Ptolemaios IX. Sótér II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ptolemaios IX. Sótér II.
Lathyrhos
Pravděpodobná busta Ptolemaios IX. Sótér II.
Pravděpodobná busta Ptolemaios IX. Sótér II.
Doba vlády116-107; 88-81 př.n.l
Rodné jméno
<
p
t
wAl
M
iisanxt
N17
p
t
HN36
>
Trůnní jméno
<
mnxnTrZ1nTrD39
z
N36
nw
t
Aa27F44
n
A40sxmC12C2stp
ir
Aa11
n
>
[1]
 Narozen společně s živým Apisem, dvojčetem se synem Isis
Jméno obou paní
G16sxa
a
Y1
swwtG14f
D2
Z1g
pr
t
f
Z1
f
V15
f
S42wADU31SwP8
ManželkaKleopatra IV. Philometors
<
p
t
wAl
M
iisanxD&t&N17 p
t
HN36
>
PotomciBerenice III. královna Egypta,
A46V30
N21 N21
<
r
p
a
G36W14W14W14D56G1r
n
M17M17W11
t H8
>

Ptolemaios XII. Neos Dionýsos, Král Egypta, Kleopatra V. Cleopatra V Tryphaena královna Egypta (manželka Ptolemaie XII.)
OtecPtolemaios VIII. Euergetés II.
MatkaKleopatra III.
G14S38t
H8
V30
N16
N16
<
N29
l
M17V4G1p
D46
r
G1t
H8
>
[1]
Narození143/2 př.n.l.
ÚmrtíProsinec 81 př.n.l. ve věku ~62 roků
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ptolemaios IX. Sótér II. („Vykupitel“, řecky Πτολεμαίος Θ' Σωτήρ Β') byl egyptský faraon z dynastie Ptolemaiovců. Ptolemaios IX. vládl v letech 116110, 109107 a 8881 př. n. l., jeho vláda byla dvakrát přerušena jeho bratrem Ptolemaios X. Alexandros.[2][3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Ptolemaios IX a Kleopatra III. před bohyní Hathor
stříbrná tetradrachma Ptolemaia IX. přibližně z roku 109 př. n. l.

Ptolemaios IX. Sótér II., který si vladařské jméno vzal po svém předchůdci a zakladateli ptolemiovského rodu Ptolemaiu I. Sótéru, se po smrti svého otce Ptolemaia VIII., který si přál, aby se jeden z jeho synů stal spoluvládcem své matky Kleopatra III. Egyptské. Kleopatra III. si však nejprve zvolila svého mladšího syna Ptolemaia Alexandra, avšak alexandrijský lid je donutil, aby k vládě připustila staršího Ptolemaia IX. Sótéra II.. Ten se poté oženil se svojí sestrou Kleopatrou IV. avšak Kleopatra III. ji později vypudila a prosadila, aby její místo zaujala Kleopatra V. Seléna. Královna Kleopatra III. později rozšířila, že se Ptolemaios IX. pokusil Kleopatru Selénu zabít a roku 110 př. n. l. se jí ho podařilo sesadit a na jeho místo spoluvládce dosadit svého oblíbeného syna Ptolemaia X. Alexandra.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Mocenské spory eskalovaly odchodem Kleopatry III. na Kypr, kde chtěla s pomocí Selukovce Antiocha IX. zformovat armádu a po několika dalších pokusech získat spojence se postavila proti synovi Sótérovi II. v bitvě v Sýrii. Zprávy o té době jsou dost neurčité a nakonec je uzavřela a smrt Kleopatry III. 31.10.101 př.n l. Další zmínky o Alexandrovi po smrti matky se našly jen ve zlomcích papyrusů v oáze Fajum, datované ~97 př.n.l. Egyptské povstání v roce 91 př.n.l. způsobilo, že Ptolemaios X. Alexandros ztratil kontrolu nad jihem země. V roce 88 př.n.l. ho pak lidé vyhnali z Alexandrie a na trůn povolali Ptolemaia IX. Ptolemaios X. postavil armádu s římskou pomocí a napadl Kypr, ale byl zabit při cestě na moři. Podle [4][5][2] byl Ptolemaios X. Alexandros I. mentální nemocný "degenerát"[p 1] Až teprve když Ptolemaios X. padl roku 88. př.n.l. v bitvě u Kypru, mohl se Ptolemaios IX. vrátit zpět a s konečnou platností se ujmout vlády.[2]Návrat Sótéra II. na trůn a zbývajících ~8 roků se odehrával v dalších etnických vzpourách převážně iniciovaných v Thébách.
Památky zachované z období vlády Sótéra II. pochází převážně z roků 116-107 př.n.l. v chrámu v Dendeře. Přistavěl pylon v malém chámu v Madinet Habu. Zemřel ve věku 62 roků 80/1 př.n.l.[2]


Nástupnictví[editovat | editovat zdroj]

Rozsah římské expanze od 218 př.n.l.

