Common Gateway Interface: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 24 817 bajtů ,  před 15 lety
bez shrnutí editace
(Založení hesla.)
 
Bez shrnutí editace
'''Common Gateway Interface''' (zkráceně '''CGI''') je [[protokol]] pro propojení externích aplikací s [[webový server|webovým serverem]]. To serveru umožňuje delegovat požadavek od [[Klient (počítače)|klienta]] na externí aplikaci, která dle požadavku vrátí výstup. Taková aplikace typicky zpracuje nějaký [[skript]] ve [[World Wide Web|webové stránce]] a webovému serveru navrátí statickou stránku, která je následně poslána klientovi jako výstup jeho požadavku.
 
 
 
 
 
CGI scripty
• Co je to CGI script?
o Kroky zpracování CGI požadavku.
o Bezpečnost a CGI
• Přístup k CGI přes URL
o Rozšiřující informace v URL
• Vstup od uživatele
o HTML formulář
o Vstupní pole ISINDEX
o Citlivá mapa
o Použití proměnných prostředí
o Proměnné prostředí
o Použití standardního vstupu
o Použití parametru příkazové řádky
• Výstup z CGI
o Nonparsed headers
o Obecné hlavičky v CGI
o Specifické hlavičky
o Návratový kód
o Techniky CGI scriptu
o Základní otázky při řešení problému "CGI script nefunguje"
Co je to CGI script?
Z počátku WWW server posílal klientům pouze statické dokumenty, které byly předem připraveny a vystaveny na serveru.
Brzy se však ukázalo, že by bylo výhodné, kdyby server mohl ovlivnit data dokumentu dynamicky v době požadavku. Klasickým případem jsou databázové aplikace. Není vhodné mít všechny možné výstupy předem staticky připraveny vzhledem k objemu a hlavně proměnlivosti dat. Je výhodné sestavovat odpověď přesně podle požadavku až v době požadavku. Úkoly tohoto typu řeší zavedení tzv. dynamických (virtuálních) dokumentů. Pokud klient žádá virtuální dokument, představuje URL v dotazu program, který má server spustit. Výsledek programu pak má server předat klientovi. Programy tohoto typu se nazývají CGI programy nebo CGI scripty.
CGI script je externí program, který je na požadavek od uživatele spuštěný WWW serverem jako samostatný proces.
CGI script je libovolný script nebo program. Jedinou podmínkou je schopnost programu komunikovat v WWW serverem. Program musí umět data přebírat od WWW serveru a musí umět předat serveru zpět výsledek. WWW server musí umět tento program nebo script spustit. Jako CGI může pracovat program tj. spustitelný soubor vzniklý překladem zdrojového textu napsaného např. v jazyce C. Nebo script (procedura) tj. sekvence příkazů interpretované např. programem Perl, Shellem v Unixu apod. Dále budu v textu používat termín CGI script.
CGI scripty jsou často vytvářeny ve scriptovém jazyce Perl nebo v některém shellu OS Unix. Z programovacích jazyků se používá např. jazyk C nebo C++, Visual Basic. Výběr jazyka závisí pouze na autorovi CGI scriptu, a také na tom, jaký jazyk má autor k dispozici.
Pravidla komunikace (rozhraní) mezi CGI scriptem a WWW serverem definuje norma CGI - Common Gateway Interface dostupná na http://hoohoo.ncsa.uiuc.edu/cgi. Existuje i český překlad této normy. Díky existenci normy pro CGI rozhraní je možné používat CGI scripty ve spojení s většinou existujících serverů a způsob použití je ve všech případech stejný.
CGI scripty přebírají data zadaná uživatelem, zpracovávají je a jako výsledek vytvářejí většinou html stránky. Tyto dynamicky vytvořené stránky pak WWW server posílá zpět klientovi. Pomocí CGI může server provádět výpočty, vyhledávat data v databázi nebo např. odesílat objednávky. Výsledkem scriptu může být nejen html stránka vytvořená podle požadavků uživatele ale i obrázek v gif formátu, nebo jiná data, která je možno zobrazit prohlížečem.
