Hydrofobie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Removing Interwiki conflict template; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Hydrofobní''' neboli '''''vody se bojící''''' nebo '''''vodu nesnášející''''' jsou [[molekula|molekuly]] nebo povrchy neinteragující s vodou. Jde o takové molekuly, které nenesou žádný náboj (převaha [[nepolární vazba|nepolárních vazeb]] v molekule) a tvoří tak s vodou jen málo nebo žádné [[vodíkový můstek|vodíkové můstky]]. Ve vodě se tedy nerozpouštějí. Patří mezi ně například [[uhlovodíky]]. |
'''Hydrofobní''' neboli '''''vody se bojící''''' nebo '''''vodu nesnášející''''' jsou [[molekula|molekuly]] nebo povrchy neinteragující s vodou. Jde o takové molekuly, které nenesou žádný náboj (převaha [[nepolární vazba|nepolárních vazeb]] v molekule) a tvoří tak s vodou jen málo nebo žádné [[vodíkový můstek|vodíkové můstky]]. Ve vodě se tedy nerozpouštějí. Patří mezi ně například [[uhlovodíky]]. |
||
Opakem hydrofobních molekul jsou [[hydrofilie|hydrofilní]]. Molekuly s hydrofobní a hydrofilní částí zároveň se nazývají [[amfipatie|amfipatické]] a jejich shlukování dává vznik takzvaným [[micely|micelám]]. Tento proces je základním při vzniku dvojvrstvých [[fosfolipid]]ových [[membrána|membrán]] buněk. |
Opakem hydrofobních molekul jsou [[hydrofilie|hydrofilní]]. Molekuly s hydrofobní a hydrofilní částí zároveň se nazývají [[amfipatie|amfipatické]] a jejich shlukování dává vznik takzvaným [[micely|micelám]]. Tento proces je základním při vzniku dvojvrstvých [[fosfolipid]]ových [[Biologická membrána|membrán]] buněk. |
||
==Reference== |
==Reference== |
Verze z 19. 3. 2014, 11:57
Hydrofobní neboli vody se bojící nebo vodu nesnášející jsou molekuly nebo povrchy neinteragující s vodou. Jde o takové molekuly, které nenesou žádný náboj (převaha nepolárních vazeb v molekule) a tvoří tak s vodou jen málo nebo žádné vodíkové můstky. Ve vodě se tedy nerozpouštějí. Patří mezi ně například uhlovodíky.
Opakem hydrofobních molekul jsou hydrofilní. Molekuly s hydrofobní a hydrofilní částí zároveň se nazývají amfipatické a jejich shlukování dává vznik takzvaným micelám. Tento proces je základním při vzniku dvojvrstvých fosfolipidových membrán buněk.
Reference
- Alberts B., Bray D., Johnson A., Lewis J. a kolektiv. Základy buněčné biologie. Espero Publishing, 1998. ISBN 80-902906-2-0
- Chrobáková E., Křehla L., Lavičková M., Pflegerová E. Slovník cizích slov. Levné knihy, 2010. ISBN 978-80-7309-347-1