Radnice v Jílovém u Prahy
| Radnice v Jílovém u Prahy | |
|---|---|
 Radnice – budova s věží a soudní budova v SZ části náměstí | |
| Účel stavby | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotické jádro, radnice později přestavěná v barokním slohu[2] |
| Výstavba | 14. století[2] |
| Přestavba | 1723–1724; 1888[1] |
| Materiály | kámen, cihla, malta |
| Současný majitel | město Jílové u Prahy |
| Poloha | |
| Adresa | Jílové u Prahy, Masarykovo náměstí č.p. 1,  Česko |
| Souřadnice | 49°53′43,37″ s. š., 14°29′34,33″ v. d. |
  Radnice v Jílovém u Prahy Radnice v Jílovém u Prahy na mapě ČR | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 46860/2-2258 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Radnice v Jílovém u Prahy je reprezentativní, architektonicky a urbanisticky významná a charakteristická městská účelová budova s dominantní věží,[1] vhodně zakomponovaná do Masarykova náměstí, kde sídlí městský úřad.[4][pozn. 1] Dle datování věžního zdiva se jedná v jádře o gotickou stavbu z konce 14. století,[4] která v průběhu staletí prošla v několika etapách stavebními úpravami. (Významná byla barokní přestavba provedená J. Klementem, jež se uskutečnila v letech 1723 až 1724 a pak i novější úpravy z roku 1888.[1]) Architektonicky se jedná o památkově chráněný[pozn. 2] objekt; předmětem ochrany je areál zahrnující radnici[1] (Jílové u Prahy čp. 1) s věží (tzv. „dům věže“[1]); soudní budovu[1] a vymezené pozemky.[4]
Využití objektu[editovat | editovat zdroj]
Do konce 17. století sloužil objekt jako měšťanský dům, pak to byla radnice, v období od roku 1948 do 90. let 20. století pak sídlo MěNV, nyní (2021) tento objekt slouží pro potřeby městského úřadu Jílové u Prahy.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jílové u Prahy disponovalo radnicí už v době, která spadá do období označovaném jako pozdní gotika.[pozn. 3] Radnice stála na místě domů č.p. 20 a č.p. 21.[2] O renesanční radnici přišlo město (na dlouhou dobu) při požáru v roce 1636.[2]
V době vrcholně středověké Prahy členové starého, mocného a bohatého patricijského pražského rodu (na Starém Městě) Velflovicové drželi ve svých rukou významné městské úřady. V průběhu 14. století se rozdělili do několika rodových větví a kromě vlivných funkcí a nemovitostí v Praze získali do vlastnictví také četné venkovské statky v blízkém okolí Prahy. A byli to právě Velflovicové, kdo ve 14. století založili věžovou tvrz na náměstí v Jílovém u Prahy, aby zde nejspíše mohla fungovat rychta.[2]
Objekt v roce 1686 zakoupil (spolu s ostatními budovami bývalého Beníkovského panství) baron z Engelflussu.[2] Vleklé spory nového vlastníka nemovitosti se zástupci města ukončil až odkup celého jeho majetku tehdejším primátorem města (pražským měšťanem) Ignácem Ferdinandem Schönpflugem (z Gamsenbergu).[2] A byl to právě on, kdo věž daroval obci za účelem vybudování radnice.[2]
Nezastřešená věž v havarijním stavu byla urychleně opravena a v roce 1708 rozhodli jílovští radní o dostavbě horního patra, kde měla být zbudována radní síň.[2] V roce 1712 usnesení podruhé zopakovali a v roce 1724 již byla radnice v novější podobě dokončena.[2] (Z tohoto roku také pochází radniční průčelí.[2])
Dalších úprav se radnice dočkala v roce 1854, kdy byla k radniční věži přistavena vedlejší budova a v roce 1855 vězení.[2]
