Sima Samar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sima Samar
Seema Samar.gif
Rodné jménoسیما سمر
Narození3. února 1957 (65 let)
Jaghori District nebo Ghazní
Alma materKábulská univerzita
Povolánípolitička, lékařka a lidskoprávní aktivistka
OceněníCena Ramona Magsaysaye (1994)
Profile in Courage Award (2004)
Geuzenpenning (2011)
Cena za správný život (2012)
důstojník Řádu Kanady
… více na Wikidatech
Politická stranaTruth and Justice Party
Nábož. vyznáníislám
Funkceviceprezident (Afghánistán; 2001–2003)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sima Samar (* 3. února 1957, Jaghori, Ghazní, Afghánistán) je afghánská lékařka a ochránkyně lidských a ženských práv. V letech 2001 až 2003 zastávala funkci ministryně pro ženské otázky v prozatímní vládě vedené pozdějším prezidentem Afghánistánu Hámidem Karzajem.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1982 vystudovala medicínu na Kábulské univerzitě. Pracovala pak v nemocnici v Kábulu, ale po několika měsících se z bezpečnostních důvodů vrátila do rodného Jaghori v provincii Ghazní.

V roce 1984 vláda Afghánské demokratické republiky zatkla jejího manžela a Sima s malým synem uprchla do Pákistánu. V roce 1989 založila humanitární organizaci Šuháda, která provozuje nemocnice i školy.

Od prosince 2001 do roku 2003 zastávala funkci ministryně pro ženské otázky v prozatímní vládě vedené pozdějším prezidentem Afghánistánu Hámidem Karzajem. Funkce se vzdala z obav o svou bezpečnost poté, co obdržela výhrůžky smrtí. Souvisely s jejím údajným vyjádřením pro persky psaný časopis v Kanadě, kde měla říct, že nevěří v islámské právo šaría. Sama toto vyjádření popřela.[1]

Je bývalou předsedkyní Afghánské nezávislé komise pro lidská práva.[2]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GANNON, Kathy. Afghanistan loses female minister in row over sharia law. The Independent [online]. 2013-12-6. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Sacharovova cena 2021: Kdo jsou její finalisté?. Zpravodajství EP [online]. 2021-10-14. Dostupné online. 
  3. ČTK. Nobelovku nedostali. Pamatuje na ně alternativní cena. Aktualne.cz [online]. 2012-12-7. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]