Přeskočit na obsah

Příběhy Kožené punčochy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Prérie (kniha))
Příběhy Kožené punčochy
AutorJames Fenimore Cooper
Původní názevLeatherstocking Tales
ZeměSpojené státy americké
Jazykangličtina
Žánrhistorický román
Datum vydání1823
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příběhy Kožené punčochy (Leatherstocking Tales) je románová pentalogie amerického spisovatele Jamese Fenimora Coopera, líčící život na americkém Středozápadě zhruba v letech 17401805.

Titulní list prvního vydání románu Prérie z roku 1827

Pentalogie se skládá z následujících románů (řazení je chronologické dle děje, protože Cooper napsal nejprve čtvrtý díl, pak druhý, pátý, třetí a nakonec první):

Hlavní postavou pentalogie je, v duchu doznívajícího romantismu, poněkud zidealizovaný ale rázovitý zálesák Natty Bumppo, zvaný podle jeho jelenicových kamaší Kožená punčocha. V jednotlivých románech zachytil Cooper prakticky celý jeho život, s jeho láskou k divoké přírodě a čestným chováním vůči indiánům. Cooperovo líčení vztahu bělochů a indiánů bylo sice značně vzdálené kruté realitě, avšak postava Nattyho Bumppa měla významnou mravní funkci. Cooper ve svém hrdinovi zdůraznil vlastnosti, které podle jeho představ měl mít každý americký pionýr: čestnost, morální pevnost, spoléhání na sebe sama, lásku k přírodě a ochotu pomoci bližnímu. Tím celá pentalogie sehrála významnou roli ve vytváření amerického národního hrdinského mýtu a následně i při konstituování amerického národa.

Obsah jednotlivých dílů pentalogie

[editovat | editovat zdroj]

Lovec jelenů

[editovat | editovat zdroj]
Ilustrace k románu Lovec Jelenů
z roku 1905

Román Lovec jelenů (The Deerslayer) je dějově prvním dílem celé pentalogie, ačkoliv byl napsán jako poslední až roku 1841. Odehrává se zhruba v letech 17401745 v oblasti jezera Otsego. Seznámíme se s postavami, které celou pentalogii spojují. Je to Nathaniel Bumppo (Kožená punčocha), zde zvaný Lovec jelenů nebo Dlouhá karabina, a jeho přítel, náčelník indiánského kmene Mohykánů, Čingačgúk neboli Velký had. Obsahem románu je střetnutí hrstky bělochů, žijících ve srubu na jezeře, s proradným kmenem Huronů, který usiluje bělochům o život.

Poslední Mohykán

[editovat | editovat zdroj]

Román Poslední Mohykán (1826, The Last of the Mohicans) je dějově druhou a také nejslavnější částí celé pentalogie a mnohými je považován za nejlepší indiánku všech dob. Odehrává se v několika srpnových dnech roku 1757 za války mezi Francouzi a Angličany, jejímž důsledkem byl konec koloniálního panství Francouzů na území dnešních Spojených států amerických. Hlavní hrdina je zde znám jako Sokolí oko.

Dějově třetí část pentalogie, román Stopař (1840, The Pathfinder)) byl napsán jako předposlední. Kniha se odehrává roku 1759 v oblasti jezera Oswego. Angličané a Francouzi tu zápolí o nadvládu a používají pro své cíle kromě vlastních vojáků i divoké indiánské kmeny. Do toho rámce je zasazen příběh neohrožené dívky, která se přes četná nebezpečí vydává za svým otcem, anglickým seržantem, provázena zkušeným zálesákem Stopařem a jeho věrným indiánským druhem.

Průkopníci

[editovat | editovat zdroj]
Ilustrace k románu Průkopnící
z roku 1861

Román Průkopníci (The Pioneers) je dějově čtvrtou částí pentalogie, byl však napsán jako první již roku 1823. Příběh se odehrává v letech 17931794, kdy jsou oba hrdinové, Natty Bumppo i náčelník Čingačgúk, již staří muži. Svět kolem nich se změnil z divočiny v civilizovaný kraj, ve kterém již není místo pro lovce, přivyklé ničím neomezovanému a nesvazovanému životu ve volné přírodě, ale spíše pro prohnané darebáky, kteří se snaží vytěžit z civilizace co nejvíc. Na konci románu Čingačgúk umírá a Natty Bumppo odchází prožít zbytek života na západ, daleko od lidských obydlí.

Závěrečný svazek celé pentalogie, román Prérie (1827, The Prairie) byl napsán jako třetí v pořadí. V příběhu, odehrávajícím se kolem roku 1805, vyhání postupující civilizace devadesátiletého Nattyho Bumppa z lesů a nutí ho uchýlit se na volnou prérii. I sem ovšem již pronikají ozvuky civilizace, ale dosud zde také žijí silné indiánské kmeny, Siouxové a Pawneeové, mezi nimiž prožívá stařec svá poslední dobrodružství i poslední chvíle svého života.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]