Činitel odporu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Součinitel odporu)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Činitel odporu (dříve i součinitel odporu[pozn. 1]) je činitel ve vztahu pro odporovou sílu, který vyjadřuje závislost odporu prostředí na tvaru tělesa.

Značení[editovat | editovat zdroj]

Určování hodnoty[editovat | editovat zdroj]

Hodnota činitele odporu se určuje experimentálně pro každé těleso. Hodnota závisí na tvaru zkoumaného tělesa a kvalitě povrchu a její přibližný výpočet je možný jen numerickými metodami simulujícími proudění kolem daného tělesa.

Závislost na rychlosti[editovat | editovat zdroj]

Odporová síla při pohybu v plynech (například pohyb letadla v zemské atmosféře) není v okolí Machova čísla 1 přímo úměrná druhé mocnině rychlosti. Proto je ve vzorci pro odpor prostředí uváděn činitel odporu jako funkce, závislá na rychlosti pohybu, případně na aktuálním Machově čísle (které je závislé na teplotě a tlaku).

Příklady činitele odporu pro různé tvary[editovat | editovat zdroj]

Těleso Činitel
aerodynamický tvar 0,037
vypuklá polokoule 0,33
koule 0,50
rovná tenká deska 1,2
dutá polokoule 1,3

Související články[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pojem součinitel je dnes vyhrazen pro veličiny s fyzikálním rozměrem 1.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČSN ISO 80000-1. Veličiny a jednotky - Část 1: Obecně. ÚNMZ, 2011-07-01 (platnost od 2011-08-01). detail.