Přeskočit na obsah

Seznam obětí černobylské havárie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Seznam obětí černobylské havárie uvádí osoby, které zemřely v přímé souvislosti s havárií Černobylské jaderné elektrárny z 26. dubna 1986.

Jméno Datum narození Datum úmrtí Povolání Příčina smrti Poznámka
Aleksandr Akimov 19530506a6. května 1953 19860511a11. května 1986 vedoucí pracovník 4. bloku radiační popáleniny na 100 % těla V elektrárně začal pracovat v září 1979. V době výbuchu se nacházel v řídící místnosti, poté pracoval několik hodin v silné radiaci a to bez jakýchkoliv ochranných prostředků. Snažil se společně s Toptunovem obnovit chlazení reaktoru. Dostal smrtelnou radiační dávku, odhadem až 15 Sv.
Anatolij Baranov[pozn. 1] 19530613a13. června 1953 19860520a20. května 1986 elektroinženýr, vedoucí elektrotechnik akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v červnu 1978. Po výbuchu se snažil zamezit šíření požáru. Zastavil přívod vodíku ke generátorům, čímž zažehnal nebezpečí exploze ve strojovně.
Vjačeslav Bražnik 19570503a3. května 1957 19860514a14. května 1986 obsluha a údržbář parních turbín akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v červnu 1979. V době výbuchu se nacházel ve strojovně. Jako jeden z prvních se podílel na lokalizaci havárie a snažil se zabránit šíření požáru.
Viktor Děgťarenko 19540810a10. srpna 1954 19860519a19. května 1986 obsluha reaktoru akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v srpnu 1980. V okamžiku výbuchu se nacházel v blízkosti čerpadel. Byl opařen radioaktivními parami nebo vodou. Navzdory svým popáleninám pomáhal z trosek zachraňovat své kolegy a bojovat s ohněm.
Valerij Choděmčuk 19510324a24. března 1951 19860426a26. dubna 1986 operátor a obsluha hlavních oběhových čerpadel počáteční výbuch V elektrárně začal pracovat od září 1973. V době výbuchu se pravděpodobně nacházel ve strojovně hlavních oběhových čerpadel. S největší pravděpodobností zemřel okamžitě při výbuchu. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Pravděpodobně je pohřben pod troskami reaktoru. V reaktorové budově má pamětní desku. Se Šašenokem byli jediní, kteří zemřeli v den havárie.
Leonid Christič 19530228a28. února 1953 19861002a2. října 1986 voják – palubní inženýr, poručík zřícení vrtulníku[pozn. 2]
Nikolaj Hanžuk 19600626a26. června 1960 19861002a2. října 1986 voják – letecký mechanik zřícení vrtulníku[pozn. 2]
Vasilij Ignatěnko 19610313a13. března 1961 19860513a13. května 1986 hasič – starší seržant akutní nemoc z ozáření Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Dostal smrtelnou dávku při pokusu uhasit střechu a aktivní zónu reaktoru.
Jekatěrina Ivaněnko 19320911a11. září 1932 19860526a26. května 1986 členka ostrahy akutní nemoc z ozáření Během nehody byla ve službě, kde zůstala celou noc až do rána. Sloužila na vrátníci, naproti 4. bloku. Nalezli ji kolem 5. hodiny ležet na silnici, odkud byla převezena do nemocnice.
Olexandr Junchkind 19580415a15. dubna 1958 19861002a2. října 1986 voják – navigátor zřícení vrtulníku[pozn. 2]
Viktor Kibenok 19630217a17. února 1963 19860511a11. května 1986 hasič – velitel akutní nemoc z ozáření Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Prováděl průzkum v oblastech okolo 4. reaktoru. Se svojí posádkou bojoval s ohněm v oddělení reaktoru, separátorů a v ústředním sále.
Jurij Konoval 19420101a1. ledna 1942 19860528a28. května 1986 elektrikář akutní nemoc z ozáření V černobylské elektrárně začal pracovat v květnu 1981.
