Projekt 1914

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Projekt 1914
Projekt 19141
Projekt 19142
Maršal Krylov
Maršal Krylov
Obecné informace
UživateléRuské námořnictvo
Sovětské námořnictvo
Lodě3
Osudaktivní (2016)
NástupceUral (SSV-33)
Technické údaje projektu 1914
Výtlak18 360 t (standardní)
25 300 t (plný)[1]
Délka211,2 m
Šířka27,7 m
Ponor7,99 m
Pohon2 diesely
Rychlost21 uzlů
Dosah20 000 nám. mil při 15,5 uzlech
Posádka396
VýzbrojAK-630 (6×1)
LetadlaKa-27PS
Ostatníautonomie 120 dnů

Projekt 1914 je třída lodí ke sledování balistických raket postavených pro sovětské námořnictvo za studené války. Dokončena byla dvě plavidla ze tří rozestavěných. Po rozpadu SSSR je převzalo ruské námořnictvo. Od roku 1998 zůstala ve službě pouze druhá postavená loď Maršal Krylov.[1] Ta prochází modernizací, po které bude mimo jiné asistovat při startech kosmických raket z nového ruského kosmodromu Vostočnyj.[2]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Sovětská loděnice v Leningradu rozestavěla celkem tři jednotky této třídy. Dokončeny byly pouze první dvě pojmenované Maršal Nědělin a Maršal Krylov. Do služby byly zařazeny v letech 1983 a 1989. Poslední plavidlo Maršal Birjuzov nebylo dokončeno.[1]

Jednotky projektu 1914:

Jméno Verze Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
Maršal Nědělin Projekt 1914 19. listopadu 1977 30. října 1981 30. prosince 1983 Vyřazena 1998.
Maršal Krylov Projekt 19141 24. července 1982 24. července 1987 31. prosince 1989 Aktivní.
Maršal Birjuzov Projekt 19142 Nebyla dokončena.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Maršal Nědělin

Výzbroj tvoří šest kanónových kompletů AK-630. Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro dva vrtulníky Ka-27PS. Pohonný systém tvoří dva diesely DGZA-6U,  každý o výkonu 15 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby s pevnými lopatkami. Nejvyšší rychlost dosahuje 21 uzlů.[3] Dosah je 20 000 námořních mil při rychlosti 15,5 uzlu.[1]

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Rusko provádí komplexní opravu a modernizaci plavidla Maršal Krylov, po které bude asistovat při vypouštění balistických raket, střel s plochou dráhou letu a dále při startech kosmických raket z nového ruského kosmodromu Vostočnyj. První etapu v listopadu 2016 dokončila loděnice Dalzavod v Přímořském kraji.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Missile range instrumentation ships, Project 1914 Zodiak, Project 19141, Project 19142, NATO: Marshall Nedelin Class [online]. Russianships.info [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b First stage of Russian Navy Tracking Ship Marshal Krylov Modernization Completed [online]. Navyrecognition, rev. 2016-11-17 [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 160. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.