Sextant Josta Bürgiho
| Sextant Josta Bürgiho | |
|---|---|
| Autor | Jost Bürgi |
| Vznik | 1600 |
| Hnutí | renesance |
| Umístění | |
| Umístění | Národní technické muzeum v Praze |
| Status | |
| Památkový status | kulturní památka národní kulturní památka České republiky |
| Kód památky | 105586 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sextant Josta Bürgiho nebo také Bürgiho sextant je renesanční sextant, který vyrobil Jost Bürgi v 17. století. V současné době se nachází v Národním technickém muzeu v Praze v sekci Astronomie. Od roku 2016 jsou společně se sextantem Erasma Habermela Národní kulturní památkou.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ačkoliv není sextant datován ani signován, byl spolehlivě připsán k dílům Josta Bürgiho, protože je vyobrazen na titulním listu publikace o Bürgiho triangulačním přístroji. Vyroben byl kolem roku 1600 pravděpodobně na zakázku barona Johanna F. Hoffmanna. Ten ho dal k dispozici Johannu Keplerovi, který s ním například pozoroval v roce 1602 novu v souhvězdí Labutě ze zahrad Pražského hradu. V roce 1604 s nim i několikrát měřil polohu Marsu.[1] Později ho použil v Praze při zatmění měsíce v roce 1628.[2]
Poté byl sextant uložen v matematickém muzeu v pražském Klementinu, kdy ho dokládá už katalog Klementinské hvězdárny z roku 1781 a kde ho ředitel Antonín Strnad označil jako přístroj Tychona Braha. [3] Roku 1951 byl společně s dalšími astronomickými přístroji předán do sbírky Národního technického muzea.[4] K dílům Josta Bürgiho jej připsal až Zdeněk Horský ve Sborníku Národního technického muzea v Praze vydaného 1968.[5]
Spolu s 26 exponáty byl zapůjčen na výstavu Svět Tychona Braha, Dánsko v Evropě 1550—1600 konanou v Národním muzeu v Kodani od 16. září 2006 do 9. dubna 2007.[6] Od 25. listopadu 2010, kdy proběhlo slavnostní otevření expozice Astronomie v Národním technickém muzeu v Praze, je v této expozici vystaven.
Společně se sextantem Erasma Habermela je od 25. března 2015 kulturní památkou a i on byl při zasedání parlamentu 8. července 2015 prohlášen za národní kulturní památku, zařazení platí od 1. ledna 2016.[7]
Popis díla[editovat | editovat zdroj]
Jeho rozměry jsou 1145 × 2520 × 734 mm. Sextant je tvořen koncovými rameny úhlu a dvěma vzpěrami. K zamíření na danou věc sloužily dva dioptry, kde první okulárový dioptr má jednu část spojenou s tělem a druhá část se otáčí se záměrným pravítkem - alhidadou. Druhý okulárový dioptr, který byl na limbu, se nedochoval. Limbus je o poloměru 1 122 mm a dělený na 60° a každý stupeň je dělen verzálkami na 10 minut. Přístroj je postaven v jednoduchém stativu. Stativ se skládá z vysoustruženého dřevěného dříku a kovaného podstavce, která stojí na třech ornamentálně naturálních nohách se dřevěnými nožkami. Nohy jsou mezi sebou spojeny půlkruhovými vzpěry. Stativ sloužil pouze při postavení v interiéru a při pozorování venku byl umístěn do kamenného bloku.[2][8]
Je skoro totožný jako přístroj v muzeu benediktinském hvězdárny v rakouském Kremsmünsteru.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ŠOLC, Martin. Pražské „tychonské“ sextanty. Dějiny a současnost. 2004, čís. 2, s. 21. ISSN 0418-5129.
- ↑ a b FUČÍKOVÁ, Eliška; ČEPIČKA, Ladislav. Valdštejn - Albrecht z Valdštejna Inter arma silent musae?. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1565-5. S. 531.
- ↑ PETRÁŇ, Josef. Památky Univerzity Karlovy. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 80-7184-855-7. S. 214.
- ↑ a b ŠVEJDA, Antonín. Kepler a Praha. Praha: Národní technické muzeum, 2004. ISBN 80-7037-130-7. S. 49.
- ↑ HONL, Ivan. Úvod do dějin zeměměřictví. Praha: ČVUT, 1990. díl 3. část 1. s. ISBN 80-01-00437-6. S. 124.
- ↑ JANOVSKÝ, Igor. Dějiny věd a techniky. Kronika. 2006, čís. 4.
- ↑ Tři předměty ze sbírek Národního technického muzea nově zařazeny mezi národní kulturní památky [online]. Národní technické muzeum [cit. 2021-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-25.
- ↑ Diplomová práce - Tycho Brahe – fenomén na poli vědy 16. století [online]. Západočeská univerzita v Plzni [cit. 2021-02-28]. Dostupné online.