Rudný důl Panny Marie Pomocné III

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudný důl Panny Marie Pomocné III
Chybí zde svobodný obrázek
Souřadnice
Kód památky 12897/8-3842 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudný důl Panny Marie Pomocné III (Maria Hilfe) je památkově chráněná montanistická oblast na severovýchodním svahu Příčného vrchu na sever asi 400 m od obnoveného poutního kostela Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách. Zahrnuje na povrchu odvaly šachtic po těžbě, zabořené ústí štoly s haldou a v podzemí úzké dobývky na zlatonosných žilách, záseky pro dřevěné povaly a zimoviště netopýrů. Ministerstvem kultury České republiky byl v roce 1994 prohlášen kulturní památkou ČR.[1] Rudný důl je součástí Zlatohorské hornické naučné stezky,[2][3] je zimovištěm letounů a přírodní památka Štola Marie Pomocná ev. č. 5656.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Východní svah Příčného vrchu je od roku 1674 spojován s poutním místem k obrazu Panny Marie Pomocné a kaplí postavenou v roce 1729 a později postavenému kostelu. Oblast severně od kostela Panny Marie Pomocné se nachází v pinkovém tahu za lokalitou Panny Marie pomocná I a Panny Marie pomocná II. Těžba zlata v této lokalitě probíhala už ve 14. století. Podle historických materiálů jde s největší pravděpodobností o revír Obirschar. Název Maria Hilfe se objevuje až na mapě A. Habtmanna z roku 1769. Hlavní těžba probíhala v 14. a 15 století, opuštění těchto dolů nastalo v 16. století. Naleziště je patrné na povrchu, propadlý strop dobývky v nadmořské výšce 690 m. V podzemí jsou úzké dobývky (14. století), které jsou široké od 0,4 m do 1,6 m a vysoké až 10 m. Těžba probíhala pomocí mlátku a želízka, ve stěnách jsou záseky pro dřevěné povaly, v některých místech byly částečně zachovalé. V podzemí je hodně traverzových cest, často s odvalovou sutí. V některých místech jsou lichoběžníkové chodby z 15.–16. století. Celková délka dolu je asi 335 m a hloubka 42 m. [4][5][6][7] Naposledy se zde těžilo v padesátých letech 20. století, kdy lokalita byla zahrnuta do ložiskového prostoru Zlaté hory – sever (ZH–S).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-28]. Identifikátor záznamu 121566 : rudný důl Marie Pomocná III. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Zlatohorská hornická naučná stezka: Poštovní štola: Město Zlaté Hory. zlatehory.cz [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online. 
  3. Hornická naučná stezka ve Zlarých Horách. Dostupné online [cit. 2019-02-25]
  4. Štola Marie Pomocná | Olomoucký kraj. www.kr-olomoucky.cz [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. 
  5. Maria Hilfe - Marie Pomocná. podzemi.solvayovylomy.cz [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online. 
  6. BÁRTKOVÁ, Vendula. Zlatonosná mineralizace na historickém ložisku zlata Marie Pomocná ve Zlatohorském rudním revíru. Olomouc: [s.n.], 2010. Dostupné online. 
  7. Maria Hilfe - Marie Pomocná. podzemi.solvayovylomy.cz [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VEČEŘA, Josef. VEČEŘOVÁ, Viera. Historie zlatohorských dolů. Jeseník: Pinka, 2010. 98 s., il. ISBN 978-80-903141-2-2