R-2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
R-2
Náres R-2

R-2 byla jedna z prvních sovětských balistických raket krátkého doletu, v kódu NATO označována jako "SS-2 Sibling" a v sovětském vojenském typovém označení GRAU měla index 8Ž38.

Raketa byla vyvíjena od roku 1948 pod vedením Sergeje Koroljova a její letové zkoušky probíhaly v letech 19491951 na kosmodromu Kapustin Jar. Šlo o vylepšenou verzi rakety R-1, která byla v podstatě sovětskou kopií německé V-2. Přestože design rakety byl ještě do jisté míry ovlivněn německou technologií, obsahoval již celou řadu sovětských řešení. Hlavní vylepšení oproti R-1 představovala o více než 50% zvýšená nosnost spolu se zdvojnásobením doletu (na 600 km), jako např. i schopnost oddělování bojové hlavice od těla rakety. Raketa měla také nový motor RD-101 (konstruktér Valentin Gluško).

Ve výzbroji sovětské armády byla raketa mezi lety 19511959. Modifikace německé rakety V-2 používaná Sověty na vědecko-výzkumné účely měla označení R-2A.[1] V roce 1957 byla licence na výrobu rakety odevzdána Číně a stala se tak základem pro první čínskou balistickou raketu Dong Feng.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola S obavami ke Stalinovi, s. 20. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]