Aleksandr Kudrjavcev 19571211a11. prosince 1957 19860514a14. května 1986 inženýr a vedoucí technik 4. reaktoru akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v dubnu 1981. Během prvních hodin po nehodě se zúčastnil kontroly reaktoru. Podíval se přímo do otevřeného jádra reaktoru.
Anatolij Kurguz 19570612a12. června 1957 19860512a12. května 1986 starší operátor 4. reaktoru akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v červnu 1980. V době výbuchu se nacházel na svém pracovišti, poblíž epicentra výbuchu. Byl opařen radioaktivními parami a dostal smrtelnou dávku záření. Navzdory hrozným popáleninám, pomáhal z trosek zachraňovat své kolegy.
Aleksandr Lelečenko 19380726a26. července 1938 19860507a7. května 1986 elektroinženýr, zástupce vedoucího akutní nemoc z ozáření Měl na starosti zabezpečovací zařízení a hasicí systémy. Testoval nouzové zdroje elektrické energie a distribuční sítě. Po havárii odstavil elektrolyzéry na výrobu vodíku a jeho přívod ke generátorům. Tím zabránil možnému dalšímu výbuchu. Poté se pokusil obnovit napájení do vodních čerpadel. Po obdržení první pomoci se vrátil do elektrárny a pracoval ještě několik hodin.
Viktor Lopaťuk 19600822a22. srpna 1960 19860517a17. května 1986 elektrikář akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v červnu 1983. Byl Lelečenkuv podřízený. Dostal smrtelnou dávku záření při vypínání elektrolyzéru.
Klavdia Luzganova 19270509a9. května 1927 19860731a31. července 1986 členka ostrahy akutní nemoc z ozáření Hlídala staveniště skladu paliva, které se nacházelo asi 200 metrů od havarovaného 4. bloku.
Aleksandr Novik 19610811a11. srpna 1961 19860726a26. července 1986 strojník – inspektor zařízení pro turbíny akutní nemoc z ozáření Dostal smrtelnou dávku záření během hašení a stabilizace turbínové haly.
Ivan Orlov 19450110a10. ledna 1945 19860513a13. května 1986 technický pracovník akutní nemoc z ozáření Dostal smrtelnou dávku záření při pokusu o obnovení chlazení reaktoru vodou.
Konstantin Pěrčuk 19521123a23. listopadu 1952 19860520a20. května 1986 vedoucí inženýr a operátor turbín akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v květnu 1980. V době výbuchu se nacházel ve strojovně, kde se poté snažil likvidovat požár. Odstavil jedno z čerpadel, kterým unikala voda z prasklého potrubí, čímž ulehčil záchranné práce.
Valerij Perevozčenko 19470506a6. května 1947 19860613a13. června 1986 vedoucí pracovník reaktorové sekce akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v dubnu 1981. Po výbuchu pospíchal za svými kolegy. Dostal smrtelnou dávku záření při pokusu najít a zachránit Chodemčuka a další. Pohlédl přímo do otevřeného reaktoru a byl jedním z prvních, kdo si uvědomil, že reaktor je zničený. Utrpěl silné radiační popáleniny.
Georgij Popov 19400221a21. února 1940 19860613a13. června 1986 inženýr a specialista na seřizování parních turbín akutní nemoc z ozáření Podílel se na hašení turbínové haly.
Vladimir Pravik 19620613a13. června 1962 19860511a11. května 1986 hasič – velitel radiační popáleniny Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Dostal smrtelnou dávku při pokusu uhasit střechu a aktivní zónu reaktoru.
Viktor Proskurjakov 19550904a4. září 1955 19860617a17. června 1986 starší inženýr 4. reaktoru akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v roce 1981. V době výbuchu se nacházel v kontrolní místnosti. V prvních hodinách po havárii kontroloval stav reaktoru a nouzových systémů. Podíval se přímo do otevřeného jádra reaktoru.