Komunikaci mezi klientem, serverem a CGI scriptem uvádí obrázek.
Kroky zpracování CGI požadavku
V případě, že klient požaduje od serveru statický dokument, server tento dokument vyhledá o odešle zpět klientovi.
V případě, že klient pošle CGI požadavek, pracuje server pouze jako prostředník mezi klientem a CGI scriptem.
Kroky komunikace při zpracování CGI požadavku:
1. Klient pošle požadavek serveru.
2. Pokud server rozhodne, že jde o CGI požadavek, založí CGI proces. Jediným účelem tohoto procesu je nastavit komunikaci mezi CGI procesem a serverem. Tento proces je jedním z procesů, které má server alokované, je proto třeba zajistit dostatečné množství alokovaných procesů. Pokud CGI script běží příliš dlouho má server o jeden proces méně k obsloužení dalších příchozích požadavků. Jelikož je CGI proces kopií procesu serveru má přístup k informacím z CGI dotazu. Např.:
o Jméno nebo IP adresu uzlu, který vznesl požadavek.
o Zda je host autorizován.
o Jaký klientský porgram používá vzdálený uživatel.
• CGI porces uloží informace z požadavku do poměnných prostředí. CGI proces také vytvoří spojení mezi serverem a externím (CGI) programem. Tj. server může poslat pragramu data od klienta a CGI script může poslat odpověď zpět klientovi prostřednictvím serveru. CGI proces může poslat data CGI programu na standardní vstup.
• Po zpracování dotazu externím programem, odešle CGI proces data serveru, který je vrátí klientovi. Obsah odpovědi posílá CGI script přes svůj standardní výstup. Server převezme odpověď od scriptu, přidá k ní výsledkový kód a nezbytné hlavičky a pošle ji klientovi.
Je také možné poslat odpověď vytvořenou CGI scriptem přímo klientovi jako tzv. nonparsed header dokument. V takovém případě však musí odpověď obsahovat všechny potřebné náležitosti, aby byla platnou odpovědí v HTTP protokolu a klient uměl tuto odpověď správně zobrazit uživateli.
Bezpečnost a CGI scripty
CGI scripty jsou vhodným nástrojem pro interakci s uživateli, mohou však představovat určité bezpečnostní riziko. Při vytváření CGI scriptů je třeba dodržovat tato pravidla:
• Kontrolovat data zaslaná klientem. Data mohou obsahovat znaky pro přerušení shellu.
• Kontrolovat všechna jména a cesty. Je vhodné nepovolovat např. cesty obsahující znaky /./ nebo /../ nebo //.
• Neumísťovat CGI script do adresáře, kam mohou uživatelé ukládat data. Někdo by totiž mohl uložit do tohoto adresáře svůj vlastní script a pomocí něho pracovat s daty na vašem počítači.
Přístup k CGI přes URL
Server při obdržení dotazu od klienta musí určit, zda jde o dotaz na statický dokument nebo o dotaz na CGI script a má tedy CGI script spustit. K rozpoznání CGI dotazu používá server dvě metody. Žádná v těchto metod není používána serverem implicitně, její volba se provádí v konfiguraci serveru.
1. Je možné specifikovat MIME typ pro CGI script a uložit script do adresáře spolu s html dokumenty. Při použití této metody je každý soubor s příponou cgi spuštěn jako CGI script. Tato možnost je pružnější, ale vyžaduje opatrnost, o které jsme mluvili v odstavci o bezpečnosti.
2. Je možné specifikovat adresář, ve kterém budou CGI scripty uložené. Tato metoda poskytuje větší kontrolu nad tím, kdo scripty vytváří a kdo k nim má přístup. V konfiguraci serveru se namapuje adresář s cgi scripty na virtuální cestu. Každé URL, které ukazuje na soubor v tomto adresáři je serverem interpretováno jako požadavek na spuštění CGI scriptu. Často se používá virtuální adresář cgi-bin, který se mapuje na adresář cgi-bin pod root adresářem WWW serveru.
V konfiguraci serveru je také potřeba povolit spouštění CGI scriptů. Pokud se při pokusu o spuštění scriptu objeví chybová hláška v errorlogu nebo se text programu zobrazí v klientově okně, pak nejsou CGI aktivovány v konfiguraci.
