Seznam obětí černobylské havárie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Seznam obětí černobylské havárie uvádí osoby, které zemřely v přímé souvislosti s havárií Černobylské jaderné elektrárny z 26. dubna 1986.

Oběti[editovat | editovat zdroj]

Jméno Datum narození Datum úmrtí Povolání Příčina smrti Poznámka
Aleksandr Akimov 195305066. května 1953 1986051111. května 1986 vedoucí pracovník 4. bloku radiační popáleniny na 100 % těla V elektrárně začal pracovat v září 1979. V době výbuchu se nacházel v řídící místnosti, poté pracoval několik hodin v silné radiaci a to bez jakýchkoliv ochranných prostředků. Snažil se společně s Toptunovem obnovit chlazení reaktoru. Dostal smrtelnou radiační dávku, odhadem až 15 Sv.
Anatolij Baranov[pozn. 1] 1953061313. června 1953 1986052020. května 1986 elektroinženýr, vedoucí elektrotechnik akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v červnu 1978. Po výbuchu se snažil zamezit šíření požáru. Zastavil přívod vodíku ke generátorům, čímž zažehnal nebezpečí exploze ve strojovně.
Vjačeslav Bražnik 195705033. května 1957 1986051414. května 1986 obsluha a údržbář parních turbín akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v červnu 1979. V době výbuchu se nacházel ve strojovně. Jako jeden z prvních se podílel na lokalizaci havárie a snažil se zabránit šíření požáru.
Viktor Děgťarenko 1954081010. srpna 1954 1986051919. května 1986 obsluha reaktoru akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v srpnu 1980. V okamžiku výbuchu se nacházel v blízkosti čerpadel. Byl opařen radioaktivními parami nebo vodou. Navzdory svým popáleninám pomáhal z trosek zachraňovat své kolegy a bojovat s ohněm.
Valerij Choděmčuk 1951032424. března 1951 1986042626. dubna 1986 operátor a obsluha hlavních oběhových čerpadel počáteční výbuch V elektrárně začal pracovat od září 1973. V době výbuchu se pravděpodobně nacházel ve strojovně hlavních oběhových čerpadel. S největší pravděpodobností zemřel okamžitě při výbuchu. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Pravděpodobně je pohřben pod troskami reaktoru. V reaktorové budově má pamětní desku. Se Šašenokem byli jediní, kteří zemřeli v den havárie.
Leonid Christič 1953022828. února 1953 198610022. října 1986 voják – palubní inženýr, poručík zřícení vrtulníku[pozn. 2]
Nikolaj Hanžuk 1960062626. června 1960 198610022. října 1986 voják – letecký mechanik zřícení vrtulníku[pozn. 2]
Vasilij Ignatěnko 1961031313. března 1961 1986051313. května 1986 hasič – starší seržant akutní nemoc z ozáření Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Dostal smrtelnou dávku při pokusu uhasit střechu a aktivní zónu reaktoru.
Jekatěrina Ivaněnko 1932091111. září 1932 1986052626. května 1986 členka ostrahy akutní nemoc z ozáření Během nehody byla ve službě, kde zůstala celou noc až do rána. Sloužila na vrátníci, naproti 4. bloku. Nalezli ji kolem 5. hodiny ležet na silnici, odkud byla převezena do nemocnice.
Olexandr Junchkind 1958041515. dubna 1958 198610022. října 1986 voják – navigátor zřícení vrtulníku[pozn. 2]
Viktor Kiběnok 1963021717. února 1963 1986051111. května 1986 hasič – velitel akutní nemoc z ozáření Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Prováděl průzkum v oblastech okolo 4. reaktoru. Se svojí posádkou bojoval s ohněm v oddělení reaktoru, separátorů a v ústředním sále.
Jurij Konoval 194201011. ledna 1942 1986052828. května 1986 elektrikář akutní nemoc z ozáření V černobylské elektrárně začal pracovat v květnu 1981.
