Dálková forma vzdělávání: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Obecná charakteristika u jednotlivých typů škol == |
== Obecná charakteristika u jednotlivých typů škol == |
||
Ať už na střední, nebo vysoké škole – objem [[učivo|učiva]] bývá stejný, žáci resp. studenti ho však povětšinou musí zvládnout sami [[samostudium|samostudiem]]. Pokud mají čas, mohou též navštěvovat příležitostně [[ |
Ať už na střední, nebo vysoké škole – objem [[učivo|učiva]] bývá stejný, žáci resp. studenti ho však povětšinou musí zvládnout sami [[samostudium|samostudiem]]. Pokud mají čas, mohou též navštěvovat příležitostně [[prezenční studium]]. |
||
=== Střední škola === |
=== Střední škola === |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
=== Vysoká škola === |
=== Vysoká škola === |
||
V případě dálkového vzdělávání vysokoškolských studentů to funguje stejně. Vzhledem k objemu učiva, ale bývá takových konzultací, nebo blokových hodin více a někdy i více dnů. Existují různé modely, jak takovou výuku zorganizovat: např. 1× za měsíc několik přednášek v pátek a sobotu, případně neděli s tím, že pokud se jedná o [[studijní obor|obor]], který má v prezenční formě řadu [[cvičení]], ukončují studenti dálkového studia svůj [[semestr]] právě třeba týdenním blokovým cvičením. |
V případě dálkového vzdělávání vysokoškolských studentů to funguje stejně. Vzhledem k objemu učiva, ale bývá takových konzultací, nebo blokových hodin více a někdy i více dnů. Existují různé modely, jak takovou výuku zorganizovat: např. 1× za měsíc několik přednášek v pátek a sobotu, případně neděli s tím, že pokud se jedná o [[studijní obor|obor]], který má v prezenční formě řadu [[cvičení]], ukončují studenti dálkového studia svůj [[semestr]] právě třeba týdenním blokovým cvičením. |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 30. 3. 2013, 15:59
Dálková forma vzdělávání (někdy též studium při zaměstnání) je forma vzdělávání, která studentovi umožňuje studovat střední nebo vysokou školu, na rozdíl od denního studia, při zaměstnání. Vyžaduje však občasný (1x za měsíc, 14 dnů apod.) osobní kontakt studenta s vyučujícím. Není totožná s distančním studiem, které může probíhat kompletně elektronicky.[1]
Obecná charakteristika u jednotlivých typů škol
Ať už na střední, nebo vysoké škole – objem učiva bývá stejný, žáci resp. studenti ho však povětšinou musí zvládnout sami samostudiem. Pokud mají čas, mohou též navštěvovat příležitostně prezenční studium.
Střední škola
Běžnou praxí je, že výuka se uskutečňuje jeden den v týdnu formou tzv. konzultací a to zpravidla v odpoledních hodinách. Z toho vyplývá, že hodinových dotací je výrazně méně nežli je tomu u denního studia, klade se důraz na domácí přípravu studentů. Tuto formu vzdělávání poskytují jak státní, tak soukromé střední školy. Výhodou u soukromých škol je, že v některých případech je studium poskytováno i v sobotu nebo dokonce v neděli, u státních tomu tak nebývá zvykem.
Vysoká škola
V případě dálkového vzdělávání vysokoškolských studentů to funguje stejně. Vzhledem k objemu učiva, ale bývá takových konzultací, nebo blokových hodin více a někdy i více dnů. Existují různé modely, jak takovou výuku zorganizovat: např. 1× za měsíc několik přednášek v pátek a sobotu, případně neděli s tím, že pokud se jedná o obor, který má v prezenční formě řadu cvičení, ukončují studenti dálkového studia svůj semestr právě třeba týdenním blokovým cvičením.