Hydrofobie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Removing Interwiki conflict template; kosmetické úpravy
Faskal (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.31 - Opraven odkaz na rozcestník - Membrána
Řádek 1: Řádek 1:
'''Hydrofobní''' neboli '''''vody se bojící''''' nebo '''''vodu nesnášející''''' jsou [[molekula|molekuly]] nebo povrchy neinteragující s vodou. Jde o takové molekuly, které nenesou žádný náboj (převaha [[nepolární vazba|nepolárních vazeb]] v molekule) a tvoří tak s vodou jen málo nebo žádné [[vodíkový můstek|vodíkové můstky]]. Ve vodě se tedy nerozpouštějí. Patří mezi ně například [[uhlovodíky]].
'''Hydrofobní''' neboli '''''vody se bojící''''' nebo '''''vodu nesnášející''''' jsou [[molekula|molekuly]] nebo povrchy neinteragující s vodou. Jde o takové molekuly, které nenesou žádný náboj (převaha [[nepolární vazba|nepolárních vazeb]] v molekule) a tvoří tak s vodou jen málo nebo žádné [[vodíkový můstek|vodíkové můstky]]. Ve vodě se tedy nerozpouštějí. Patří mezi ně například [[uhlovodíky]].


Opakem hydrofobních molekul jsou [[hydrofilie|hydrofilní]]. Molekuly s hydrofobní a hydrofilní částí zároveň se nazývají [[amfipatie|amfipatické]] a jejich shlukování dává vznik takzvaným [[micely|micelám]]. Tento proces je základním při vzniku dvojvrstvých [[fosfolipid]]ových [[membrána|membrán]] buněk.
Opakem hydrofobních molekul jsou [[hydrofilie|hydrofilní]]. Molekuly s hydrofobní a hydrofilní částí zároveň se nazývají [[amfipatie|amfipatické]] a jejich shlukování dává vznik takzvaným [[micely|micelám]]. Tento proces je základním při vzniku dvojvrstvých [[fosfolipid]]ových [[Biologická membrána|membrán]] buněk.


==Reference==
==Reference==

Verze z 19. 3. 2014, 11:57

Hydrofobní neboli vody se bojící nebo vodu nesnášející jsou molekuly nebo povrchy neinteragující s vodou. Jde o takové molekuly, které nenesou žádný náboj (převaha nepolárních vazeb v molekule) a tvoří tak s vodou jen málo nebo žádné vodíkové můstky. Ve vodě se tedy nerozpouštějí. Patří mezi ně například uhlovodíky.

Opakem hydrofobních molekul jsou hydrofilní. Molekuly s hydrofobní a hydrofilní částí zároveň se nazývají amfipatické a jejich shlukování dává vznik takzvaným micelám. Tento proces je základním při vzniku dvojvrstvých fosfolipidových membrán buněk.

Reference

  • Alberts B., Bray D., Johnson A., Lewis J. a kolektiv. Základy buněčné biologie. Espero Publishing, 1998. ISBN 80-902906-2-0
  • Chrobáková E., Křehla L., Lavičková M., Pflegerová E. Slovník cizích slov. Levné knihy, 2010. ISBN 978-80-7309-347-1