Seznam kulturních památek v Petrovicích u Sušice

Tento seznam nemovitých kulturních památek v obci Petrovice u Sušice v okrese Klatovy vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Petrovice u Sušice

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Kostel svatých Petra a Pavla (Q38047806)	ano   Kategorie „Church of Saints Peter and Paul (Petrovice u Sušice) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	28485/4-3223 Pam. katalog MIS	Petrovice u Sušice	jižní část obce, st. 14, pp. 23/1, 381/1 49°13′4,98″ s. š., 13°26′29,4″ v. d.	Kostel sv. Petra a Pavla. kostel sv. Petra a Pavla. Jednolodní kostel s čtvercovou lodí a z osy vysunutým presbytářem a věží. Raně gotický kostel složitého a dosud ne zcela jasného vývoje, asi z poloviny 13. století, dále goticky přestavovaný, s dalšími barokními a pseudogotickými úpravami. ohradní a tarasní zeď. Kamenná zeď po obvodu hřbitova, která na severní, východní a jižní straně přechází v zeď tarasní, která vyrovnává poměrně svažitý terén. brána, na severozápadě náhrobek Marie Vilemíny Cecingarové z Bírnic, klasicistní litinový, při severovýchodním nároží kostela litinový kříž na kamenném sloupu, zhruba 4 m severozápadně před vstupní bránou schodiště, na východě Památkově chráněno od 26. března 1964.
Fara (Q31449196)	ano   Kategorie „Rectory in Petrovice u Sušice “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	50834/4-5232 Pam. katalog MIS	Petrovice u Sušice	Petrovice u Sušice 16, náves 49°13′7,11″ s. š., 13°26′35,2″ v. d.	Patrová zděná budova fary s použitými roubenými konstrukcemi v patře, s řadou hodnotných truhlářských a kovářských prvků. Původně středověký objekt se zachovanou barokní dispozicí. Areál tvoří vlastní budova fary, situovaná rovnoběžně s komunikací, a zděná stodola ve dvoře. Na východní straně mezi farou a stodolou areál uzavírá kamenná ohradní zeď. Prostor předzahrádky po obou stranách vstupu odděluje oplocení s pilířky. fara stodola ohradní zeď a oplocení Památkově chráněno od 28. března 2001.
Sýpka u čp. 21 (Q38047800)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	12996/4-4904 Pam. katalog MIS	Petrovice u Sušice	Petrovice u Sušice 21, dolní strana návsi, st. 8/1 49°13′5,59″ s. š., 13°26′36,03″ v. d.	Sýpka u čp. 21. Patrový zděný barokní špýchar se sedlovou střechou s volskými oky, zachovaný v původním stavu bez novodobých úprav. Součást čp. 21. Památkově chráněno od 14. dubna 1994.
Vodní mlýn (Q31449153)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	46548/4-3224 Pam. katalog MIS	Petrovice u Sušice	Petrovice u Sušice 19 49°13′5,16″ s. š., 13°26′58,56″ v. d.	Vodní mlýn. Pozdně barokní patrová zděná budova mlýna s malebnými barokně zvlněnými štíty, zděnou stodolou a náhonem s dvojicí kamenných mostků. Z počátku 19. století. Východně od vsi. mlýnice stodola, severovýchodně od budovy mlýnice dva mostky přes bývalý náhon, na východní i západní straně bývalý náhon Památkově chráněno od 26. března 1964.

Jiřičná

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Hrad pod Hrnčířem (Q21624276)	ano   Kategorie „Hrnčíř Castle “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	32917/4-4079 Pam. katalog MIS	Jiřičná	na ostrožně na východním úbočí vrchu Hrnčíř, pp. 34/1, 255 49°12′41,26″ s. š., 13°26′53,84″ v. d.	Hrad z poloviny 13. století. Pozůstatky drobného a zřejmě jen krátkou dobu existujícího hradu, neznámého z písemných pramenů. Nad silnicí z Petrovic do Jiřičné na ostrožně vybíhající do údolí Pstružného potoka z východního svahu vrchu Hrnčíř se nacházejí relikty drobného hradu, jehož jméno není známo. Čelní západní stranu chránily 2 šíjové příkopy, mezi kterými vznikla úzká plocha. V jižní části této plochy je patrný pozůstatek zahloubeného objektu. Na ploše vnitřního hradu, která má tvar úzkého trojúhelníka, je patrno jen několik jam nejasného původu. Na východní straně je příkopem od plochy hradu oddělen samotný skalnatý konec ostrožny. Památkově chráněno od 28. ledna 1976.