Rozšiřující informace v URL
URL, které spouští CGI script je možné rozdělit do tří částí:
[virtuální cesta][doplňkové informace]?[vstupní řetězec]
• Virtuální cesta je podobná cestě k běžnému dokumentu, tj. určuje kde je CGI script uložen.
• Doplňkové informace jsou uvedeny za jménem programu. Tyto informace je možné využít dvěma způsoby:
o K předání statických informací do CGI scriptu, nezávislých na informacích od klienta.
o K předání cesty do pracovního adresáře, pokud script pracuje se soubory uloženými v tomto pracovním adresáři. Uvádí se virtuální cesta, kterou server přeloží na cestu fyzickou. Tuto přeloženou cestu uloží do proměnných prostředí.
• Vstupní řetězec je volitelná část URL. Může být explicitně uveden v odkazu tj. v <A HREF=...>, který ukazuje na CGI script, nebo může být převzat od uživatele pomocí formuláře nebo vstupního pole ISINDEX.
Volání CGI scriptu je možné pomocí linky v html stránce. Tabulka uvádí příklady URL, které ukazují na CGI. Ve všech příkladech je jméno CGI programu /misc/search.cgi a root serveru je fyzický adresář /netscape/dosc. Způsob předání dat do CGI scritpu bude vysvětlen později.
Na disku předpokládáme následující adresářovou strukturu:
URL Popis
http://www.server.cz/misc/search.cgi Jednoduché URL na CGI script uložený v adresáři /netscape/docs/misc/search.cgi bez extra informací a vstupního řetězce
http://www.server.cz/misc/search.cgi/type=minimal Toto URL používá doplňkové informace type=minimal. Efekt je podobný jako poslání stejných informací pomocí vstupního řetězce
http://www.server.cz/misc/search.cgi/misc/movies.mdb Je předávána doplňková informace /data/movies.ndb např. pro vyhledání čehosi v databázi /netscape/dosc/data/movies.mdb
http://www.server.cz/misc/search.cgi?netscape URL pro automatické vyhledání slova netscape bez zadávání uživatelem
http://www.server.cz/misc/search.cgi/data/movies.mdb?netscape URL pro automatické vyhledání slova netscape v databázi /netscape/dosc/data/movies.mdb
(Tabulka předpokládá metodu GET).
Vstup od uživatele
Existují tři způsoby, jak může klient předat data CGI scriptu:
• HTML formulář
• Vstupní pole ISINDEX
• Citlivá mapa
HTML formulář
Pokud jsou zadána data do formuláře jsou před přenosem na server kódována metodou aplication/x-www-form-urlencoded. Toto kódování má dvě pravidla:
1. Mezery jsou nahrazeny znakem +.
2. Některé znaky jsou nahrazeny sekvencí %xx, kde xx je hexadecimální hodnota původního znaku. Tabulka uvádí některé z často používaných znaků:
Znak Kódování
: (dvojtečka) %3A
\ (obrácené lomítko) %5C
/ (lomítko) %2F
% (procento) %25
" (uvozovky) %22
, (čárka) %2C
& (amprsand) %26
( (levá závorka) %28
) (pravá závorka) %29
3. Nekódují se znaky anglické abecedy, číslice, tečka, pomlčka a podtržítko.
Příklad: Takto vyplněný formulář
odešle klient při použití metody POST dotaz ve tvaru:
POST /cgi-bin/objed.pl HTTP/1.0
Accept: text/html
Accept: image/gif
Accept: image/jpeg
Accept: video/mpeg
User-Agent: Mozilla/3.1N
From: novak@poc.firma.cz
Content-Type: application/x-www-form-urlencoded
Content-length: 104
* prazdny radek *
reply=novak@firma.cz
&nazev=Tvorba+WWW
&jmeno=Jan+Novak
&ulice=Pod+lesem+25%2F113
&mesto=Veseli+nad+Luznici
&stravovani=ano
&ubytovani=ano
odešle klient při použití metody GET dotaz ve tvaru:
GET /cgi-bin/objed.pl?reply=novak@firma.cz&nazev=Tvorba+WWW&jmeno=Jan+Novak
&ulice=Pod+lesem+25%2F113&mesto=Veseli+nad+Luznici&stravovani=ano
&ubytovani=ano HTTP/1.0
Accept: text/html
Accept: image/gif
Accept: image/jpeg
Accept: video/mpeg
User-Agent: Mozilla/3.1N
From: novak@poc.firma.cz
* prazdny radek *
 
