Septárie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Septárie je karbonátová, případně pelosideritová či kalcitová konkrece, pocházející z jílovitých sedimentů. Pro tento druh konkrecí je charakteristická síť vnitřních trhlin, vzniklých v průběhu diageneze.[1]

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Pojmenování tohoto druhu konkrecí pochází s latinského slova septum - přepážka. Od slova septárie a jejich výskytu v jílovitých sedimentech severního Německa je odvozeno pojmenování geologického souvrství z období paleogénu Septarienton.

Charakteristika a vznik[editovat | editovat zdroj]

Septárie jako specifický druh se od jiných konkrecí odlišují vnitřními, radiálně orientovanými prasklinami, rozšiřujícími se do středu konkrece. Tyto radiální linie bývají doplněny sítí příčných prasklin. Nejvýraznější a nejčetnější jsou zpravidla trhliny ve středu septárie. Povrch těchto vnitřních trhlin bývá často pokryt krystalovanými druhotnými minerály.

Někdy dochází k tomu, že trhliny vyústí na povrchu konkrece a roztříští jej na jednotlivé části, takže svým vzhledem připomíná želví krunýř. Proto se tomuto druhu septárií někdy přezdívá želví kameny.[2]

Vznik septárií je dosud předmětem diskuse. Převážně se předpokládá, že vznik dutin a trhlin v těchto konkrecích je výsledkem rovnoměrného zmenšování objemu při vysychání a zhušťování polotekutého minerálního gelu původní "protokonkrece".[3] Za prvotní podnět k samotnému vytváření konkrecí je považován vznik čpavku a aminů během procesu rozkladu různých organismů, jehož důsledkem je zvýšení pH a rozpouštění uhličitanů v okolní půdě. Existují rovněž úvahy, že příčinami zmenšování původního objemu mohou být i procesy krystalizace a krystalických přeměn uvnitř konkrece, případně souběh několika uvedených procesů.[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Výskyt septárií je doložen po celém světě. Proslulé jsou například veliké kulovité konkrece na pláži Koekohe na pobřeží Jižního ostrova Nového Zélandu, zvané Moeraki Boulders. Podobné septárie se nacházejí i na pobřeží novozélandského Severního ostrova u přístavu Hokianga.

Septárie lze nalézt nejen na pobřeží všech kontinentů, ale i ve vnitrozemí. Ze střední Evropy jsou například známy zejména velmi výrazně členité konkrece z okolí Częstochowé i z dalších lokalit v Polsku.[4] V Čechách se hnědě a nazelenale zbarvené septárie vyskytují v Broumovském výběžku.[5]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Septárie jsou nejen předmětem odborného či sběratelského zájmu, ale pro svůj atraktivní vzhled bývají leštěny a upravovány do podoby různých dárkových předmětů. Tyto předměty, jako jsou např. těžítka či šperky, jsou někdy nabízeny pod obchodním názvem dračí kámen nebo dračí vejce.[6][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity některé informace z článků Septarie a Septarienton na německé Wikipedii.

  1. Septárie v geologické encyklopedii on-line
  2. a b Morfologie a ontogeneze minerálních agregátů (rusky)
  3. MOZLEY, Peter S. Concretions, Bombs, and Ground Water [online]. Socorro, New Mexico, USA: New Mexico Institute of Mining and Technology, Department of Earth and Environmental Science [cit. 2015-12-17]. Dostupné online. 
  4. Septárie z Częstochowé
  5. a b VOJKŮVKA, J. SEPTÁRIE - Dračí kámen. Minerál. 2015, roč. XXIII, čís. 2. 
  6. šperky se septáriemi

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ASTIN, T. R. Septarian crack formation in carbonate concretions from shales and mudstones. Reading: University of Reading - Department of Geology. 1986. In: Clay Minerals 21, str. 617 - 631 (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Septárie ve Wikimedia Commons