Aleksandr Kudrjavcev 1957121111. prosince 1957 1986051414. května 1986 inženýr a vedoucí technik 4. reaktoru akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v dubnu 1981. Během prvních hodin po nehodě se zúčastnil kontroly reaktoru. Podíval se přímo do otevřeného jádra reaktoru.
Anatolij Kurguz 1957061212. června 1957 1986051212. května 1986 starší operátor 4. reaktoru akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v červnu 1980. V době výbuchu se nacházel na svém pracovišti, poblíž epicentra výbuchu. Byl opařen radioaktivními parami a dostal smrtelnou dávku záření. Navzdory hrozným popáleninám, pomáhal z trosek zachraňovat své kolegy.
Aleksandr Lelečenko 1938072626. července 1938 198605077. května 1986 elektroinženýr, zástupce vedoucího akutní nemoc z ozáření Měl na starosti zabezpečovací zařízení a hasicí systémy. Testoval nouzové zdroje elektrické energie a distribuční sítě. Po havárii odstavil elektrolyzéry na výrobu vodíku a jeho přívod ke generátorům. Tím zabránil možnému dalšímu výbuchu. Poté se pokusil obnovit napájení do vodních čerpadel. Po obdržení první pomoci se vrátil do elektrárny a pracoval ještě několik hodin.
Viktor Lopaťuk 1960082222. srpna 1960 1986051717. května 1986 elektrikář akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v červnu 1983. Byl Lelečenkuv podřízený. Dostal smrtelnou dávku záření při vypínání elektrolyzéru.
Klavdia Luzganova 192705099. května 1927 1986073131. července 1986 členka ostrahy akutní nemoc z ozáření Hlídala staveniště skladu paliva, které se nacházelo asi 200 metrů od havarovaného 4. bloku.
Aleksandr Novik 1961081111. srpna 1961 1986072626. července 1986 strojník - inspektor zařízení pro turbíny akutní nemoc z ozáření Dostal smrtelnou dávku záření během hašení a stabilizace turbínové haly.
Ivan Orlov 1945011010. ledna 1945 1986051313. května 1986 technický pracovník akutní nemoc z ozáření Dostal smrtelnou dávku záření při pokusu o obnovení chlazení reaktoru vodou.
Konstantin Pěrčuk 1952112323. listopadu 1952 1986052020. května 1986 vedoucí inženýr a operátor turbín akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v květnu 1980. V době výbuchu se nacházel ve strojovně, kde se poté snažil likvidovat požár. Odstavil jedno z čerpadel, kterým unikala voda z prasklého potrubí, čímž ulehčil záchranné práce.
Valerij Perevozčenko 194705066. května 1947 1986061313. června 1986 vedoucí pracovník reaktorové sekce akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v dubnu 1981. Po výbuchu pospíchal za svými kolegy. Dostal smrtelnou dávku záření při pokusu najít a zachránit Chodemčuka a další. Pohlédl přímo do otevřeného reaktoru a byl jedním z prvních, kdo si uvědomil, že reaktor je zničený. Utrpěl silné radiační popáleniny.
Georgij Popov 1940022121. února 1940 1986061313. června 1986 inženýr a specialista na seřizování parních turbín akutní nemoc z ozáření Podílel se na hašení turbínové haly.
Vladimir Pravik 1962061313. června 1962 1986051111. května 1986 hasič – velitel radiační popáleniny Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Dostal smrtelnou dávku při pokusu uhasit střechu a aktivní zónu reaktoru.
Viktor Proskurjakov 195509044. září 1955 1986061717. června 1986 starší inženýr 4. reaktoru akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v roce 1981. V době výbuchu se nacházel v kontrolní místnosti. V prvních hodinách po havárii kontroloval stav reaktoru a nouzových systémů. Podíval se přímo do otevřeného jádra reaktoru.