Pro úplnost uvádím i zdrojový text formuláře:
Objednávka
 
 
 
Odesilatel (e-mail):
 
Název semináře:
 
Jméno a příjmení
 
Adresa:
 
 
Objednavame: ubytovani
 
stravovani
 
 
 
 
 
 
 
Data jsou předávána CGI scriptu v závislosti na použité metodě, která je specifikována v atributu METHOD ve formuláři.
• Při použití metody GET jsou data uložena v proměnné prostředí QUERY_STRING.
• Při použití metody POST jsou data předána na standardní vstup CGI programu.
Použití metody GET je limitováno množstvím informací odesílaných v dotazu. Ve formulářích je výhodné používat metodu POST.
Vždy mají data tento tvar: jmeno1=hodnota1&jmeno1=hodnota1...&jmenon=hodnotan
kde & je oddělovačem jednotlivých položek a jmenoi je označení položky ve formuláři.
Pokud se v hodnotách vyskytne znak = nebo & je kódován zmíněných kódováním.
CGI script tedy musí data dekódovat. Musí nejprve rozdělit jednotlivé části vstupu tj. odstranit znaky & a poté nahradit sekvence %xx původním znakem. Pořadí položek na vstupu je totožné s pořadím položek ve formuláři.
Jednotlivé typy vstupních polí formuláře mají svá pravidla při předávání hodnot:
• Textové pole předá text pořízený uživatelem.
• Radio tlačítko hodnotu zatržené volby.
• Checkbox předá hodnotu zatržené volby. Pokud není vybrána žádná možnost je předán prázdný řetězec nebo se proměnná vůbec nepředává.
• Hidden pole předává konstantní hodnotu.
Vstupní pole ISINDEX
Při použití pole ISINDEX jsou data předána jako parametr příkazového řádku. Dekódování provádí CGI proces. Váš CGI script tedy obdrží data jako argument příkazového řádku již dekódovaná.
Dnes již se tato možnost příliš nepoužívá, nebot pomocí formuláře je možné řešit stejný problém konfortněji.
Citlivá mapa
V případě citlivé mapy jsou data předávána pomocí proměnné prostředí QUERY_STRING a mají tvar xx,yy kde xx a yy jsou souřadnice bodu na mapě. Script, který má tato data zpracovat je určený přímo v konfiguraci serveru.
Použití proměnných prostředí
Proměnné prostředí jsou často používané. Do proměnných prostředí server ukládá nejen data předaná v URL, ale i informace o spojení s klientem a informace o serveru samotném.
Cgi scripty mohou převzít informace z proměnných prostředí různým způsobem. Způsob se liší podle použitého programovacího nebo scriptového jazyka. Proměnné prostředí jsou označeny jménem a obsahují hodnotu ve tvaru textového řetězce. Uveďme příklady použití proměnných prostředí pro některé jazyky:
V C a C++
se použije knihovna getenv, tedy:
#include <STDLIB.h>
char *rhost = getenv("REMOTE_HOST");
V Perlu
jsou proměnné prostředí přístupné pomocí pole @ENV, tedy:
$rhost = $ENV{'REMOTE_HOST'};
V Bourne shellu (/bin/sh)
jsou proměnné prostředí přístupné jako všechny proměnné shellu, tedy:
RHOST=$REMOTE_HOST
Proměnné prostředí
Následující proměnné prostředí nejsou závislé na požadavku klienta a jsou nastavovány vždy.
SERVER_SOFTWARE
Jméno a verze softwaru serveru, s nímž bude CGI script komunikovat.
Formát: jméno/verze
Příklad: Netscape-Comunication/1.1
SERVER_NAME
Internetovská adresa nebo jméno serveru.
Formát: Plné doménové jméno nebo IP adresa
Příklad: 194.149.119.37 nebo info.pvt.net
GATEWAY_INTERFACE
Verze CGI, kterou server používá.
Formát: CGI/verze
Příklad: CGI/1.1
Následující proměnné prostředí jsou závislé na požadavku klienta a naplňuje je server.
SERVER_PROTOCOL
Jméno a verze protokolu, kterým žádal klient o dokument.
Formát: protokol/verze
Příklad: HTTP/1.0
SERVER_PORT
Číslo portu, na který byl poslán požadavek od klienta. V podstatě číslo portu, na kterém čeká server, který spustil náš CGI program.
Formát: číslo od 1 do 65535
Příklad: 80
REQUEST_METHOD
Metoda, kterou klient použil při odesílání požadavku. Pro HTTP to může být GET, POST, HEAD. Při aktivaci linky v html dokumentu se použije metoda GET.
Formát: metoda
Příklad: GET
PATH_INFO
Zde jsou předávány extra informace např. jméno adresáře. Tyto informace jsou uvedeny v URL za cestou ke scriptu.