Žikov

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Zámek Žikov (Q30730624)	ne   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	38072/4-3415 Pam. katalog MIS	Žikov	Žikov 1, 15 49°13′54,07″ s. š., 13°27′27,77″ v. d.	Barokní zámeček s hospodářským dvorem a parkem, vystavěný někdy během 17. a 18. století na pozůstatcích bývalé tvrze ze 2. poloviny 16. století, úpravy v 19. století. Areál zámku se rozprostírá v mírně svažitém terénu východně od silnice na Františkovu Ves. Podél silnice jsou situovány chlévy a budova vysoké neomítnuté sýpky, ze severu navazují budovy čeledníků a správní objekt, za horní branou následují z východu malý objekt a vlastní zámecká budova. Z jihu je dvůr uzavřen stodolami se spodní branou. Areál doplňuje park s altánkem po jihovýchodní straně. zámek čp. 1. Jednopatrová zděná budova obdélné dispozice pod mansardovou střechou s pěticí vikýřů v delších a po jednom v kratší straně. Hlavní průčelí o 9 osách je obráceno do dvora. správní budova čp. 15. Přízemní zděná budova na půdorysu mírně protáhlého obdélníka, situovaná západně od horní brány do dvora. Krytá vyšší valbovou střechou s eternitem, v hřebeni dřevěná zvonička krytá šindelem s cibulkou a křížkem. čeledníky. Zděná patrová budova na obrysu protáhlého obdélníka s hlavní průčelím do dvora. Střecha sedlová, v ose průčelí do dvora nad zvýšeným rizalitem valbovitě předsazena. sýpka. Výrazná zděná budova na lichoběžníkovém půdorysu situovaná v severozápadním rohu dvora. Krytá stanovou střechou. chlévy. Zděná budova vystavěna na obdélném půdorysu, severní část budovy je zvýšena, obě části kryty sedlovou střechou s pálenou krytinou. stodola. Zděná budova půdorysu protáhlého obdélníka, krytá valbovou střechou s větracími vikýři v hřebeni, krytinou je eternit. K jižní straně je přistavěno nižší krátké křídlo se sedlovou střechou. objekt u brány. Zděná budova na lichoběžníkovém půdorysu krytá valbovou střechou s eternitem. park. Původně situován vně dvora zřejmě na severní a částečně západní straně, současně jde pouze o jednotlivé přerostlé a neudržované stromy, listnaté a jehličnaté. altán. Zděné stavení na půdorysu šestiúhelníku s kamennou podezdívkou a cihlovým omítnutým zdivem do výšky parapetu. Výše se jedná o dřevěnou stavbu s dřevěnými sloupky v hranách. Ve stěnách obdélná, na výšku osazená okna. Stavba je krytá jehlancovou mansardovou střechou s kovovou jehlovou špicí. ohradní zeď se 2 branami. Ohrazení areálu tvoří z převážné většiny obvodové zdi hospodářských budov. Brány při jihozápadním a při severovýchodním nároží areálu tvoří dvojice silných zděných sloupků s korunní římsou a sedlovou stříškou s prejzami. V jižní bráně je torzo dvoukřídlé zdobné mříže, v severní bráně jsou již vrata svařovaná z trubek s bočními vrátky. Ohradní zeď již není dochována, pouze ze severu nad zámeckou budovou je při silnici kamenná zídka, z níž vyrůstají betonové sloupky s dřevěným plaňkovým plotem. Zbytky ohradní zdi vedou na jih k altánku a dále západně k jižní bráně. V areálu dvora je zbytek zděného oplocení s bránou (ve směru Z–V mezi stodolou a seníkem), který dříve patrně odděloval zámek od hospodářských budov. Památkově chráněno od 26. března 1964.

Částkov

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Usedlost čp. 7 (Q33244370)	ano   Kategorie „Cultural monuments in Částkov (Petrovice u Sušice) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	35668/4-3414 Pam. katalog MIS	Částkov	Částkov 7, náves 49°14′18,54″ s. š., 13°27′4,65″ v. d.	Venkovská usedlost s mimořádně hodnotným domem špýcharového typu s klenutými obytnými místnostmi. Usedlost sestávající na západní straně z obytné chalupy s hospodářskou částí (špýcharem), na protější východní straně leží chlévy; severní strana dvora uzavřena stodolou s kůlnou a sklepem. Oplocení usedlosti s branou a s další ohradní zdí mezi dvorem a zahradou, ve kterém je suché WC. obytný dům se špýcharem. Obytné stavení je obdélného půdorysu, se sedlovou střechou krytou drážkovkami. Krov je z r. 1893. Průčelí s širokým barokním štítem o třech okenních osách. Ve štítu jsou tři niky v řadě, mezi nimi dvě jednokřídlá šestitabulková okénka; ve vrcholu půlkruhový větrací otvor vyplněný cihelnou vyzdívkou s mezerami. chlévy. Proti domu ve dvoře stojí objekt chlívku, postavený v roce 1931. Objekt je zakrytý pultovou střechou. stodola. V zadní části dvora stojí stodola, situovaná kolmo k silnici, se sedlovou střechou, průjezdná, vrata jsou prkenná. V pravé části je směrem do dvora přístavek s obdélným vstupem, krytý přetaženou střechou stodoly. V levé části stodoly je kůlna, do které se vchází plaňkovými vraty. Před touto částí stodoly je vstup do valeného sklepa, krytý přetaženou střechou stodoly; v tomto místě je ve střeše prkenný sedlový vikýř. ohradní zeď s branou. Mezi stodolou a domem je zděná ohradní zeď se segmentově zaklenutou branou, ve které jsou prkenná vrata. Podél dvora vede od chlívku ke stodole zděná ohradní zeď, ve které je blíže ke stodole vestavěn suchý záchod. Je krytý sedlovou střechou s pálenými bobrovkami, štítek je bedněn prkny. Památkově chráněno od 26. března 1964.