Vladimir Savenkov 19580215a15. února 1958 19860521a21. května 1986 obsluha parních turbín akutní nemoc z ozáření
Anatolij Sitnikov 19400120a20. ledna 1940 19860530a30. května 1986 zástupce hlavního provozního inženýra akutní nemoc z ozáření V elektrárně pracoval od května 1975. Podílel se na likvidaci havárie na 4. bloku. Zkoumal celý blok reaktoru a centrální halu, vylezl na střechu bloku, odkud se podíval do otevřeného reaktoru. Dostal smrtelnou dávku kolem 15 Sv.
Anatolij Šapopalov 19410406a6. dubna 1941 19860519a19. května 1986 elektrotechnik akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v dubnu 1978. V době výbuchu se nacházel ve strojovně. Společně s ostatními kolegy se podílel na lokalizaci havárie a snažil se zabránit šíření požáru.
Vladimir Šašenok 19510401a1. dubna 1951 19860426a26. dubna 1986 inženýr a seřizovač automatických systémů tepelné a radiační popáleniny, poranění páteře a žeber V elektrárně pracoval od srpna 1980. Byl nalezen v bezvědomí. Zemřel v nemocnici, aniž by nabyl vědomí. S Choděmčukem byli jediní, kteří zemřeli v den havárie.
Vladimir Tiščura 19591215a15. prosince 1959 19860510a10. května 1986 hasič akutní nemoc z ozáření Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Prováděl průzkum v oblastech okolo 4. reaktoru. Se svojí posádkou bojoval s ohněm v oddělení reaktoru, separátorů a v ústředním sále.
Nikolaj Titěnok 19621205a5. prosince 1962 19860516a16. května 1986 hasič akutní nemoc z ozáření Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Prováděl průzkum v oblastech okolo 4. reaktoru. Se svojí posádkou bojoval s ohněm v oddělení reaktoru, separátorů a v ústředním sále.
Leonid Toptunov 19600816a16. srpna 1960 19860514a14. května 1986 hlavní inženýr – řízení reaktoru akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v březnu 1983. V době výbuchu se nacházel v řídící místnosti, poté pracoval několik hodin v silné radiaci a to bez jakýchkoliv ochranných prostředků. Snažil se společně s Akimovem obnovit chlazení reaktoru.
Nikolaj Vaščuk 19590605a5. června 1959 19860514a14. května 1986 hasič akutní nemoc z ozáření Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Prováděl průzkum v oblastech okolo 4. reaktoru. Se svojí posádkou bojoval s ohněm v oddělení reaktoru, separátorů a v ústředním sále.
Jurij Věršinin 19590522a22. května 1959 19860721a21. července 1986 strojník – inspektor pro zařízení pro turbíny akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v červenci 1983. V době výbuchu se nacházel ve strojovně, kde se poté podílel na hašení a stabilizaci strojovny.
Volodymyr Vorobjov 19560321a21. března 1956 19861002a2. října 1986 voják – velitel posádky vrtulníku, kapitán zřícení vrtulníku[pozn. 2]
  1. Občas je zaměňován s Borisem Baranovem, který s dalšími dvěma muži umožnil odčerpání vody ze strojovny; všichni tři přežili.[1]
  2. a b c d Dne 2. října 1986 zavadil vrtulník Mi-8 o lano jeřábu a zřítil se jen pár metrů od 4. bloku. V této době již byl reaktor uhašen, probíhala dekontaminace budov a stavba sarkofágu. V rámci dekontaminačních prací se z vrtulníků lilo na střechu polyvinylacetátové lepidlo, které mělo fixovat radioaktivní prach. Po ztuhnutí měla být vrstva lepidla odříznuta a uložena mezi radioaktivní odpad.[2]
  1. KRAMER, Sarah. A Chernobyl 'suicide squad' of volunteers helped save Europe — here's their amazing true story. Business Insider [online]. 2018-04-26 [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. КОТЛЯР, Павел. «Повезло, что вертолет упал не на реактор». Газета.Ru [online]. 2016-10-02 [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]