Formát: /adr1/adr2...
Příklad: /html/obr/puntik.gif
PATH_TRANSLATED
Obsahuje překlad proměnné PATH_INFO na fyzickou cestu, tj. vztaženou ke kořenovému adresáři filesystému.
Formát: /adr1/adr2...
Příklad: /netscape/html/obr/puntik.gif
SCRIPT_NAME
Zde je uvedeno jméno spuštěného scriptu i s virtuální cestou.
Formát: /adr1/adr2/jméno_skriptu
Příklad: /cgi-bin/prg1.pl
QUERY_STRING
Informace předávané scriptu pomocí metody GET,ISINDEX. Část URL následující za ?.
Formát: různý
Příklad:tlac1=on&tlac2=off nebo Jan+Novak
REMOTE_HOST
Počítač, který vyvolal požadavek. V případě, že server tuto informaci nezná, musí nastavit REMOTE_ADDR a nechat tuto poloľku prázdnou.
Formát: host.subdomena.domena
Příklad: info.pvt.net
REMOTE_ADDR
IP adresa počítače, který vyvolal požadavek.
Formát: n.n.n.n
Příklad: 194.149.199.45
AUTH_TYPE
V případě, že server podporuje ověření autentičnosti a CGI program je chráněn, pak je zde uvedena autentifikační metoda, užívaná pro ověření uživatele.
Příklad: basic
REMOTE_USER
V případě, že server podporuje ověření autentičnosti a CGI program je chráněn, pak je zde uvedeno jméno pod jakým je uživatel identifikován.
Příklad:novak
CONTENT_TYPE
Pro požadavky, které mají přídavné informace, jako jsou metody HTTP protokolu POST a PUT, je zde uveden typ dat. Informace jsou stejné jako v hlavičče HTTP protokolu Content-type. Pokud klient pošle application/x-www-form-urlencoded, je proměnná prázdná.
Formát: typ/podtyp
CONTENT_LENGTH
Délka dat v bytech předávaných klientem. V případě, že žádná data předávaná nejsou, pak není tato proměnná nastavena.
Příklad: Content-Length: 65
K těmto proměnným mohou přibývat další. Další hodnoty jsou položky z HTTP hlavičky požadavku a bývají uloženy v proměnných prostředí se jménem začínajícím HTTP_. Písmena názvu položky jsou převedena vždy na velká písmena a znak - na _. Server nemusí v tomto tvaru uložit položky, které jsou dostupné v jiných proměnných, např: CONTENT-TYPE, CONTENT-LENGTH. Data z položek jsou pouze přepsána do proměnné. Když je v HTTP hlacičce více položek stejného jména, pak data z těchto položek, jsou spojena do jedné proměnné prostředí.
Jako příklad uvedu několik proměnných:
HTTP_ACCEPT
MIME typy, které může klient přijmout. Toto se v HTTP protokolu zadává v hlavičce Accept. Typy budou uloženy v této proměnné odděleny čárkami, stejně jako v HTTP.
Formát: typ/podtyp, typ/podtyp
Příklad: image/gif, image/jpeg
HTTP_USER_AGENT
HTML prohlížeč, krerý vyvolal požadavek.
Formát: různý
Příklad: Mozilla/3.1N (Windows)
Použití standardního vstupu
Pokud použije klient při odeslání požadavku metodu POST, jsou data předávána na standardní vstup CGI scriptu. Pomocí proměnné CONTENT_LENGTH je možné určit počet bytů, které je potřeba přečíst ze standardního vstupu. Není zaručeno, že na konci dat bude uveden znak pro konec souboru (EOF).
Použití parametru příkazového řádku
Předávání dat do CGI scriptu jako parametr příkazové řádky se používá pouze při použití vstupního pole ISINDEX na původní html stránce. Tento způsob je možné použít pouse v metodě GET a HEAD, nelze použít ve formulářích. Požadavek chápeme jako ISINDEX pokud URL obsahuje za ? řetězec bez znaku = (nekódovaného). Jednotlivé části řetězce za otazníkem jsou odděleny znakem +. Kódované znaky jsou CGI procesem dekódovány a předány CGI scriptu.
Výstup z CGI scriptu
Obvykle CGI program posílá odpověď klientovi prostřednictvím serveru. Proto se CGI program nemusí starat o hlavičky týkající se protokolu. CGI script tedy může být jednodušší a nezávislý na změně protokolu. CGI script musí generovat pouze hlavičky vztahující k obsahu odpovědi. Pokud, ale máte dobré znalosti HTTP protokolu, můžete poslat odpověď klientovi přímo použitím nonparsed header vlastností.
Jako odpověď na CGI dotaz dostane klient odpověď ve tvaru:
stavový řádek
http hlavička
http hlavička
..
http hlavička
 