Svojšice

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Tvrz (Q28803310)	ano   Kategorie „Svojšice (castle) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	47128/4-3412 Pam. katalog MIS	Svojšice	Svojšice 11, 45 49°14′36,08″ s. š., 13°27′6,96″ v. d.	Vysoká hranolová stavba pozdně gotické tvrze z 2. poloviny 15. století se střílnovými otvory a zbytky freskové výzdoby. Později sloužila jako sýpka. Tvrz doplněna v závěru 18. století mladší obytnou stavbou zámečku. Střed obce. Nejstarší dochovanou část areálu tvoří budova gotické tvrze, k níž na severovýchodní straně přiléhá budova zámečku. Spolu vytváří křídlo a uzavírají areál hospodářského dvora z jihovýchodní strany. tvrz čp. 11 zámeček čp. 45 Poznámka: Původně zapsáno jako čp. 1. Památkově chráněno od 26. března 1964.
Kostel svatého Jana Křtitele (Q38141947)	ano   Kategorie „Church of Saint John the Baptist (Svojšice) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	27456/4-3411 Pam. katalog MIS	Svojšice	st. 8, 9, pp. 30/1, 30/2, 1122 49°14′36,65″ s. š., 13°27′9,42″ v. d.	Kostel sv. Jana Křtitele. Původem raně gotický hřbitovní kostel ze 2. poloviny 13. století, barokně upravený na počátku 18. století, s dochovanou řadou původních prvků a konstrukcí. Kostel stojí zhruba uprostřed nepravidelné plochy nevelkého hřbitova. Kolem hřbitova probíhá po celém obvodě ohradní zeď a silnice. Na jižní straně ohradní zdi vstupní brána, před ní kříž. kostel. Orientovaná stavba s obdélnou lodí ukončenou čtvercovým presbytářem, ke kterému na severní straně přiléhá sakristie. V západním průčelí lodi předsíň a na jižní straně čtvercová kaple sv. Barbory. Loď zastřešena sedlovou střechou s prejzy a volskými oky a s masivní věžičkou čtvercového půdorysu, ukončenou nižší oplechovanou stanovou stříškou. ohradní zeď. Ohradní zeď složena po obvodě z přímých i zaoblených úseků. Na jižní, západní a severní straně má z větší části také opěrnou funkci. Na západní straně brána; vymezená masivními čtyřbokými pilíři nadezděnými mírně nad korunu zdi, před bránou několik kamenných schodů. pamětní kříž. Před severním pilířem brány umístěný železný pamětní kříž; ukotvený ve čtyřbokém žulovém podstavci s rozšířeným soklem i hlavicí. Památkově chráněno od 26. března 1964.
Usedlost čp. 15 (Q33257667)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	13506/4-3413 Pam. katalog MIS	Svojšice	Svojšice 15 49°14′38,28″ s. š., 13°27′11,25″ v. d.	Venkovská usedlost z 1. poloviny 19. století s roubeným obytným stavením s navazující zděnou hospodářskou částí, samostatným zděným špýchárkem, vjezdovou klenutou branou a ohrazením. Přechodový typ mezi jihočeským blatským statkem a pošumavskou lidovou architekturou. Střed obce, severozápadně od kostela. Venkovská usedlost kolem uzavřeného a ohrazeného dvora. Vstup branou se špýcharem je v jižní části, severně je obytné stavení s chlévy, západně dvůr uzavírá stodola. obytné stavení chlévy stodola sýpka brána ohradní zeď Památkově chráněno od 26. března 1964.

Rovná

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Usedlost če. 1 (Q38092382)	ne   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	18018/4-3281 Pam. katalog MIS	Rovná	Rovná če. 1 49°12′37,29″ s. š., 13°23′48,45″ v. d.	Venkovská usedlost s roubeným obytným stavením na kamenné podezdívce se stěnami krytými šalováním, s bedněným štítem s pavláčkou a se zvoničkou ve vrcholu střechy. Stodola zděná. Venkovská usedlost horského typu z 19. století. Původní atypická dispozice usedlosti ve tvaru písmene Z se nedochovala. Křídla vytvářela obytná roubená část a stodola, spojnicí mezi nimi byl zděný hospodářský trakt. Jednotlivé objekty byly k sobě vázány nikoli ostrým, ale pravým úhlem. Ze spojovacího hospodářského traktu se zachovaly pouze zbytky zdí. obytné stavení stodola Poznámka: původně čp. 3 Památkově chráněno od 26. března 1964.

Související články

• Seznam kulturních památek v okrese Klatovy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam kulturních památek v Petrovicích u Sušice na Wikimedia Commons