Severin Michalovic
| Severin Michalovic OFM | |
|---|---|
| kněz | |
| Zasvěcený život | |
| Institut | františkáni |
| Sliby | před rokem 1760 |
| Svěcení | |
| Služby | kazatel |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | před rokem 1742 |
| Místo narození | Lubenec |
| Datum úmrtí | 5. říjen 1814 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | lektor teologie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Severin Michalovic (?-1814), někdy uváděný jako Severián nebo Michalovský, byl český františkán a teolog. Narodil se v Lubenci na Lounsku někdy před rokem 1742, řádové sliby složil nejpozději v roce 1760.[1] Po vysvěcení na kněze a získání základních zkušeností začínal jako kazatel. Od roku 1761 vyučoval následující rok nebo dva mladé fratiškány jako lektor filozofie v Jindřichově Hradci.[2] Posléze začal vyučovat vyšší stupeň – teologii, a to pravděpodobně na klášterní škole u P. Marie Sněžné v Praze.[3] Řádná provinční kapitula v září 1774 v Praze ustanovila bratra Severina sekretářem české františkánské provincie sv. Václava.[4] Když v červenci 1776 zemřel provinční kustod Elzear Kinský, určila následující mimořádná kapitula v září téhož roku za jeho nástupce ve funkci Michalovice. Současně Severin zanechal lektorské činnosti.[5] V organizačních záležitostech řádu se zřejmě osvědčil, neboť následující řádná kapitula 7. září 1777 v Olomouci jej na tříleté období zvolila českým františkánským provinciálem.[6] Když jako provinciál vizitoval jednotlivé kláštery, nezapomínal ani na dohlížení pořádku v jejich knihovnách.[7] V květnu 1794 jej ještě potkáváme jako kvardiána konventu u P. Marie Sněžné v Praze.[8] Pro pokročilý věk mohl být bratr Severin z řídících funkcí uvolněn, v pramenech je od počátku 19. století zmiňován jako „senior provincie“ nebo „velmi zasloužilý otec provincie“. Přesto jej kapituly ještě zvolily provinčním definitorem (1803) a od roku 1806 potřetí provinčním kustodem.[9] Františkán Severin Michalovic zemřel 5. října 1814 v Praze.[10]
V rukopise se dochovaly zápisky z Severinem vedených duchovních cvičení Exercicia spiritualia, které si zaznamenal zřejmě pro svou potřebu v blíže neznámém období a konventu.[11]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Místo narození viz HOUŠKA, Petr Alkantara OFM. České františkánství. [Praha]: vl.nákl., 1997. Jako seniora provincie a jubilanta řeholních slibů jej uvádí nekrologium české františkánské provincie.
- ↑ Viz Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 180 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54. Současně byl tamtéž „praeses conferentiarum“.
- ↑ Jako „lector theologiae generalis“ je uváděn v souvislosti se zvolením provinčním sekretářem 1774.
- ↑ Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 185.
- ↑ Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 186, kde je již uváděn jako „lector emeritus“.
- ↑ Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 186.
- ↑ Srov. vizitaci z Kadaně (1777), kde nalezl v knihovně „bordel“. BAJGER, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Ostrava, 2007 [cit. 6.9.2014]. Rigorózní práce. FF Ostravské univerzity. Vedoucí práce Nina Pavelčíková. s. 359 (kapitola Kadaň). Dostupné online.
- ↑ Jako pražský kvardián tehdy předsedal řádné provinční kapitule v Jindřichově Hradci 1803. Viz Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 191.
- ↑ Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 191.
- ↑ Nekrologium české františkánské provincie.
- ↑ Knihovna františkánů u P. Marie Sněžné v Praze, signatura P c 149 nebo (starší) P c 203. Svazek (autograf?) je anonymní, byl však identifikován dle staršího katalogu knihovny z roku 1815, jenž uvádí „R. P. Severiani Michalowitz Meditationes MS.“ Viz SVOBODOVÁ, Milada. Interní inventář rukopisů františkánů v Praze. O knihovních katalozích pražských františkánů viz BAJGER, Česká františkánská knižní kultura (cit.),s. 490 (kapitola Praha - Nové Město, klášter františkánů u chrámu P. Marie Sněžné)