data - doplní server
- některé doplní server
.
- některé generuje CGI script
.
- CRLF generuje CGI script
- generuje CGI script
Příklad jednoduché odpovědi generované CGI scriptem:
Content-type: text/html
 
<HTML><HEAD>
<TITLE>Vystup z CGI scriptu</TITLE>
</HEAD><BODY>
<H1>Jednoduchy vystup</H1>
Co si o <STRONG>tom</STRONG> myslite?
</BODY></HTML>
Nonparsed headers - vynechání serveru při odpovědi
Nonparsed headers umožňují vynechat při posílání server a poslat odpověď přímo klientovi.
Tato metoda se např. u serverů NCSA, Netscape, Apache aktivuje pokud jméno CGI scriptu začíná prefixem nph-. Jakmile aktivujete tuto metodu, je CGI script odpovědný za všechny hlavičky a výsledkový kód vztahující se k protokolu jak je patrné z příkladu:
HTTP/1.0 200 OK
Date: Monday, 13-JAN-97 12:31:05 GMT
Server: Netscape-Comunication/1.1
MIME-version: 1.0
 
<HTML><HEAD>
<TITLE>Vystup z CGI scriptu</TITLE>
</HEAD><BODY>
<H1>NPH vystup</H1>
Telo dokumentu
</BODY></HTML>
CGI script musí odpovědět přesně podle HTTP protokolu,kterým komunikuje klient. Pokud to není nezbytně nutné je lépe tuto metodu nepoužívat.
Hlavičky nejčastěji generované CGI scriptem
Odpověď generovaná CGI scriptem posílaná serveru musí začínat obecnými hlavičkami. Hlavičky jsou textové řádky ve tvaru: jmeno: hodnota, jde o hlavičky HTTP protokolu. Konec záhlaví odpovědi je indikován prázdnou řádkou. Po obdržení prázdné řádky končí server s analýzou hlaviček a posílá zbytek dat klientovi nezměněný. CGI script může generovat libovolnou hlavičku a server ji odešle klientovi. Některé z běžně používaných hlaviček uvedeme. Další jsou součástí popisu HTTP protokolu. Pokud některou z uvedených hlaviček vygeneruje CGI script, pak tuto hlavičku server již nemodifikuje.
• Content-length - délka dat v bytech, hlavičky se do délky nezapočítávají.
• Content-type - typ dat. Použije se některý z platných MIME typů ve tvaru typ/podtyp. Tato hlavička by měla být vždy generována CGI scriptem.
Příklad: text/html, text/plain, image/gif, image/jpeg, audio/basic
• Expires - datum, do kterého je dokument platný. Po tomto datu musí klient označit dokument jako zastaralý.
Příklad: Saturday, 12-Nov-96 14:05:51 GMT
• Content-encoding - data jsou kompresovaná. Možné hodnoty jsou x-gzip při kompresi programem GNU zip a x-compress pro standardní UNIX kompresi.
