Rhinitis medicamentosa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Rhinitis medicamentosa (RM, česky medikamentózní rhinitida či medikamentózní rýma) je stav opětovného překrvení sliznice nosní způsobený dlouhým používáním povrchových dekongescencií (např. nosních sprejů obsahujících oxymetazolin, fenylefrin, xylometazolin nebo nafazolin), které stahují cévy ve sliznici.

Projevy[editovat | editovat zdroj]

Stav se objevuje typicky po 5 až 7 dnech používání léčiv. Pacienti pak často zkouší zvyšovat jak dávku, tak i četnost aplikace léčiva, čímž RM ještě zhoršují. Otok v nose způsobený opětovným překrvením může nakonec vyústit v trvalou hyperplazii, která může blokovat dýchání nosem a vyžadovat chirurgické odstranění.[1]

Patofyziologie[editovat | editovat zdroj]

Byť není mechanismus RM zatím objasněn, existuje pro něj několik teorií.

Sympatomimetické aminy, například fenylefrin a pseudoefedrin, stimulují alfa a beta adrenergní receptory. Na začátku dominuje vazokonstrikční účinek alfa-receptorů. Tento efekt pak nejprve klesá a následně se vyvíjí vazodilatace stimulací beta-receptorů.[2]

Deriváty imidazolaminu, například oxymetazolin, mohou mít vliv na zápornou zpětnou vazbu v endogenní produkci norepinefrinu. Proto se po přerušení dlouhodobého používání objeví neadekvátní vazokonstrikce v nosní sliznici (aktivitou sympatiku) a dominance aktivita parasympatiku může vést ke zvýšené sekreci a nosnímu edému.[3][4]

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Léčba RM spočívá ve vysazení příslušného léčiva (nosního spreje apod.). Lze použít jak náhlé, tak postupné vysazování. Příznaky překrvení a plného nosu lze potlačit nebo neutralizovat protizánětlivými léčivy (např. mometazon-furoátem 1-2× denně po několik týdnů). Ve velmi závažných přápadech mohou být potřeba orálně podávané steroidy, např. prednisolon. Mohou pomoci i orální dekongescencia, například pseudoefedrin.

Studie ukázala, že benzalkoniumchlorid, který se často přidává do nosních sprejů, medikamentózní rýmu zhoršuje dalším zesilováním otoku.[5]

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Mezi důvody, které vedou k nadužívání povrchových dekongescencií patří:

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rhinitis medicamentosa na anglické Wikipedii.

  1. Rhinitis Medicamentosa, morbidity
  2. Passali D, Salerni L, Passali G, Passali F, Bellussi L (2006) Nasal decongestants in the treatment of chronic nasal obstruction: efficacy and safety of use. Expert Opin Drug Saf 5(6):783–790.
  3. Lacroix J (1989) Adrenergic and nonadrenergic mechanisms in sympathetic vascular control of the nasal mucosa. Acta Physiol Scand Suppl 581:1–63
  4. Elwany S, Stephanos W (1983) Rhinitis medicamentosa—an experimental histopathological and biochemical study. ORL J Otorhinolaryngol Relat Spec 45(4):187–194
  5. Benzalkonium chloride in a decongestant nasal spray aggravates rhinitis medicamentosa in healthy volunteers Graf P., Hallen H., Juto JE., Clin Exp Allergy, 1995; 25 (5):395-400.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bernstein IL: Is the use of benzalkonium chloride as a preservative for nasal formulations a safety concern? J Allergy Clin Immunol 2000 Jan; 105(1 Pt 1): 39-44.
  • Black MJ, Remsen KA: Rhinitis medicamentosa. Can Med Assoc J 1980 Apr 19; 122(8): 881-4.
  • Elwany SS, Stephanos WM: Rhinitis medicamentosa. An experimental histopathological and histochemical study. ORL J Otorhinolaryngol Relat Spec 1983; 45(4): 187-94.
  • Fleece L, Mizes JS, Jolly PA, Baldwin RL: Rhinitis medicamentosa. Conceptualization, incidence, and treatment. Ala J Med Sci 1984 Apr; DA - 19840716(2): 205-8.
  • Graf P: Adverse effects of benzalkonium chloride on the nasal mucosa: allergic rhinitis and rhinitis medicamentosa. Clin Ther 1999 Oct; 21(10): 1749-55.
  • Graf P, Hallen H, Juto JE: Benzalkonium chloride in a decongestant nasal spray aggravates rhinitis medicamentosa in healthy volunteers. Clin Exp Allergy 1995 May; 25(5): 395-400.
  • Lin CY, Cheng PH, Fang SY: Mucosal changes in rhinitis medicamentosa. Ann Otol Rhinol Laryngol 2004 Feb; 113(2): 147-51.
  • Mabry RL: Rhinitis medicamentosa: the forgotten factor in nasal obstruction. South Med J 1982 Jul; 75(7): 817-9.
  • Wang JQ, Bu GX: Studies of rhinitis medicamentosa. Chin Med J (Engl) 1991 Jan; 104(1): 60-3.