Semmerinský úpatní tunel
| Semmerinský úpatní tunel | |
|---|---|
 červeně: nový úpatní tunel, černě: původní horská dráha Semmering | |
| Základní informace | |
| Stát | Rakousko |
| Místo | Severní Alpy, Semmerinský průsmyk |
| Provozovatel | ÖBB-Infrastruktur |
| 1. portál | východní portál: Gloggnitz (Dolní Rakousy) |
| 2. portál | západní portál: Mürzzuschlag (Štýrsko) |
| Provozní délka | 27 300 m |
| Rozchod kolejí | 1435 mm (normální rozchod) |
| Počet dopr. tubusů | 2 |
| Počet kolejí v tubusu 1 | 1 |
| Počet kolejí v tubusu 2 | 1 |
| Maximální rychlost | 230 km/h |
| Výstavba | |
| Zahájení stavby | 25. dubna 2012 |
| Dokončení | 2030 (odhad z roku 2023) |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 47°40′32,95″ s. š., 15°55′20,66″ v. d. |
  Semmerinský úpatní tunel | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Semmerinský úpatní tunel je 27,3 km dlouhý úpatní železniční tunel, který je ve výstavbě od roku 2012. Bude spojovat Gloggnitz v Dolním Rakousku a Mürzzuschlag ve Štýrsku, bude podcházet východní Alpy poblíž průsmyku Semmering. Budovaný úpatní tunel je součástí tzv. Baltsko-jaderské osy. Díky tunelu dojde ke zkrácení doby jízdy mezi Vídní a Štýrským Hradcem o 45 minut [1] a nahradí původní, 42 km dlouhou, Horskou dráhu Semmering. Dokončení ražby tunelu je naplánováno na rok 2025 a uvedení do provozu na rok 2030.[2]
Východisková situace[editovat | editovat zdroj]
Původní trať přes Semmering jako část Jižní dráhy, jedné z nejvytíženějších železničních tratí v Rakousku, způsobuje značná provozní omezení:
- Dlouhá doba jízdy (cca hodina z Wiener Neustadt do Mürzzuschlagu) již není konkurenceschopná autům, zejména v osobní dopravě.
- Vzhledem k omezenému průjezdnému profilu v tunelech není možná kombinovaná nákladní doprava (RoLa) a použití dvoupatrových vozů v osobní dopravě.
- Vzhledem k tomu, že těžké nákladní vlaky musí být kvůli strmému stoupání vedeny hnacími jednotkami nebo rozloženy na více částí, vznikají provozní komplikace a dodatečné náklady.
- Poloměry oblouků jsou malé, a proto umožňují pouze nízké pojezdové rychlosti a krátké vozy, jakož i podvozky s malou roztečí náprav, což omezuje kapacitu trasy.
- Četné inženýrské stavby způsobují vysoké náklady na údržbu.
- Úzké poloměry oblouků vedou k silnému opotřebení kolejnic, což také prodražuje údržbu.
- Mimo jiné v důsledku vstupu Slovinska do EU v roce 2004 se zvyšuje poptávka po dopravních službách na evropské ose sever-jih.
V současné době je na trasách Vídeň-Graz a Vídeň-Klagenfurt nejrychlejší spoj Railjet s časem 2 hodiny 35 minut resp. 3 hodiny 55 minut. Nově budovaná Koralmská dráha zkrátí cestu Graz-Klagenfurt přibližně na 45 minut, takže od konce roku 2025 bude cesta Vídeň-Klagenfurt trvat přibližně 3 hodiny a 20 minut. Semmerinský úpatní tunel by měl ušetřit dalších 45 minut, což umožní cesty z Vídně do Grazu a Klagenfurtu za 1 hodinu 50 minut resp. 2 hodiny 40 minut.
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Tunel budou tvořit dvě roury, které budou ležet od sebe ve vzdálenosti od 40 do 70 m a budou navzájem spojeny křížovými průchody (v průměrné vzdálenosti 500 metrů). Tunel má průměrný sklon 8,4 ‰. Je konstruován na rychlost 230 km/h.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Semmering-Basistunnel na německé Wikipedii.
- ↑ Südstrecke. suedstrecke.oebb.at [online]. ÖBB-Werbung GmbH im Auftrag der ÖBB-Infrastruktur AG, 2023-05 [cit. 2024-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Semmering: Letzter Durchschlag auf steirischer Seite. Redakce steiermark.ORF.at red. steiermark.orf.at [online]. 2023-09-08 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (německy)
- ↑ http://www.oebb.at
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Semmerinský úpatní tunel na Wikimedia Commons - Semmering Base Tunnel - informace o projektu na webu ÖBB
- Webkamery ze stavby Semmerinského tunelu
- Semmering-Basistunnel - dokumenty k projektu na webu Ministerstva dopravy, inovací a technologií