• Location Pokud chce script jako odpověď vrátit klientovy již existující dokument použije hlavičku Location, ve které se uvádí umístění souboru. Je možné uvést umístění ve tvaru virtuální cesty nebo kompletní URL.
Pokud je hodnota hlavičky absolutní URL např. http://www.server.cz/docs/soubor.html, pak server přesměruje klienta na nové URL. Klientský program může začít hned nový dokument vyzvedávat. Klient se potom chová, jakoby jeho původní dotaz byl na nové URL, tj všechny relativní odkazy v rámci dokumentu jsou řešeny vzhledem k novému URL.
Pokud je hodnota hlavičky virtuální cesta např: /docs/soubor.html, pak server může opakovat dotaz s použitím virtuální cesty. Nebo server doplní cestu na absolutní URL a pošle nový odkaz klientovi.
Příklad odpovědi přesměrování generované CGI scriptem:
Content-type: text/html
Location: http://info.pvt.net/data.html
 
<HTML><HEAD>
<TITLE>Pozadovane informace jsou ne novem URL</TITLE>
</HEAD><BODY>
<H1>Pozadovane informace jsou pripraveny</H1>
Informace najdete na <A HREF="http://info.pvt.net/data.html">
http://info.pvt.net/data.html</A>
</BODY></HTML>
Výsledkový kód
Pokud by chtěl CGI script nastavit jiný než implicitní výsledkový kód (200 OK nebo 302 Found v případě přesměrování) může odeslat na standardní výstup řetězec:
Status: XXX doprovodný text
kde XXX je požadovaný návratový kód.
Techniky CGI scriptu
V prostředí Unixu, jsou CGI scripty často psány v Bourne shellu, C-shellu a Perlu.
Je-li CGI script napsán v Unixu, pak se operačnímu systému musí sdělit, jaký interpret má spustit, na první řádce cgi scriptu se uvede cesta k interpretu použitého jazyka. Tato první řádka je např.:
• pro C shell #!/bin/sh
• pro Perl #!/usr/bin/perl
Je-li CGI script napsán jako spustitelný (zaveditelný) program např. v jazyce C, pak tuto skutečnost operační systém sám pozná. Příklad jednoduchého Scriptu, který klientovi zašle výpis systémových proměnných. Script je napsaný v C shellu:
#!/bin/sh
echo "Content-Type:text/html"
echo ""
echo "<TITLE>Systemove promenne </TITLE>"
echo "<H1>Obsah systémových proměnných při provádění CGI </H1>"
echo "<PRE>"
set
echo "<-PRE>"
Soubor obsahující CGI script musí mít nastaveno právo pro spuštění. V OS Unix nastavení zajistí příkaz:
chmod 755 jmeno_souboru
.
 
 
== Externí odkazy ==
3

editace

Navigační menu