Růžena Marková
| Růžena Marková Růžena Maagová | |
|---|---|
.png) Marková v roce 1951 | |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 6. ledna 1931 (93 let) |
| Místo narození |  Československo |
| Stát | Československo |
| Sportovní údaje | |
| Klub | Sokol Dynamo Slavia (1950-52) DSO/TJ Dynamo Praha (1952-63) |
| Trenéři | Ladislav Čermák (Dynamo) |
| Disciplína | plavání |
| Pref. plavecký styl | kraul |
| Účast na LOH | bez účasti |
| Údaje v infoboxu aktuální k roku 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Růžena Marková rozená Maagová (6. ledna 1931) je bývalá československá a česká sportovní plavkyně.
Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]
Pro československé závodní plavání jí objevil trenér Ladislav Čermák, ke kterému chodila na hodiny plavání teprve od svých 18 letech.[1] Během necelého roku se z neplavce vypracovala na přední českou plavkyni na střední tratě.[2] Trénovala na žofínské plovárně a v zimě v bazénu hotelu Axa. Její hlavní disciplínou bylo 400 volný způsobem neboli kraulem. Po celou sportovní kariéru závodila za pražský klub Dynamo (dříve a potom SK Slavia Praha).
Její raketový vstup na československou ženskou plaveckou scénu se datuje od letní sezony 1950. Na srpnovém mistrovství republiky nejprve vyrovnala letitý československý rekord na 400 m volný způsob Gertrúdy Čechové[3] – 6:15,0 plavaný znakem a na podzim československý rekord vylepšila 6:01,0.[4] V roce 1952 překonala o 3 sekundy i neuznaný rekord Irmy Schramkové 5:43,8 z roku 1938 – rekord nebyl po roce 1945 uznán pro německou národnost Schramkové.
Jako československá rekordwoman na všech tratích volným způsobem nestartovala na olympijských hrách v Helsinkách v roce 1952. Na své nejsilnější trati 400 m stále ztrácela skoro 20 vteřin v průměru na nejlepší závodnice. Vítězná Maďarka Valérie Gyengeová zaplavala v Helsinkách ve finále čas 5:12,1 s.
V roce 1954 startovala na mistrovství Evropy v italském Turíně. Na 100 m volný způsob útočila na svůj osobní rekord, ale k postupu z rozplaveb jí zaplavaný čas 1:10,9 nestačil. Na 400 m volný způsob zaostala hluboko za svým osobním rekordem a nepostoupila z rozplaveb do dalších bojů.
Od roku 1955 závodila pod jménem Marková. V závěru roku se vyjádřila k problémům v plaveckém sektoru mezi lety 1951-1952, který vedl k rozkladu tradičních plaveckých oddílu: "Došlo k reorganizacím tělovýchovy. Do Dynama jsem najednou patřila jediná, další plavci se stali členy jednot ve svých závodech, v nichž neměli trenéra, tréninkové podmínky. Vzniklo nespočet plaveckých oddílů – zhruba 50 registrovaných oddílu v ČSR před rokem 1951 vzniklo během jednoho roku přes 500 plaveckých oddílů. Plavecké oddíly se totiž zakládaly vlastně jenom kvůli těmto výborným jednotlivcům, avšak jejich práce byla jen papírová."[5]
Počátkem roku 1956 figurovala v předběžné nominaci na olympijské hry v Melbourne,[6] ale v průběhu roku začala výkonnostně stagnovat a navíc její rekordy začala postupně umazávat mladá Marta Skupilová. Na prosincové olympijské hry nakonec nejela.
V roce 1958 startovala na mistrovství Evropy v maďarské Budapešti. Na 400 m volný způsob doplavala daleko za svým osobním rekordem a nepostoupila z rozplaveb do dalších bojů. S polohovou štafetou 4×100 m skončila na 7. místě.
V roce 1960 napotřetí sportovní funkcionáře o nominaci na olympijské hry v Římě nepřesvědčila. Sportovní kariéru ukončila v roce 1964.