Severin Michalovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Severin Michalovic OFM
kněz
Zasvěcený život
Institut františkáni
Francescocoa.png
Svěcení
Služby kazatel
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození před rokem 1742
Místo narození Lubenec
Datum úmrtí 5. říjen 1814
Místo úmrtí Praha
Povolání lektor teologie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severin Michalovic (?-1814), někdy uváděný jako Severián nebo Michalovský, byl český františkán a teolog. Narodil se v Lubenci na Lounsku někdy před rokem 1742, řádové sliby složil nejpozději v roce 1760.[1] Po vysvěcení na kněze a získání základních zkušeností začínal jako kazatel. Od roku 1761 vyučoval následující rok nebo dva mladé fratiškány jako lektor filozofie v Jindřichově Hradci.[2] Posléze začal vyučovat vyšší stupeň – teologii, a to pravděpodobně na klášterní škole u P. Marie Sněžné v Praze.[3] Řádná provinční kapitula v září 1774 v Praze ustanovila bratra Severina sekretářem české františkánské provincie sv. Václava.[4] Když v červenci 1776 zemřel provinční kustod Elzear Kinský, určila následující mimořádná kapitula v září téhož roku za jeho nástupce ve funkci Michalovice. Současně Severin zanechal lektorské činnosti.[5] V organizačních záležitostech řádu se zřejmě osvědčil, neboť následující řádná kapitula 7. září 1777 v Olomouci jej na tříleté období zvolila českým františkánským provinciálem.[6] Když jako provinciál vizitoval jednotlivé kláštery, nezapomínal ani na dohlížení pořádku v jejich knihovnách.[7] V květnu 1794 jej ještě potkáváme jako kvardiána konventu u P. Marie Sněžné v Praze.[8] Pro pokročilý věk mohl být bratr Severin z řídících funkcí uvolněn, v pramenech je od počátku 19. století zmiňován jako „senior provincie“ nebo „velmi zasloužilý otec provincie“. Přesto jej kapituly ještě zvolily provinčním definitorem (1803) a od roku 1806 potřetí provinčním kustodem.[9] Františkán Severin Michalovic zemřel 5. října 1814 v Praze.[10]

V rukopise se dochovaly zápisky z Severinem vedených duchovních cvičení Exercicia spiritualia, které si zaznamenal zřejmě pro svou potřebu v blíže neznámém období a konventu.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Místo narození viz HOUŠKA, Petr Alkantara OFM. České františkánství. [Praha]: vl.nákl., 1997.  Jako seniora provincie a jubilanta řeholních slibů jej uvádí nekrologium české františkánské provincie.
  2. Viz Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 180 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54. Současně byl tamtéž „praeses conferentiarum“.
  3. Jako „lector theologiae generalis“ je uváděn v souvislosti se zvolením provinčním sekretářem 1774.
  4. Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 185.
  5. Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 186, kde je již uváděn jako „lector emeritus“.
  6. Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 186.
  7. Srov. vizitaci z Kadaně (1777), kde nalezl v knihovně „bordel“. BAJGER, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Ostrava, 2007 [cit. 6.9.2014]. Rigorózní práce. FF Ostravské univerzity. Vedoucí práce Nina Pavelčíková. s. 359 (kapitola Kadaň). Dostupné online.
  8. Jako pražský kvardián tehdy předsedal řádné provinční kapitule v Jindřichově Hradci 1803. Viz Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 191.
  9. Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 191.
  10. Nekrologium české františkánské provincie.
  11. Knihovna františkánů u P. Marie Sněžné v Praze, signatura P c 149 nebo (starší) P c 203. Svazek (autograf?) je anonymní, byl však identifikován dle staršího katalogu knihovny z roku 1815, jenž uvádí „R. P. Severiani Michalowitz Meditationes MS.“ Viz SVOBODOVÁ, Milada. Interní inventář rukopisů františkánů v Praze. O knihovních katalozích pražských františkánů viz BAJGER, Česká františkánská knižní kultura (cit.),s. 490 (kapitola Praha - Nové Město, klášter františkánů u chrámu P. Marie Sněžné)