Po sametové revoluci, počátkem 90. let dvacátého století, došlo (za finanční pomoci státu z Programu regenerace městských památkových zón) k rozsáhlé rekonstrukci celého radničního komplexu.[2] Poslední část této obnovy (budova vězení) radnice byla skončena v roce 1997.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Radnice v Jílovém u Prahy je zděná omítaná[4] jednopatrová budova[1] se dvěma křídly[1] postavená na půdorysu písmene „L“ nacházející se na severozápadní straně[4] Masarykova náměstí. Budova na své severní a jižní straně navazuje na průběžnou frontu ostatních domů nacházejících se na jílovském náměstí.[4] Radnice je postavena ve svažitém terénu, jehož vliv (patrný hlavně v radniční části objektu) je eliminován zvýšeným přízemím a suterénem.[4] V místě styku západního a jižního křídla (na severovýchodním nároží objektu) se nachází trojpatrová hranolová[1] věž.[4] Dům je rozdělen (co se týče funkce) na dvě části: „radniční“ a „soudní“.[1] K „radniční“ části náleží jižní křídlo (s věží) vystavěné na hloubkové parcele.[4] „Soudní“ křídlo (s průjezdem pro silnici[1] a průchodem pro pěší) je obrácené směrem do náměstí.[4]
Věž[editovat | editovat zdroj]
Věžní okna do náměstí[editovat | editovat zdroj]
Trojpatrová hranolová věž má dvě svislé okenní osy.[1] Obdélná věžní okna směřující do náměstí jsou v každém patře jinak ozdobena:
- V přízemí věže je mezi oběma okny (rámovanými jen jednoduchými šambránami[1]) osazen kamenný český erb ve své horní části zakončený písmenem „W“ a korunou.[4]
- Věži opticky dominuje pár oken prvního patra. Zmíněná okna jsou v čelní fasádě věže největší. Jsou orámována kamennými profilovanými šambránami s parapetními římsami, výplněmi s vpadlými poli a ozdobnými suprafenestrami s rovnou, trojúhelníkem proloženou profilovanou[1] římsou.[4] Mezi těmito výraznými věžními okny se nachází obdélníkové pole lemované štukovým rámem[1] (profilem), který je na své horní straně završen obloukem.[4][pozn. 4] Uvnitř pole je malba Svatého Floriána.[4]
- Okna druhého věžního patra mají kamenné pásové šambrány s lištami, parapetními římsami, štukovou čabrakou, ušima a ozdobnými suprafenestrami s rovnou, segmentem proloženou profilovanou[1] římsou.[4]
- Okna nejvyššího (třetího) patra (orámovaná jen jednoduchými šambránami[1]) těsně pod střechou věže jsou ozdobena kamennými pásovými šambránami s lištami, jsou vybavena parapetními římsami a na svém vrcholu pak doplněna výraznými klenáky.[4] Mezi těmito okny 3. patra věže je osazen nápadný kulatý černý hodinový ciferník[1] po obvodě opatřený výraznými zlacenými římskými ciframi.[4]
Věžní hodiny[editovat | editovat zdroj]
Ciferníky hodin jsou „prokopírovány“ i do zbývajících tří stran hranolové věže.[1][1] Ostatní fasády věže, které nesměřují na náměstí, jsou bez oken.[1] Jediným jejich zdobným prvkem jsou rustikované lizény, které jsou mírně odsazeny od věžních nároží.[4][pozn. 5]
Střecha radniční věže[editovat | editovat zdroj]
Radniční věž je kryta mansardovou prejzovou střechou[1] s okosenými nárožími, jež jsou rovněž kryty prejzy.[4] Střecha radniční věže pokračuje ve svém středu plechovou vížkou (kruhového průřezu)[1] s lucernou (zvonkem) a cibulovitou bání, makovicí a ozdobným křížkem.[4] Povětrnostně namáhané části vížky jsou kryty mědí.[4][pozn. 6]
Věžní přístavba[editovat | editovat zdroj]
K radniční věži byla na její jižní straně „přistavena“ jednopatrová „věžní přístavba“.[1] Ta disponuje jenom jednou okenní osou, je kryta prejzovou mansardovou střechou a její nároží je rovněž (obdobně jako celá radniční věž) ozdobeno lizény, respektive v omítce naznačeným nárožním bosováním.[1]
Radniční křídlo[editovat | editovat zdroj]