Vladimir Savenkov 1958021515. února 1958 1986052121. května 1986 obsluha parních turbín akutní nemoc z ozáření
Anatolij Sitnikov 1940012020. ledna 1940 1986053030. května 1986 zástupce hlavního provozního inženýra akutní nemoc z ozáření V elektrárně pracoval od května 1975. Podílel se na likvidaci havárie na 4. bloku. Zkoumal celý blok reaktoru a centrální halu, vylezl na střechu bloku, odkud se podíval do otevřeného reaktoru. Dostal smrtelnou dávku kolem 15 Sv.
Anatolij Šapopalov 194104066. dubna 1941 1986051919. května 1986 elektrotechnik akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v dubnu 1978. V době výbuchu se nacházel ve strojovně. Společně s ostatními kolegy se podílel na lokalizaci havárie a snažil se zabránit šíření požáru.
Vladimir Šašenok 195104011. dubna 1951 1986042626. dubna 1986 inženýr a seřizovač automatických systémů tepelné a radiační popáleniny, poranění páteře a žeber V elektrárně pracoval od srpna 1980. Byl nalezen v bezvědomí. Zemřel v nemocnici, aniž by nabyl vědomí. S Choděmčukem byli jediní, kteří zemřeli v den havárie.
Vladimir Tiščura 1959121515. prosince 1959 1986051010. května 1986 hasič akutní nemoc z ozáření Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Prováděl průzkum v oblastech okolo 4. reaktoru. Se svojí posádkou bojoval s ohněm v oddělení reaktoru, separátorů a v ústředním sále.
Nikolaj Titěnok 196212055. prosince 1962 1986051616. května 1986 hasič akutní nemoc z ozáření Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Prováděl průzkum v oblastech okolo 4. reaktoru. Se svojí posádkou bojoval s ohněm v oddělení reaktoru, separátorů a v ústředním sále.
Leonid Toptunov 1960081616. srpna 1960 1986051414. května 1986 hlavní inženýr – řízení reaktoru akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v březnu 1983. V době výbuchu se nacházel v řídící místnosti, poté pracoval několik hodin v silné radiaci a to bez jakýchkoliv ochranných prostředků. Snažil se společně s Akimovem obnovit chlazení reaktoru.
Nikolaj Vaščuk 195906055. června 1959 1986051414. května 1986 hasič akutní nemoc z ozáření Jeho posádka přijela na místo nehody v 1:35 jako první. Prováděl průzkum v oblastech okolo 4. reaktoru. Se svojí posádkou bojoval s ohněm v oddělení reaktoru, separátorů a v ústředním sále.
Jurij Věrnišin 1959052222. května 1959 1986072121. července 1986 strojník - inspektor pro zařízení pro turbíny akutní nemoc z ozáření V elektrárně začal pracovat v červenci 1983. V době výbuchu se nacházel ve strojovně, kde se poté podílel na hašení a stabilizaci strojovny.
Volodymyr Vorobjov 1956032121. března 1956 198610022. října 1986 voják – velitel posádky vrtulníku, kapitán zřícení vrtulníku[pozn. 2]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Občas je zaměňován s Borisem Baranovem, který s dalšími dvěma muži umožnil odčerpání vody ze strojovny; všichni tři přežili.[1]
  2. a b c d Dne 2. října 1986 zavadil vrtulník Mi-8 o lano jeřábu a zřítil se jen pár metrů od 4. bloku. V této době již byl reaktor uhašen, probíhala dekontaminace budov a stavba sarkofágu. V rámci dekontaminačních prací se z vrtulníků lilo na střechu polyvinylacetátové lepidlo, které mělo fixovat radioaktivní prach. Po ztuhnutí měla být vrstva lepidla odříznuta a uložena mezi radioaktivní odpad.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KRAMER, Sarah. A Chernobyl 'suicide squad' of volunteers helped save Europe — here's their amazing true story. Business Insider [online]. 2018-04-26 [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. КОТЛЯР, Павел. «Повезло, что вертолет упал не на реактор». Газета.Ru [online]. 2016-10-02 [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. (rusky)