Rošáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rošáda (dříve psaná i rocháda, do češtiny se dostalo přes celou řadu jazyků z perského rokh, což znamená válečný slon) je zvláštní tah v šachu, při kterém táhne zároveň král a věž. Je to jediný tah, při kterém se zároveň pohybují dvě figury stejné barvy. Cílem rošády je přesunout krále na bezpečnější pozici na šachovnici a zároveň vyvinout svou vlastní věž.

Definice[editovat | editovat zdroj]

malá rošáda – královské křídlo: 0-0
velká rošáda – dámské křídlo: 0-0-0

Král, kterým se při provádění rošády táhne nejdříve, udělá dva kroky ve směru věže. Pak krále tato věž přeskočí a postaví se na sousední pole. Při tom se rozlišuje mezi krátkou a dlouhou rošádou. Pokud se pohybuje král a bližší věž na královském křídle, jedná se o krátkou rošádu – v šachové notaci se značí symbolem 0-0. Při tahu krále a vzdálené věže na dámském křídle se jedná o dlouhou rošádu – v šachové notaci se značí symbolem 0-0-0.

Existují celkem 4 možné rošádové tahy:

  • Ke1-c1 a Va1-d1 (dlouhá bílá rošáda)
  • Ke1-g1 a Vh1-f1 (krátká bílá rošáda)
  • Ke8-c8 a Va8-d8 (dlouhá černá rošáda)
  • Ke8-g8 a Vh8-f8 (krátká černá rošáda)

Rošáda může být provedena pouze tehdy když

  1. králem nebylo ještě táhnuto
  2. s příslušnou věží nebylo ještě táhnuto
  3. mezi králem a věží nestojí žádná jiná figura
  4. král nesmí přejít přes žádné pole, které ohrožuje nepřátelská figura (byl by v šachu)
  5. král před provedením a po provedení rošády nestojí v pozici šach
  6. král a vybraná věž musí stát na stejné řadě

Věž může přecházet přes ohrožené pole nebo může být ohrožena nepřátelskou figurou. Rošáda patří mezi tahy králem. Pokud hráč neprovede rošádu v souladu s pravidly a soupeř tuto skutečnost reklamuje, musí hráč namísto rošády provést jiný tah králem (například může udělat rošádu na opačnou stranu). Pokud není možný žádný jiný tah králem v souladu s pravidly, může udělat libovolný jiný tah (tzn. nemusí nezbytně hrát věží).

Pokud neplatí podmínka (1) a (2), je zakázáno provést příslušnou rošádu navždy (do konce partie). Pokud nejsou splněny podmínky (3) až (5) je zákaz udělat rošádu pouze dočasný.

Podmínka (6) byla Mezinárodní šachovou federací přijata až roku 1972, aby se znemožnilo provádět rošádu vertikálně pomocí pěšce proměněného na sloupci e ve věž. Tento způsob rošády byl „objeven“ nizozemským šachistou Maxem Pamem a použit jeho krajanem Timem Krabbé v jedné žertovné šachové úloze.[1]

V kompozičním šachu se rošáda vždy považuje za povolenou, pokud nelze retrográdní analýzou prokázat, že před dosažením úvodní pozice úlohy bylo králem či věží pohnuto.

Opačné rošády[editovat | editovat zdroj]

a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
c8 černý věž
d8 černý dáma
f8 černý věž
g8 černý král
a7 černý pěšec
b7 černý pěšec
d7 černý střelec
e7 černý pěšec
f7 černý pěšec
g7 černý střelec
d6 černý pěšec
f6 černý jezdec
g6 černý pěšec
e5 černý jezdec
h5 černý pěšec
d4 bílý jezdec
e4 bílý pěšec
h4 bílý pěšec
b3 bílý střelec
c3 bílý jezdec
e3 bílý střelec
f3 bílý pěšec
a2 bílý pěšec
b2 bílý pěšec
c2 bílý pěšec
d2 bílý dáma
g2 bílý pěšec
c1 bílý král
d1 bílý věž
h1 bílý věž
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
Typická pozice s opačnými rošádami, vznikla z dračí varianty sicilské obrany

Opačné rošády je situace, kdy obě strany udělaly rošádu a každá na jinou stranu. Tím pádem jedna udělala krátkou rošádu, druhá dlouhou rošádu. Toto postavení krále ve většině případů určuje plán hry, jelikož obě strany mohou bezstarostně útočit na soupeřova krále pěšci i ostatními figurami, bez obav o oslabení postavení vlastního krále. Jsou však i případy, kdy při opačných rošádách není útok na soupeřova krále dobrým plánem (například pokud stále ještě probíhá boj o centrum).