Směrem do náměstí má fasáda radničního křídla tři svislé okenní osy. Další okenní osa, jež se přimyká k věžní přístavbě, má v přízemí namísto okna vstupní dveře s kulatou horní hranou. Zbylá trojice oken v přízemí radničního křídla je rovněž ve svých horních hranách kulatě zakončena. Okna v patře jsou oproti těm v přízemí stroze obdélná. Veškerá okna mají kamenné ostění a jsou orámována jednoduchými nevýraznými pásovými šambránami.[4] Fasáda radničního křídla nese členící, zdůrazňující a ozdobné prvky, jimiž jsou:[4]
- kamenný sokl,
- suterén s pásovou rustikou,
- rustikované lizény odsazené od nároží,
- kordónová římsa mezi přízemím a patrem a
- korunní římsy.[4]
Křídlo je kryto sedlovou střechou.[1]
Soudní křídlo[editovat | editovat zdroj]
Směrem do náměstí[editovat | editovat zdroj]
Fasáda soudního křídla má celkem osm pravidelně rozmístěných svislých okenních os.[4] Dvě krajní osy přimykající se k radniční věži mají v přízemí místo oken silniční průjezd.[4] Třetí svislá okenní osa (počítáno směrem od věže radnice) je v suterénním vysokém soklu „přerušena“ průchodem pro pěší.[4] Jinak je fasáda soudního křídla objektu členěna nápadně vysokým soklem s kvádrovou rustikou,[4] přízemí a patro horizontálně zdobí profilovaná kordónová římsa[4] a v podstřeší křídla se pak nachází korunní římsa.[4] Okna soudního křídla jsou ozdobena jednoduchými pásovými šambránami s lištami a mají úzké parapetní římsy.[4] Ve vikýřích v mansardové střeše jsou ve všech osmi okenních osách menší obdélná okna krytá prejzy.[4]
Směrem do dvora[editovat | editovat zdroj]
Fasáda soudního křídla směrem „do dvora“ má jen sedm svislých okenních os.[1] Okna jsou částečně nepravidelně rozmístěna,[1] v přízemí se nacházejí dva portálky s nadsvětlíky.[1] Ty jsou přístupné po předloženém schodišti a rampě.[1] Okna v prvním patře jsou opět vybavena jednoduchými pásovými šambránami s lištami, ale postrádají parapetní římsy.[4] Ve vikýřích v mansardové střeše jsou ve všech sedmi okenních osách menší obdélná okna krytá prejzy.[4] Křídlo je kryto sedlovou střechou [1] s mansardou.
Silniční průjezd[editovat | editovat zdroj]
Vysoký portál silničního průjezdu v soudním křídle objektu je ze strany k náměstí klenutý mírně lomeným lancetovým obloukem.[4] Na opačné (dvorní) straně (vzdálené od náměstí) je portál silničního průjezdu sklenutý již jen prostým půlkruhovým obloukem.[4]
Průchod pro pěší[editovat | editovat zdroj]
Paralelně s vozovkou vedoucí silničním průjezdem vede i osa průchodu určeného pro chodce, který je zakomponován ve vysokém soklu soudního křídla objektu. Z radniční strany i ze strany opačné (dvorní) je průchod pro pěší vybaven nižším obdélným portálkem nad kterým je umístěno malé přízemní okno v jeho nadpraží.
Dvorní křídlo[editovat | editovat zdroj]
Jako dvorní je označováno křídlo radničního objektu, které vybíhá západním směrem souběžně s osou silnice, jež prochází silničním průjezdem umístěným v soudním křídle radnice. Fasády dvorního křídla nejsou zdobné a kromě jednoduchého soklu ani nikterak členěné. Jejich strohost ostře kontrastuje s fasádami obrácenými do náměstí. Všechna okna jsou vertikálně protáhle obdélná bez parapetů a jakéhokoliv orámování. Trojúhelný západní štít dvorního křídla má hladkou omítku.[4] Toto dvorní křídlo je kryto sedlovou střechou s volskými oky.[4] Jako střešní krytina je použita římská betonová probarvená taška.[4]
- Radniční komplex v Jílovém u Prahy (dvorská strana)
-
Detailní pohled na silniční průjezd a průchod pro pěší -
Vpravo dvorské křídlo radnice -
Celkový pohled na radniční komplex od západní strany
,_radnice_od_z%C3%A1padu.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Adresa objektu: Jílové u Prahy, Masarykovo náměstí č. p. 1, 254 01 Jílové u Prahy, Česko.
