Savica (vodopád)
| Savica | |
|---|---|
.jpg) Vodopád v době sucha | |
| Rozměry | |
| Celková výška | 78 m |
| Nadm. výška | 894 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovinsko |
| Historická země | Kraňsko |
| Statistický region | Hornokraňský |
| Občina | Bohinj |
| Vesnice | Ukanc |
| Zeměpisné souřadnice | 46°17′34″ s. š., 13°47′47″ v. d. |
  Savica | |
| Ostatní | |
| Vodní tok | Velika Savica |
| Povodí | Sáva |
| Morfologický typ | dvojramenný |
| Genetický typ | přírodní |
| Geomorfologická příslušnost | Julské Alpy |
| Říční km | 0 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Savica je dvojramenný vodopád. Nachází se nad vesnicí Ukanc v občině Bohinj. Viditelná část vodopádu přijímá vodu z širšího krasového území, ležícího o 500 m výše, kde se nachází Črno jezero. Vodu odvádí potok Velika Savica, která je zdrojnicí řeky Savica, jež je hlavním přítokem Bohinjského jezera.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Vodní tok se ještě ve skrytém podzemí rozděluje na dva prameny. Níže položený pravý, 25 m vysoký pramen protéká podzemní puklinou z výše položeného jezera v prozkoumaném podzemním tunelu. Levý, 78 m vysoký pramen také teče ve výšce téhož podzemního tunelu, ale ze sousedního jezera, do kterého teče voda z tohoto jezera, z něhož voda prosakuje dolů do pravého spodního pramene. Po vydatných deštích se někdy stává, že krasová oblast nad vodopádem a nedokáže absorbovat veškerou vodu. Vodopád pak dosahuje výšky téměř 600 m.
Přístup[editovat | editovat zdroj]
- po
červené značce od Planinskeho domu Savica k pokladně - 6 minut. - po červené značce od Koči pri Savici k pokladně - 8 minut.
- po červené značce z Ukance k pokladně - 1 hodina.
- po červené značce od Domu na Komni k pokladně - 2¾ hodiny.
Od pokladny se suvenýry a vstupným vede stezka přes kamenný most přes Malou Savici a dále nahoru. Celkem je na ní 553 schodů až k dřevěnému altánu, odkud lze ještě pokračovat 30 m dolu směrem k vodopádu - 25 minut
V kultuře[editovat | editovat zdroj]
Do okolí vodopádu zasadil děj svého eposu Krst pri Savici (Křest u Savice) nejvýznamnější slovinský básník France Prešeren[1].
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Savica na slovinské Wikipedii.
- ↑ BERNARDOVÁ, Eliška. Kolem Bohinjského jezera. Země světa. 1.6.2023, roč. 22, čís. 6, s. 10–15. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- (slovinsky) Skoberne, Peter Sto naravnih znamenitosti Slovenije, Ljubljana, Prešernova družba, 1988
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Savica na Wikimedia Commons
