Služebník služebníků Božích
Služebník služebníků Božích nebo (řidčeji) sluha služebníků Božích (latinsky servus servorum Dei) je jeden z titulů používaných římskými papeži, a to od 1. ledna 595, kdy jej svým listem zavedl papež Řehoř I. Veliký.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Papež Řehoř I. patrně titul použil jako vymezení se proti titulu ekumenický patriarcha, který užil konstantinopolský patriarcha Jan IV. Konstantinopolský.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Servant of the servants of God na anglické Wikipedii.