- ↑ Objekt je památkově chráněn jako kulturní památka rejstříkové číslo „ÚSKP 46860/2-2258 - radnice“ od 5. května 1958.[4] Od 24. listopadu 1988 je památkově chráněna plocha rejstříkové číslo „ÚSKP 3132 - Ochranné pásmo pro dochované historické prostředí sídlištního celku města Jílové u Prahy“.[4] Celek plošně požívá památkové ochrany jako památková zóna „č. ÚSKP 2128 - Jílové u Prahy“ od 10. září 1992.[4]
- ↑ Gotickou architekturu možno z časového hlediska rozdělit na tři epochy:[5]
- ↑ Pod tímto štukovým rámem (s obrazem Svatého Floriána) byl ještě v roce 1970 dle popisu patrný, ale již nepříliš zřetelný, plechový městský znak.[1]
- ↑ Pramen z roku 1970[1] v této souvislosti uvádí, že stěny radniční věže jsou ozdobeny v omítce naznačeným nárožním bosováním.[1]
- ↑ Pramen[1] z roku 1970 uvádí, že na vrcholu báně vížky se nachází korouhvička v podobě českého lva.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al HAUSNEROVÁ, M. Evidenční list nemovité kulturní památky; Kraj: Středočeský; Obec: Jílové; Okres: Praha–Západ; Pořadové číslo: 2258/1–2; Název památky: Areál (1. radnice s věží; 2. soudní budova) [online]. Metainformační systém (MIS), 1970-03 [cit. 2021-02-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Památky a zajímavosti (Jílové u Prahy) – Radnice [online]. Web Místopisy cz [cit. 2021-02-09]. Mezi nejstarší a historicky nejcennější budovy města patří radnice, postavená ve 14. století, později přestavěná v barokním slohu.. Dostupné online.
- ↑ a b PODLAHA, Antonín, Dr. Soupis 28 (Vinohrady) — Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Vinohradském od pravěku do počátku XIX. století; vydává Archeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění řízením svého předsedy Josefa Hlávky. XXVII. Politický okres Vinohradský (S 218 vyobrazeními v textu); napsal Dr. Antonín Podlaha (1865–1932); Tiskem Aloisa Wiesnera (1852–1924); Praha 1908; Nákladem Archeologické komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění [online]. Web Academia edu, 1908 [cit. 2021-01-18]. Ke stažení ve formátu *.pdf; Strany: 54, 58 (z celkových 170 stran). Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap Radnice (Jílové u Prahy) [online]. [cit. 2021-02-08]. Katalogové číslo: 1000159391; Kraj: Středočeský kraj; Okres: Praha-západ; Obec: Jílové u Prahy; Katastrální území: Jílové u Prahy; Adresa: Masarykovo náměstí č.p. 1. Dostupné online.
- ↑ a b c d NĚMEC, Václav; KONEČNÁ, Veronika. Gotické umění v Českých zemích [online]. Web Dějepis com [cit. 2021-02-09]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ČIHÁK, Leopold. Paměti král. horního města Jílového a jeho zlatých dolů. V Jílovém: L. Čihák, 1898. 426, XVII stran, (7) l. obr. příloh; strany: 254 až 270
- ČIHÁK, Leopold. Paměti král. horního města Jílového. Díl 2, Místopis a historie jednotlivých domů. Jílové: nákladem vlastním, 1913; 191 stran.
- ČIHÁK, Leopold. Paměti král. horního města Jílového a jeho zlatých dolů. Praha 1948, strany: 160 až 163
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radnice v Jílovém u Prahy na Wikimedia Commons - PODLAHA, Antonín, Dr. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Vinohradském od pravěku do počátku XIX. století (Strany: 54, 58) [online]. Archeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění řízením svého předsedy Josefa Hlávky. XXVII. Politický okres Vinohradský (S 218 vyobrazeními v textu), 1908 [cit. 2021-01-19]. Polský Web: Repozytorium Biblos Pk Edu PL; Ke stažení ve formátu *.pdf (37 Mbytes; 170 stran textu). Dostupné online.
