Sigurd II. Norský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sigurd II. Haraldsson
norský král
Král Sigurd se svými muži, ilustrace Wilhelma Wetlesena.
Král Sigurd se svými muži, ilustrace Wilhelma Wetlesena.
Doba vlády 11361155
Narození 1133
Úmrtí 1155
Bergen
Pochován Katedrála v Bergenu
Předchůdce Sigurd I. Norský
Nástupce Inge I. Norský
Øystein Haraldsson
Otec Harald IV. Norský
Matka Tora Guthormsdóttir

Sigurd II. Haraldsson (staroseversky: Sigurðr Haraldsson; 11331155) nebo také Sigurd Munn byl norský král v letech 11361155. Byl synem Haralda IV a jeho milenky Tory Guthormsdóttir. Jeho přízvisko Munn znamená ústa.

Život[editovat | editovat zdroj]

Sigurda vychoval jeho pěstoun Guttorm (Guthormr) nebo Sådegyrd Bårdsson (Sáðagyrðr Bárðarson) v Trøndelagu. Když jeho otce nechal v roce 1136 zavraždit uchazeč o trůn Sigurd Slembe, Sigurd byl společně se svými bratry Ingem a Magnusem prohlášen králem. Jejich ochránci spojili síly proti Sigurdovi Slembemu a jeho spojenci, předchozímu králi Magnusovi IV. V roce 1139 v bitvě u Holmengrå Magnus IV. zemřel a Sigurd Slembe byl poté popraven.

Následovalo období míru. Během dětství bratrů Sigurda, Ingeho a Magnuse norská šlechta spolupracovala na vládě a králům radila. V roce 1142 připlul další ze synů Haralda IV. Øystein Haraldsson ze Skotska. Jeho původ byl uznán, protože sám Harald IV. přiznával, že má v zahraničí syna. Øystein se tak stal dalším spoluvládcem. Mladý Magnus naopak zemřel někdy v průběhu čtyřicátých let.

Mezi dorůstajícími bratry však rostla nevraživost (částečně situaci také způsobovala smrt jejich starých rádců). V roce 1155 se všichni tři měli sejít v Bergenu, aby se pokusili zachovat mír. Inge I. obvinil Sigurda a Øysteina, že ho plánují připravit o trůn. Sigurd nařčení odmítl, ale o několik dní později byl jeden z Ingeho strážců zabit jedním ze Sigurdových. Na radu své matky Ingrid a rádce Gregoria Dagssona Inge nařídil útok na dům, ve kterém Sigurd bydlel. Sigurd měl jen málo mužů, a tak byl 6. února 1155 zabit. Pohřbený je v katedrále v Bergenu.[1]

Následky[editovat | editovat zdroj]

Øystein na sjednanou schůzku přijel pozdě, až po Sigurdově smrti. Mezi ním a Ingem byl sjednán mír, ale ten nevydržel dlouho. Vražda Sigurdu v podstatě odstartovala druhou fázi občanských válek v Norsku, která tentokrát trvala až do roku 1208. Ságy tvrdí, že Øystein a Sigurd se snažili připravit Ingeho o královský titul a rozdělit si království jen mezi sebou, ale někteří historici tento argument berou jen jako omluvu pro Ingeho násilné činy.

Během následujícího období se několik uchazečů o trůn prohlásilo syny Sigurda II., přičemž pro většinu z nich to nejspíš bylo pouhé politické vyjádření, protože královský původ byl tehdy pro uchazeče o trůn nutností. Sverre Sigurdsson byl z těchto uchazečů zdaleka nejúspěšnější a stal se norským králů.

Ságy vykreslují Sigurda a Øysteina v poněkud negativním světle a obecně vykreslují Ingeho jako jediného spravedlivého krále z těchto tří. Heimskringla o Sigurdovi píše:

Když král Sigurd vyrůstal, byl to v každém směru velice nezvladatelný, neklidný muž; stejně tak král Øystein, ale Øystein byl z těch dvou ten rozumnější. Král Sigurd byl statný silný muž svěžího vzhledu; měl světle hnědé vlasy a ošklivá ústa, ale jinak byl dobře tvarovaný. Při konverzaci byl zdvořilejší než kdokoliv jiný.[1]

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  • Haakon II. Sigurdsson (1147–1162), norský král, zemřel v bitvě proti Magnusovi V.
  • Sigurd Sigurdsson Markusfostre († 1163), v roce 1162 prohlášen stoupenci Haakona II. králem, ale v roce 1163 zajat a zabit podporovateli Magnuse V.
  • Harald (Haraldr), zajat a zabit podporovateli Magnuse V., protože jeho původ mohl být hrozbou pro Magnusovu vládu
  • Cecílie Sigurdsdatter, matka Inge II.

Možní potomci[editovat | editovat zdroj]

  • Sverre Sigurdsson († 1202), od roku 1184 norský král
  • Eirik? (Eiríkr) († 1190), jarl v době Sverreho

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gregorius Dagsson (Store norske leksikon)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sigurd II of Norway na anglické Wikipedii.


Předchůdce:
Harald IV. Norský
Znak z doby nástupu Norský král
1136 - 1155
s Inge I. (1136-1155)
a Magnusem IV. (1137-1139)
a Øysteinem Haraldssonem (1142-1155)
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Inge I. Norský
Øystein Haraldsson