Zvláštnosti[editovat | editovat zdroj]

  • rošáda je jediný tah, při kterém se současně pohybují dvě figury stejné barvy
  • s výjimkou postupu pěšců rovně vpřed je to jediný tah, při kterém nemůže být odstraněna ze šachovnice žádná figura
  • podmínky provedení jsou u rošády stanoveny mimo jiné i minulostí hrané partie (tj. zda bylo nebo nebylo táhnutou určitou figurou); kromě ní se tato zvláštnost vyskytuje už jen u tahu en passant
  • dvě zcela identická postavení figur, ale s rozdílnými právy provést rošádu, se chápou od roku 1964 dvě různá postavení
  • nelze žádným způsobem vrátit v dalším tahu postavení figur do postavení před provedením rošády, podobně, jako u tahů pěšce.
  • je to jediný tah, kdy může věž při svém pohybu přeskočit jinou figuru (krále)
  • mimo odtažného šachu je to jediný tah, kdy lze dát tahem krále šach nebo mat.

Smysl rošády[editovat | editovat zdroj]

V počáteční fázi šachové partie se obvykle hraje o vládnutí středu šachovnice. Středoví pěšci jsou vysunuti vpřed a král je bez jejich ochrany ve středu šachovnice v nebezpečí. Věže v této fázi hry stojí uvězněny na okraji šachovnice. Rošáda je velmi dobrý způsob, jak se vypořádat s těmito slabinami. Jediným tahem lze krále skrýt na kompaktní obranou řadu pěšců a zároveň rychle dostat do hry jednu z věží.

Krátká rošáda bývá považována za bezpečnější než dlouhá rošáda. Při dlouhé rošádě je trochu obtížnější bránit dlouhou řadu pěšců, neboť např. pěšec ve sloupci a není vůbec chráněn. Obvykle bývá 8 malých rošád v 10 partiích. Dlouhá rošáda se používá jen zřídka.

Pokud provedou bílý a černý rošády na opačné strany (jako se často stává v tzv. dračích variantách), následuje obvykle velmi prudký boj, neboť protivník může nasadit do útoku řadu pěšců bez nebezpečí oslabení pozice vlastního krále.

Příklad rošády[editovat | editovat zdroj]

Rošáda je jediný tah, při kterém věž může přeskočit jinou figuru. To může někdy vést k zvláštním situacím.

a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
c8 černý střelec
d8 černý král
g8 černý jezdec
h8 černý věž
a7 černý pěšec
c7 černý pěšec
f7 černý pěšec
g7 černý pěšec
h7 černý pěšec
c6 černý pěšec
c5 černý pěšec
e4 bílý pěšec
c3 bílý jezdec
f3 bílý pěšec
a2 bílý pěšec
b2 černý věž
c2 bílý pěšec
g2 bílý pěšec
h2 bílý pěšec
a1 bílý věž
e1 bílý král
f1 bílý střelec
h1 bílý věž
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
11. 0-0-0+ !
a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
c8 černý střelec
d8 černý král
g8 černý jezdec
h8 černý věž
a7 černý pěšec
c7 černý pěšec
f7 černý pěšec
g7 černý pěšec
h7 černý pěšec
c6 černý pěšec
c5 černý pěšec
e4 bílý pěšec
c3 bílý jezdec
f3 bílý pěšec
a2 bílý pěšec
b2 černý věž
c2 bílý pěšec
g2 bílý pěšec
h2 bílý pěšec
c1 bílý král
d1 bílý věž
f1 bílý střelec
h1 bílý věž
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
… a černý ztrácí věž!

Černý v uvedeném případu netuší, že se dopustil vážné chyby, neboť bílý jej v dalším tahu připraví o jeho věž.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GROOT, Pieter de. De niet bestaande ellenlage rokade [online]. 2006, [cit. 2008-02-23]. Dostupné online. (nizozemsky)