Přeskočit na obsah

Savica (vodopád)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Savica
Vodopád v době sucha
Vodopád v době sucha
Rozměry
Celková výška78 m
Nadm. výška894 m n. m.
Poloha
SvětadílEvropa
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
Historická zeměKraňsko
Statistický regionHornokraňský
ObčinaBohinj
VesniceUkanc
Zeměpisné souřadnice
Savica
Savica
Ostatní
Vodní tokVelika Savica
PovodíSáva
Morfologický typdvojramenný
Genetický typpřírodní
Geomorfologická příslušnostJulské Alpy
Říční km0
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Savica je dvojramenný vodopád. Nachází se nad vesnicí Ukanc v občině Bohinj. Viditelná část vodopádu přijímá vodu z širšího krasového území, ležícího o 500 m výše, kde se nachází Črno jezero. Vodu odvádí potok Velika Savica, která je zdrojnicí řeky Savica, jež je hlavním přítokem Bohinjského jezera.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Vodní tok se ještě ve skrytém podzemí rozděluje na dva prameny. Níže položený pravý, 25 m vysoký pramen protéká podzemní puklinou z výše položeného jezera v prozkoumaném podzemním tunelu. Levý, 78 m vysoký pramen také teče ve výšce téhož podzemního tunelu, ale ze sousedního jezera, do kterého teče voda z tohoto jezera, z něhož voda prosakuje dolů do pravého spodního pramene. Po vydatných deštích se někdy stává, že krasová oblast nad vodopádem a nedokáže absorbovat veškerou vodu. Vodopád pak dosahuje výšky téměř 600 m.

Od pokladny se suvenýry a vstupným vede stezka přes kamenný most přes Malou Savici a dále nahoru. Celkem je na ní 553 schodů až k dřevěnému altánu, odkud lze ještě pokračovat 30 m dolu směrem k vodopádu - 25 minut

V kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Do okolí vodopádu zasadil děj svého eposu Krst pri Savici (Křest u Savice) nejvýznamnější slovinský básník France Prešeren[1].

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Savica na slovinské Wikipedii.

  1. BERNARDOVÁ, Eliška. Kolem Bohinjského jezera. Země světa. 1.6.2023, roč. 22, čís. 6, s. 10–15. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • (slovinsky) Skoberne, Peter Sto naravnih znamenitosti Slovenije, Ljubljana, Prešernova družba, 1988

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]