Soukeník
Soukeník (německy Tuchmacher) je název historického povolání nebo činností, které se zabývaly výrobou sukna.[1]
Soukeník v minulosti
[editovat | editovat zdroj]Označení soukeník se používá
- pro tkalce v minulosti specializované výlučně na výrobu jemně valchovaného a počesaného vlněného zboží[2]
- také pro všechny řemeslníky, kteří se podíleli (až ve 30 různých operacích) na výrobě sukna[3][4]
V českých zemích bylo soukenictví již ve 15. století tří- až čtyřletým výučním oborem. Sukno směl vyrábět jen vyučený soukeník organizovaný v cechu.[5] Po zavedení tovární výroby sukna byli soukeníci v rostoucím počtu zaměstnáni jako námezdní dělníci, jen někteří specialisté se dále organizovali v ceších (ze kterých se zčásti stala výrobní družstva) a nebo pracovali v továrnách jako mistři.[6] Soukenictví jako samostatná živnost se udrželo asi do poloviny 20. století. V tovární výrobě bylo sukno stále více nahrazováno jinými vlnařskými tkaninami a od konce 20. století není v České republice o výrobě sukna nic známo.[7][8]
- pro podnikatele, kteří organizovali a financovali výrobu od nákupu surové vlny přes předení, tkaní a zušlechťování tkaniny (u drobných řemeslníků sdružených v ceších) až po prodej hotového sukna.
Např. ve Florencii se v roce 1338 zabývalo soukenictvím 300 obchodníků a 30 000 výrobců[9] a v Nizozemí kolem roku 1400 až 50 000.[4]
Po „průmyslové revoluci“ od konce 18. století založili pak mnozí podnikatelé továrny, ve kterých zaměstnávali bývalé samostatné řemeslníky. Např. v tehdejším Rakouském mocnářství musel soukeník-podnikatel k výrobě sukna nejdříve získat „tovární oprávnění“ („privilegium“). To dostal jen pokud měl potřebný kapitál a dostatečné odborné zkušeností („vyučený“ soukeník).[10]
Ke známým vyučeným soukeníkům patřili např. litovelský Lorenz Lang v 16. století nebo krnovský Alois Larisch a liberecký Johann Liebieg v 19. století.
Označení soukeník v 21. století
[editovat | editovat zdroj]- Na začátku 21. století vzniklo v Humpolci občanské sdružení Poslední soukeník se záměrem uchovat zbytky provozního zařízení na výrobu sukna v muzeu, které má připomínat význam soukenictví v minulosti.[11]
- Příjmení Soukeník se v roce 2015 v České republice vyskytovalo 178krát a ve formě Soukeníková 167krát.[12]
Galerie soukeníků
[editovat | editovat zdroj]-
Představenstvo soukenického cechu (Rembrandt 1662) -
Natloukání/valchování sukna (kresba z roku 1568) -
Počesávání sukna (kresba z roku 1690) -
Postřihování sukna (kresba z roku 1644) -
Barvíř sukna (kresba z roku 1665) -
Soukenická manufaktura (kresba z roku 1698)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vybrané české názvy řemesel [online]. Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Tuchmacher [online]. Wörterbuch Deutsch, 2017 [cit. 2017-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (německy)
- ↑ Starobylé umění řemeslníků [online]. rozmarýna, 2003 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Dirlmeier/Fouquet/Fuhrmann: Europa im Spätmittelalter 1215-1378,Walter de Gruyter 2009, ISBN 978-3-486-70092-3, str. 37-39
- ↑ Soukenický cech v Kaplici [online]. Kaplický zpravodaj, 2002 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Proměny humpoleckéo soukenictví [online]. Masarykova univerzita, 2007-06-18 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Soukenictví v Humpolci [online]. Humpolák, 1999-2008 [cit. 2017-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-10.
- ↑ Veřejná databáze [online]. ČSÚ, 2017 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Die Wirtschaft in Florenz [online]. Dorothee Ammermann, 2017 [cit. 2017-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-17. (německy)
- ↑ Vrácená tovární oprávnění [online]. Studia Historica Brunensia, 2013 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Poslední humpolecký soukeník [online]. Humpolák, 1999-2008 [cit. 2017-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-10.
- ↑ Příjmení: Soukeník [online]. Rodina Online, 2017-01-01 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Bartošíková: Proč soukenické řemeslo upadlo v zapomnění. Národopisný a vlastivědný časopis Slovácka. 34, č. 4, (1998,) s. 14-15
- Nocar: Humpolecké soukenictví, Humpolec 2010, ISBN 978-80-254-7201-9
- Ottův slovník naučný, heslo Soukenictví. Sv. 23, str. 725
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu soukeník na Wikimedia Commons
