Samonabíjecí zbraň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Samonabíjecí pistole CZ 75

Samonabíjecí zbraň je zbraň, u níž tlak plynů, vznikajících při výstřelu, vykonává stejnou činnost jako u automatické zbraně, ale spoušťový mechanismus umožňuje střelbu pouze jednotlivými ranami.[1]

Pro tento typ zbraní se používá také označení poloautomatická zbraň [zdroj?].

Definice podle zákona: Samonabíjecí zbraň je palná zbraň, u níž se opětovné nabití a napnutí bicího mechanismu děje v důsledku předchozího výstřelu a u které konstrukce neumožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště.[2]

Patří sem zejména současné pistole, pušky používané zejména v letech kolem druhé světové války a civilní verze moderních pušek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V. Dolínek, V. Francev, J. Šach - Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války - Nakladatelství Aventinum, Praha 2001 - ISBN 80-7151-198-6
  2. Příloha k zákonu č. 119/2002 Sb. o zbraních a střelivu, část první - Druhy zbraní, odst. 13

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]