Po smrti Ptolemia IX. na trůn nastoupila jeho dcera Bereníké III., která vládla přibližně jeden rok. Poté byla donucena ke sňatku se svým nevlastním synem Alexandrem, který dále vládl jako Ptolemaios XI. Alexandros II. avšak o devatenáct dní později ji nechal zavraždit.[2] On sám vládl necelý rok a za nejasných okolností se z historie vytratil. Egyptské povstání v roce 91 př. n. l. způsobilo, že Ptolemaios X. ztratil kontrolu nad jihem země. V roce 88 př.n.l. ho lidé vyhnali z Alexandrie a na trůn opět povolal Ptolemaia IX. Ptolemaios X. postavil armádu s římskou pomocí a napadl Kypr, ale byl zabit při cestě na moři.

Epilog[editovat | editovat zdroj]

Z předchozí historie vlády Ptolemáiovců, zejména od vlády Ptolemaia Filopatóra (~200 př.n.l.) skončilo období relativně stabilního vývoje a postupně se objevovaly prvky úpadku. Začal se projevovat "Dynastický syndrom". [p 2] Rozvětvený rod nejasných či vzájemně rozporných vztahů, často končících násilnou smrtí mocenských soupeřů, incestní manželství s pravděpodobnými důsledky na osobnostní rozvoj následníků, vedl k rozpadu vrcholových vládnoucích správních struktur a ekonomickému oslabení státu. Chod hospodářství zajišťovaly kněžské chrámové držby půdy a vybudovaná správní pravidla vládci nomů, nomarchy. V dolním Egyptě jich bylo 20 nomů, v horním Egyptě pak 22. Další prvky úpadku z vlády slabých faraonů byly zahraniční vlivy sousedních států s expanzivními zájmy. Historické zákonitosti kolapsu se postupně naplnily ovládnutím Egypta Římany. [6]


Berenika III.


Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. degenerativní zeslabení, úpadek schopnosti
  2. Analogie po dlouhé vládě, např. Pepi II. (6. dynastie), Remesse II. (19. dynastie) , 21. dynastie s problematickým nástupnictvím

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b GAUTHIER, Henri. Le livre des rois d'Égypte De la XXVe dynastie à la fin des Ptolémées (1914). Paris: D'Archeolgie Oriental, 1916. S. 380-390. (francouzsky) 
  2. a b c d e BEVAN, Edwin. A History of Egypt under the Ptolemaic dynasty [online]. London: Methuen&Co.Ltd, 1914. Dostupné online. (anglicky) 
  3. RITNER, Robert. Ptolemy IX (Sotér II) at Thebes. [s.l.]: University of Chicago, 2006. S. 97-114. (anglicky) In: Studies in Ancient Orintal Civilization , No.65. 
  4. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. S. 317. Dostupné online. (anglicky) 
  5. WILKINSON, Toby. The Rose and Fall of Ancient Egypt [online]. New York: Random House, 2010. S. 321-324. Dostupné online. ISBN 978-0-679-60429-7. (anglicky) 
  6. BÁRTA, Miroslav; Martin Kovář. Kolaps a regenerace:cesty civilizací a kultur [online]. Praha: Academia, 2011. S. 23. ISBN 978-80-200-2036-9. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ptolemy IX Lathyros na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lepsius Richard Carl, Der Ägyptische Dankmäler füd die Kentnissen Der Ptolemäergesichte, Königlichen Akademie der Wissenschaften , Berlín 1853
  • Pereira Ronald, Between religion and politics: Greek-Egyptian identity in Ptolemaic Egypt (4th – 1st centuries B.C.) , Universidade Nova de Lisboa, 2020
  • Manning J.G. Land and Power in Ptolemaic Egypt: The Structure of Land Tenure, Stanford University California, 2003
  • Lloyd Alan, The Ptolemaic Period (332-30 BC). in: The Cambridge Ancient History vol. VI, Cambridge University press, 2008
  • Ager Sheila, Familiarity Breeds:Incest and the Ptolemaic dynasty, The Journal of Hellenic Studies, vol.125, Chicago, 2005

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců
Předchůdce:
Ptolemaios VIII. Euergetés II.
116110 př. n. l.
Ptolemaios IX. Sótér II.
Nástupce:
Ptolemaios X. Alexandros a Kleopatra III. Egyptská
Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců
Předchůdce:
Ptolemaios X. Alexandros a Kleopatra III. Egyptská
109107 př. n. l.
Ptolemaios IX. Sótér II.
Nástupce:
Ptolemaios X. Alexandros
Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců
Předchůdce:
Ptolemaios X. Alexandros
8881 př. n. l.
Ptolemaios IX. Sótér II.
Nástupce:
Bereníké III. Egyptská