáoi'' Δάοι) vztahovalo pouze na jeden z thráckých kmenů v severozápadní Dácii. Později se objevovalo především v [[balkán]]ském vnitrozemí a Dalmácii. Dákům blízcí [[Getové]] obývali břehy [[Černé moře|Černého moře]] až k [[Dněstr]]u. Jméno Dákové se prosazovalo především od dob vlády [[Burebista|Burebisty]] a [[Decebalus|Decebala]] kdy byla Dácie politicky a vojensky na vrcholu.


Už [[Hésychios z Alexandrie]] jejich jméno spojoval s [[frýžština|frýžským]] ''dáos'' “vlk”. Německý lingvista [[Paul Kretschmer]] toto slovo odvozoval od indoevropského kořene ''*dháu'' “tlačit, tisknout, škrtit”.<ref>{{Citace monografie
Už [[Hésychios z Alexandrie]] jejich jméno spojoval s [[frýžština|frýžským]] ''dáos'' “vlk”. Německý lingvista [[Paul Kretschmer]] toto slovo odvozoval od indoevropského kořene ''*dháu'' “tlačit, tisknout, škrtit”.<ref>{{Citace monografie
Řádek 25: Řádek 25:
| strany = 15
| strany = 15
| isbn = 80-7203-132-5
| isbn = 80-7203-132-5
}}</ref> Ze stejného kořene je odvozeno jméno lýdského krále [[Kandaulos|Kandaula]], thráckého boha války [[Kandaón|Kandaóna]] nebo [[ilyrské jazyky|ilyrské]] slovo ''dhaunos'' “vlk”. Podle [[Mircea Eliade|Mircey Eliadeho]] získali Dákové své jméno podle vlčího válečnického bratrstva a to buď převzetím od skupiny mladých bojovníků, kteří se vyznamenali obzvláštním hrdinstvím, nebo přešlo na porobené obyvatelstvo od vítězných přistěhovalců.<ref>{{Citace monografie
}}</ref> Ze stejného kořene je odvozeno jméno lýdského krále [[Kandaulos|Kandaula]], thráckého boha války [[Kandaón]]a nebo [[ilyrské jazyky|ilyrské]] slovo ''dhaunos'' “vlk”. Podle [[Mircea Eliade|Mircey Eliadeho]] získali Dákové své jméno podle vlčího válečnického bratrstva a to buď převzetím od skupiny mladých bojovníků, kteří se vyznamenali obzvláštním hrdinstvím, nebo přešlo na porobené obyvatelstvo od vítězných přistěhovalců.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Eliade
| příjmení = Eliade
| jméno = Mircea
| jméno = Mircea
Řádek 38: Řádek 38:


== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references />


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
{{commonscat|Dacians}}
* {{Commonscat|Dacians}}
* [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1601 Getové a Dákové na antice]
* [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1601 Getové a Dákové na antice]



Verze z 25. 8. 2014, 21:48

Dácie v roce 82 př.n.l.
Dácké šperky

Dákové (rumunsky Daci) byli původní obyvatelé karpatského oblouku, blízce příbuzní Thráků a Ilyrů.

Roku 106 n. l. dobyli říši Dáků Římané. Dákové se postupně pořímštili a zmizeli stejně důkladně jako Keltové z Čech. Zůstalo po nich jen několik málo památek a na rozdíl od českých Keltů nemají žádné žijící příbuzné národy, podle kterých bychom si mohli dotvářet obraz o jejich životě, zvycích a kultuře.

V dnešní rumunštině se zachovala slova, která mají zřejmě dácký původ - není jich však mnoho, řádově desítky, původní význam není vždy zřejmý. Patří k nim i slova jako brynza, bača, vatra, která se v 16. století dostala z rumunštiny do slovenštiny a do valašského nářečí češtiny.

Dákové žili v horách, kde stavěli svá hradiště. Největší centrum bylo Oraštijských horách v Sarmisegetuse v dnešním Rumunsku. Zachovalé zbytky několika hradišť a zajímavé kultovní obřadní místo. Římané založili konkurenční město se stejným názvem, římská Sarmisegetusa se však nachází trochu jinde - v průsmyku mezi městy Simeria a Caransebeš, zatímco dácká Sarmisegetusa je několik kilometrů horským údolím z města Orăștie směr Gradištea.

Nejvíce informací poskytuje známý Trajánův sloup v Římě, na němž jsou různé výjevy ze života Dáků, jejich vzhled a oblečení.

Etymologie

Původně se podle Strabóna označení Dákové (dáoi Δάοι) vztahovalo pouze na jeden z thráckých kmenů v severozápadní Dácii. Později se objevovalo především v balkánském vnitrozemí a Dalmácii. Dákům blízcí Getové obývali břehy Černého moře až k Dněstru. Jméno Dákové se prosazovalo především od dob vlády Burebisty a Decebala kdy byla Dácie politicky a vojensky na vrcholu.

Hésychios z Alexandrie jejich jméno spojoval s frýžským dáos “vlk”. Německý lingvista Paul Kretschmer toto slovo odvozoval od indoevropského kořene *dháu “tlačit, tisknout, škrtit”.[1] Ze stejného kořene je odvozeno jméno lýdského krále Kandaula, thráckého boha války Kandaóna nebo ilyrské slovo dhaunos “vlk”. Podle Mircey Eliadeho získali Dákové své jméno podle vlčího válečnického bratrstva a to buď převzetím od skupiny mladých bojovníků, kteří se vyznamenali obzvláštním hrdinstvím, nebo přešlo na porobené obyvatelstvo od vítězných přistěhovalců.[2] Tento způsob pojmenování indoevropských kmenů není ojedinělý.

Reference

  1. ELIADE, Mircea. Od Zalmoxida k Čingischánovi. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-132-5. S. 15. 
  2. ELIADE, Mircea. Od Zalmoxida k Čingischánovi. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-132-5. S. 23. 

Externí odkazy