Sociometrický test
Sociometrický test nebo též sociometrický dotazník je sociometrická metoda. Při provádění a vyhodnocování je na místě opatrnost - tato metoda rozhodně není vhodná jako pouhé pobavení. Na základě výsledků může být proveden i citlivý zásah do skupinových vztahů, pokud se objeví problém (např. pohovor s třídním „outsiderem“). Jakýkoliv zásah by však měl provádět odborník. Z výsledků sociometrického testu lze odhalit i zprostředkované vazby mezi jednotlivci.
Kritéria sestavování sociometrického dotazníku[editovat | editovat zdroj]
- Preferenční pole
- Z jakého okruhu lidí dotazovaní vybírají (jen členové skupiny, případně možnost uvést i nečlena - rizikové).
- Výběrová kritéria
- Měla by být alespoň dvě: (1) pracovní, (2) emoční. Slouží ke specifikaci role jedince ve skupině. Kritéria mohou být reálná ("Koho máte rádi?") či potenciální ("S kým byste chtěli zůstat na pustém ostrově?").
- Počet výběrů
- Kolik má respondent uvést lidí. Lze uvést limit ve formě maxima, minima, "minimax" nebo přibližný limit. Příliš mnoho voleb může způsobit chaos, naopak umožnění jen jedné volby nemusí přinést žádoucí výsledky (např. pokud všechny hlasy obdrží jediná "hvězda")
- Pořadí a intenzita volby
- Nutno zvážit, zda budeme tyto údaje od respondenta vyžadovat.
- Motivace
- Zdůvodnění daného výběru: „Proč je vám sympatický?" Třeba důkladně zvážit, neboť jsou podobné soudy obvykle dosti obtížně verbalizovatelné.
- Negativní volba
- „Koho byste nezvolil?" Tato alternativa mění charakter sociometrického testu.
- Samoodhad
- „Kdo podle vašeho předpokladu zvolí vás?" Pro posouzení shod a rozporů u daného jednotlivce, zjištění, zda zná svou pozici v rámci skupiny.
Výstup sociometrického testu[editovat | editovat zdroj]
- Sociogram - symbolické znázornění voleb.
- Sociometrický index - formalizované vyjádření struktury skupiny, kvantifikace dle kritérií.
