Samuel Plimsoll
Samuel Plimsoll | |
---|---|
Narození | 10. února 1824 Sheffield |
Úmrtí | 3. června 1898 (ve věku 74 let) Folkestone |
Místo pohřbení | Kent |
Povolání | politik |
Politická strana | Liberální strana |
Funkce | member of the 20th Parliament of the United Kingdom (1868–1874) Člen 21. parlamentu Spojeného království (1874–1880) člen 22. parlamentu Spojeného království (1880) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Samuel Plimsoll (10. února 1824 Bristol – 3. června 1898 Folkestone) byl britský politik, pro své zásluhy o zvýšení bezpečnosti lodní dopravy získal přezdívku Přítel námořníků (Sailor's friend).
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z chudých poměrů, zbohatl jako obchodník s uhlím a v roce 1867 byl zvolen poslancem Dolní sněmovny za Liberální stranu. Když si přečetl pojednání rejdaře Jamese Halla uvádějící statistický přehled britských obchodních lodí potopených jen proto, že je majitelé v honbě za ziskem nechávají přetěžovat, rozhodl se zjednat nápravu. V roce 1872 vydal knihu Our Seamen, v níž označil zastaralé a nestabilní lodě za „plovoucí rakve“ a navrhl, aby byly lodi povinně vybaveny značkou stanovující čáru ponoru. Proti Plimsollovi se však postavila vlivná lobby majitelů lodí a dosáhla toho, že premiér Benjamin Disraeli návrh zamítl. Následovala řada emotivních sporů, kvůli kterým byl Plimsoll několikrát kárán za urážku Sněmovny a jednou při rozpravě dokonce zkolaboval, v roce 1875 se mu podařilo konečně prosadit přijetí zákona zvaného Merchant Shipping Act. Ten zavedl takzvaný „Plimsollův disk“, v roce 1930 přijatý jako mezinárodní norma: značku na boku lodi v podobě kruhu přeťatého vodorovnou čárou, stanovující maximální možnou zátěž za normálních podmínek, doplněnou o několik menších čar nad sebou odstupňovaných podle nebezpečnosti plavby (ve sladkých vodách může být loď naložena více, zatímco na severní Atlantik v zimě smějí lodi vyplouvat pouze s minimálním nákladem).
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Plimsoll ukončil poslanecký mandát v roce 1880. Byl jmenován čestným předsedou odborového svazu námořníků a hasičů, založeného roku 1887. Vydal knihu Cattleships, v níž se přimlouval ze zlepšení podmínek pro dobytek přepravovaný na lodích. Na londýnském nábřeží Victoria Embankment byl odhalen jeho pomník, spisovatelka Nicolette Jonesová vydala jeho životopis nazvaný The Plimsoll Sensation.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Lev Nikolajevič Skrjagin: Tajemství námořních katastrof. Mladá fronta, Praha 1990.