Reina Regente (1906)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Reina Regente v roce 1912
Reina Regente v roce 1912
Základní údaje
Vlajka
Typchráněný křižník
Jméno podleMarie Kristýna Rakouská
Zahájení stavby19. března 1897
Spuštěna na vodu20. září 1906
Uvedena do služby8. října 1910
Osudvyřazen v prosinci 1926
PředchůdceExtremadura
NásledovníkNavarra
Takticko-technická data
Výtlak5287 t (standardní)
5871 t (plný)
Délka102,7 m (mezi svislicemi)
110,9 m (celková)
Šířka16,1 m
Ponor4,95 m
Pohon12 kotlů
2 parní stroje s trojnásobnou expanzí
2 lodní šrouby
11 000 hp
Palivo1190 tun uhlí
Rychlost19,5 uzlů (36,1 km/h)
Posádka497
Pancíř51–90mm paluba s 68–120mm konci
75mm štíty děl
90mm velitelská věž
Výzbroj10× 152mm kanón (2×2, 6×1)
12× 57mm kanón (12×1)
8× 37mm kanón (8×1)

Reina Regente byl chráněný křižník španělského námořnictva. Ve službě byl v letech 1910–1926. Za první světové války byl využíván k výcviku.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Reina Regente

Křižník Reina Regente postavila španělská loděnice Arsenal del Ferrol ve Ferrolu. Kýl byl založen 19. března 1897. Křižník byl na vodu spuštěn 20. září 1906 a do služby byl přijat 8. října 1910. Stavba křižníku trvala třináct let a v době dokončení již byl zastaralý.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Reina Regente

Hlavní výzbroj křižníku představovalo deset 150mm/48 kanónů TR Gonzales de Rueda, z toho čtyři ve dvoudělových věžích na přídi a na zádi a šest umístěných po jednom a krytých štíty. Doplňovalo je dvanáct 57mm/42 kanónů Nordenfelt a osm 37mm/27 kanónů Maxim. Pohonný systém tvořilo dvanáct kotlů Belleville a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 11 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Neseno bylo 1190 tun uhlí. Nejvyšší rychlost dosahovala 19,5 uzlu.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c REINA REGENTE protected cruiser (1910) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 440. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]